Jdi na obsah Jdi na menu
 


Opatření při výskytu moru včelího plodu

11. 8. 2009

OPATŘENÍ PŘI VÝSKYTU

MORU VČELÍHO PLODU

 

Opatření přijímaná při výskytu moru včelího plodu slouží k tlumení výskytu moru včelího plodu a prevenci jeho dalšího šíření. Protože se v tomto materiálu jedná o obecné principy, je na místě zdůraznit, že místně příslušná krajská veterinární správa (KVS) může s ohledem na aktuální nákazovou situaci a místní podmínky postupovat v některých bodech odlišně tak, aby byla zajištěna účinnost a efektivita přijatých opatření.

 

Poučení o nákaze

  1. Mor včelího plodu je nebezpečná nákaza převážně postihující zavíčkovaný včelí plod. Původcem je Paenibacillus larvae, gram-pozitivní tyčinkovitý mikrob, který vytváří mimořádně odolné spory.
  2. Nákaza se šíří infikovanou potravou, zalétlými včelami a roji, loupeží, infikovanými plásty, úly a včelařským příslušenstvím. Nákazu mohou rozšiřovat i roztoči a jiní škůdci.
  3. Spory Paenibacillus larvae se dostanou s potravou do trávicího traktu larev prvních instarů (otevřený plod), kde vyklíčí, pomnoží se, zničí buňky žaludeční výstelky a proniknou do hemolymfy a dalších tělesných tkání.
  4. Příznaky se projeví až u zavíčkovaného plodu. Plást bývá nepravidelně zakladen (mezerovitý plod), víčka jsou ztmavlá, propadlá, občas proděravělá. Napadené larvy mění barvu z perleťově bílé na šedožlutou až tmavohnědou a přeměňují se v lepkavou, hlenovitou hmotu, která se dá z buněk vytáhnout jako vlákno dlouhé několik centimetrů. Konečným stádiem rozložení larvy je příškvar, který pevně lpí na spodní stěně buňky.

 

Prevence nákazy

K preventivním opatřením proti moru včelího plodu patří:

  1. zjišťování příčin zimních úhynů a slábnutí včelstev;
  2. zákaz používání plástů, vosků, medu a pylu z oblastí s neznámou nákazovou situací k chovu a ke krmení včel;
  3. sledování komerčních chovů matek a výroby mezistěn;
  4. zamezení přístupu včel do neobsazených úlů a včelího díla;
  5. udržování prázdných úlů bez včelího díla;
  6. vyhledávání a utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev;
  7. likvidace nepoužívaných prázdných úlů a chovatelských zařízení, pokud nejsou zabezpečeny v souladu s písmeny d) a e);
  8. provádění průběžné dezinfekce úlů, souší, včelařských potřeb a pomůcek;
  9. ošetření vosku při teplotě 117 °C po dobu 60 minut ve všech provozovnách vyrábějících mezistěny;
  10. pravidelné bakteriologické vyšetřování dováženého medu, jakož i medu, který je předmětem obchodování – a to na základě analýzy rizik vycházející z předchozích výsledků vyšetření;
  11. namátkové vyšetřování tuzemského medu;
  12. nezařazování včelího díla, nedezinfikovaných úlů, včelařských potřeb, pomůcek a zařízení do chovu včel, zejména v případě neznámé nákazové situace v místě a době jejich původu,
  13. pravidelná obnova díla, obnova a náhrada starých úlů a likvidace vyřazených úlů;
  14. pravidelné plošné preventivní prohlídky;
  15. pravidelné vyšetřování směsných vzorků zimní měli včelstev na mor včelího plodu v rizikových oblastech, v komerčních chovech matek a před přemístěním včelstev; pozitivní výsledek vyšetření musí být považován za podezření z nákazy;
  16. soustavné omezování intenzity varroázy;
  17. zvýšená bdělost po dobu nejméně 5 let po zániku ohniska nákazy a zrušení ochranného pásma;
  18. zákaz léčení moru včelího plodu.

 

 

Podezření z nákazy

Podezření z nákazy se vysloví na základě pozitivního bakteriologického vyšetření vzorku zimní měli nebo vyšetření měli odebrané během vegetačního období v nově vzniklých ochranných pásmech MVP. Podezření může vzniknout rovněž při klinické prohlídce chovatelem, prohlížitelem včelstev nebo i veterinárním lékařem.

  1. Vznikne-li podezření z výskytu MVP, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, postupuje takto:
                  1. provede klinické vyšetření všech včelstev na stanovišti s rozebráním díla;
                  2. odebere vzorky k laboratornímu vyšetření, zejména plodové plásty s klinickými změnami na plodu, plásty s příškvary, medné zásoby z plodiště a měl;
                  3. nařídí chovateli
      1. uzávěru objektu a jeho označení výstražnou tabulkou;
      2. zákaz přemísťování včel, včetně včelích matek, prodej a jakékoli přemísťování medu a ostatních včelích produktů, plástů, úlů a jejich součástí, jakož i veškerých včelařských potřeb a pomůcek;
                  1. poskytne chovateli přiměřené poučení v zájmu okamžitého vytváření podmínek pro úspěšné zdolávání nákazy a zabránění jejího šíření.
  2. Podezření z výskytu nákazy trvá, dokud druhým klinickým vyšetřením včelstev spojeným s vyšetřením vzorků odebraných za 6 měsíců po vzniku podezření není potvrzen negativní výsledek.

 

Potvrzení nákazy

Výskyt nákazy je potvrzen, jestliže

    1. jsou zjištěny klinické příznaky nákazy na plodu a laboratorní vyšetření vzorků odebraných podle odstavce 1 písm. b) prokáže pozitivní výsledek, nebo
    2. jsou zjištěny plásty s příškvary a laboratorní vyšetření vzorků odebraných z plástů s příškvary a medových zásob z plodiště prokáže pozitivní výsledek alespoň v jednom ze vzorků.

 

Opatření při potvrzení nákazy

  1. Je-li potvrzen výskyt moru včelího plodu, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona
    1. vymezí ochranné pásmo v okruhu 5 km kolem ohniska nákazy s přihlédnutím k zeměpisným, biologickým a ekologickým podmínkám;
    2. nařídí chovatelům v tomto pásmu
      1. provést neprodleně prohlídku včelstev s rozebráním díla a v případě zjištění onemocnění plodu uvědomit o tom krajskou veterinární správu,
      2. zajistit podle pokynů krajské veterinární správy odběr vzorků měli ze všech úlů na stanovišti a jejich neprodlené bakteriologické vyšetření na původce moru nebo hniloby včelího plodu, pokud toto vyšetření nebylo již provedeno v posledních 12 měsících; jde jmenovitě o vyšetření zimní měli v ochranném pásmu. Směsné vzorky ze stanoviště se získávají smícháním 10 dílčích vzorků do jednoho směsného vzorku,
    3. provede v ochranném pásmu klinickou prohlídku včelstev s rozebráním díla na stanovištích, na kterých bakteriologické vyšetření směsných vzorků měli odebraných dle bodu b) odst. 2 prokázalo pozitivní výsledek;
    4. zakáže přemísťování včelstev z ochranného pásma a v rámci ochranného pásma.

 

  1. Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona nařídí dále neprodlenou likvidaci všech včelstev v ohnisku nákazy, jakož i úlů, zásobních plástů, souší i ostatního včelařského příslušenství a nástrojů používaných při manipulaci s včelami a jejich produkty (dále jen „likvidace včelstev a zařízení“), pokud nelze zajistit jejich účinnou chemickou dezinfekci, zejména v případě kovových předmětů, s předchozím nebo následným vyžíháním plemenem; to však neplatí pro budovy a konstrukce včelínů a kočovných vozů.

              Likvidace včelstev se provádí jejich utracením a následně okamžitým spálením; zároveň se likviduje veškerý hořlavý materiál.

  1. Likvidace včelstev a zařízení se provádí za přítomnosti likvidační komise, určené krajskou veterinární správou; komise pořídí o likvidaci záznam.
  2. Po likvidaci včelstev se provede dezinfekce půdy před a pod výlety z úlů a účinná dezinfekce vyžíháním plamenem po předchozí mechanické očistě a oškrabáním veškerého včelařského pevného, zejména kovového, nespalitelného materiálu, včelínů a kočovných vozů. K dezinfekci se používá roztok SAVO a louh sodný. Roztok se připraví smícháním 10 litrů 10% roztoku SAVO s půl kilogramu louhu sodného.
  3. Při provádění prohlídky včelstev musí být použity ochranné rukavice (gumové nebo pro jednorázové použití); po skončení prohlídky musí být provedena dezinfekce rukou, oděvů a obuvi.
  4. Bakteriologické vyšetření směsných vzorků měli nebo opakované vyšetření včelstev s rozebráním díla se provádí v ochranném pásmu před skončením roční pozorovací doby. Průběžná dezinfekce se provádí v průběhu stanovené pozorovací doby u chovatelů včel.

 

Nakládání s medem a dalšími včelími produkty

  1. Veškeré včelí produkty jako med, vosk, propolis a mateří kašička, pocházející z ohniska nákazy, se neškodně odstraní v souladu s předpisy Evropských společenství o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty.
  2. Med získaný od včelstev v ochranném pásmu nebo v něm skladovaný může být uváděn do oběhu jen po bakteriologickém vyšetření směsného vzorku medu, odebraného ne později než 2 měsíce před uváděním medu do oběhu, ze stanoviště včelstev na původce nákazy, jimž je Paenibacillus larvae, s negativním výsledkem. V případě pozitivního výsledku může být med zpracován jen za určených podmínek v pekárenském průmyslu; při přepravě musí být provázen veterinárním osvědčením.

 

Další opatření

Krajská veterinární správa může zmírnit nařízená ochranná a zdolávací opatření, která se týkají zákazu přemísťování včelstev, zejména může na základě písemné žádosti chovatele povolit přemístění včelstev nebo oddělků do ochranného pásma, z území prostého nákazy, za účelem obnovení chovu včel. Rovněž tak může umožnit založení nových chovů, pokud včelstva, nebo oddělky budou pocházet z chovu v rámci ochranného pásma. Včelstva budou vyšetřena na MVP s negativním laboratorním výsledkem vyšetření vzorků plodových plástů nebo směsného vzorku měli, odebraných nejdéle 2 měsíce před předpokládaným přemístěním.

 

Zdolávání a ukončení nákazy

  1. Krajská veterinární správa, která nařídila ochranná a zdolávací opatření, ukončí tato opatření, jestliže
    1. po likvidaci včelstev a zařízení byla v ohniscích moru včelího plodu splněna nařízená ochranná a zdolávací opatření a byla provedena závěrečná ohnisková dezinfekce;
    2. v průběhu pozorovací doby v trvání od 6 měsíců do 1 roku po likvidaci včelstev a zařízení se v ochranném pásmu nevyskytne mor včelího plodu, anebo podezření z výskytu této nákazy.
  2. Pozorovací doba uvedená v odstavci 1 písm. b), která byla vymezena na dobu delší než 6 měsíců, může být zkrácena až na 6 měsíců, jestliže po likvidaci včelstev a zařízení a splnění nařízených ochranných a zdolávacích opatření v ohniscích nákazy nedojde v jejím průběhu v ochranném pásmu k výskytu moru včelího plodu, anebo k podezření z výskytu této nákazy, a vyšetření směsných vzorků měli ze všech včelstev v ochranném pásmu na původce nákazy skončilo s negativním výsledkem.
  3. Vyskytne-li se v ochranném pásmu v průběhu stanovené pozorovací doby mor včelího plodu, anebo podezření z výskytu této nákazy, stanoví se pozorovací doba nově v trvání od 6 měsíců do 1 roku.
  4. Dojde-li k prostorovému a časovému překrývání ochranných pásem, vymezených kolem jednotlivých ohnisek moru včelího plodu, dochází k ukončení ochranných a zdolávacích opatření nařízených v jednotlivých ochranných pásmech postupně tak, jak byla tato opatření nařizována.

 

doc. MVDr. Milan MALENA, Ph.D.

ústřední ředitel

Státní veterinární správy České republiky

1

 


 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA