Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nasbírané zkušenosti z výročních schůzí.

Během ledna a února jsem se zůčastnil několika Výročních schůzí, kde se diskutovalo na různá témata ale převládaly – jak jinak témata o zdravotním stavu včel, nejvíce Varoaza a Mor.

Že obě věci spolu souvisí si sice mnoho lidí neuvědomuje ale je to bohužel tak. Zásadní nepochopení jsem ale pozoroval v otázce boje s Varoazou. Mnozí včelaři se spokojují s podzimním léčením tj. podáním Gabonu po posledním vytáčením. A i v tom je problém, protože mnozí čekají na pozdní medovici, která málokdy dojde a léčení Gabonem koncem září či srpnu je pro zimní generaci včel moc a moc pozdě. Ale a to bych chtěl zdůraznit, že i ti osvícenější, kteří oželejí vidiny pozdní medovice a vkládají Gabon již v polovině července dělají velikou chybu. Slyšel jsem vysvětlování, že i při výskytu jedné samičky Varoa na začátku roku se tato sice dovede rozmnožit geometrickou řadou / t. j. jejich množství se v každé další řadě umocňuje/ ale do toho července se namnoží do počtů, které způsobí poškození sice poměrně velkého množství včel ale toto množství se v množství včel, které je v sezoně v úle ztratí. Další mylný názor, který jsem zaslechl byl že samička Varoa sice vleze do buňky před zavíčkováním plodu , ale bylo to podáváno jako kdyby si tam vlezla snad s cílem ohřát se nebo se tam jenom schovat. Ale ona tam leze s cílem živit se na larvě, tím ji poškozuje, protože jednak ji musí nakousnout při každém svém krmení /sání její tělesné tekutiny/ tím způsobí zranění, což je otevřená rána, která umožňuje vniknutí infekce do těla larvy- a o infekci v buňce plné výkalů jak od včelí larvy tak od Varoazy není nouze.A jsme u toho moru- jak málo stačí aby se takto nakousávaný a zraňovaný plod-larva nakazil právě těmi spory moru, které jsou všude a tedy i v každém úle přítomné ?? A i pokud se nenakazí tak takový plod- včela po vyhryzání vyleze jako invalida, protože stádo jedinců Varoazy, které se zatím v buňce vylíhlo a živilo se krví /hemolymfou/ larvy se na jejím zdrav. stavu musí podepsat. A jak zcestné je mávání rukou nad těma pár tisícovkami včel, které během sezony padnou za obět Varoze si můžeme dolozit na příkladu.

Připustme, že na začátku roku /v lednu / máme v úle jednu samičku Varoazy. Každá další generace se vylíhne cca za 20 dní a jak jsme již řekli množí se geom. řadou. tj. další generace je již v počtu dva, další 4, další 16,další 256 a další 65500. To je za 5 cyklů/ za předpokladu že každá další generace se rozmnoží v počtu 2 ks ale ve skutečnosti to je víc!!/ které trvaly cca 100 dní je v úle

65 000 jedinců-a to je při počtu včel v úle cca 80 000 že prakticky na každou včelu připadá jeden Varoa. A těch 100 dní je od ledna někde duben,maximálně květen- prakticky začínáme se těšit se na med a už taková pohroma !!! Je ztoho vidět jak zcestné je spoléhat se na podaný Gabon byť v polovině července. A ještě zcestnější je spoléhat se na jakýkoliv termín v kalendáři. Situace se během roku mění, rozvoj Varroazy závisí na počasí, síle včelstva, nákazové situaci,léčebných zákrocích a mnoho jiného. Prostě situaci s rozvojem Varoazy je třeba sledovat a na základě sledování a jeho vyhodnocování je třeba eventuelně i zasahovat. Ke sledování je třeba do úlu umístit podložku a sledovat spad roztočů. Podložka by měla být mimo dosahu včel, nebo alespoň by kontakt včel se spadlým materiálem zabrańovat či znesnadňovat. K tomu může posloužit překrytí podložky v podmetu nějakou síťkou, která mezi svými oky zachytí spadlý materál včetně Varoazy.

Nejde o to pracně počítat spadlou Varoazu co do kusů ale získat přehled zda jí je tam /té Varoazy/

málo, trochu, hodně nebo moc. A už od zjištění „trochu“ bychom měli zbystřit a činit opatření. V sezoně, kdy se těšíme na med tak jedinným pomocným opatřením /pomocným pro včely- rozuměj/ je vložení kyseliny mravenčí. To je přírodní látka, včelám, medu a člověku neškodná / vzpomeňte, jak rádi se mravenci stěhují do úlu a tam žijí v poměrné symbioze se včelami/. Naštěstí škodí Varroaze a v jistém stupni omezuje její rozmnožování. I když je to jenom v cca 60% tak je to významné narušení toho hrozivého rozmnožovacího řetězce Varoazy. Metody vkládání kyseliny do úlů jsou známé a dostupné ať v podobě odparných desek nebo odpařovacích nádob montovaných do rámků. A tak názor o dvojím vložení kyseliny do úlu během sezony / podle vyhodnoceného spadu/ není vůbec přehnaný. Jednou s příchodem opravdu jarního počasí cca začátek dubna a druhé po prvním vytočení medu cca začátkem června.

Zdravé včely a hrnce plné medu vám přeje Straka Jaromír

P.S. Rád bych, kdyby článek vyvolal diskuzi, věcnou fundovanou sledující cíl zlepšení zdrav. situace včelstev alespoň na Zlínsku

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

chybné názvosloví

(pačes, 28. 10. 2016 21:00)

je načase nazývat věci správněji. chemické látky kterými hubíme kleštíky v úlech nelze nazývat léčiva. nikoho neléčí. jsou to chemické přípravky hubící kleštíky deratizací, nikoliv léčením. jedy a kyseliny nesporně mají vedlejší škodlivé účinky, postihující i zdraví včel a prostřednictvím medu i člověka. zdravotní důsledky jsou mnohdy odhalovány až podstatně později.proto žádný lék, natož jed či kyseliny nelze označovat za léčivo. klameme tím sebe i druhé a všechny zdravotní důsledky nikdo spolehlivě nezná.

označování jedů.

(jan, 28. 10. 2016 21:23)

je trestuhodné, když funkcionáři čsv popularizují používání jedů a kyselin pod jejich nesprávným názvem. jedům říkají nazývají léčiva a je s podivem a nadále neúnosné, že tak činí i školitelé včelařství i někteří pracovníci výzkumného ústavu čsv. asi je to nad jejich rozlišovací schopnosti.
Je to k neuvěření, ale zřejmě to nevadí sekretariátu ani výboru čsv, nevšímavá je i ÚKK ČSV. kde jsou hranice jejich zájmů a soudnosti?

Re: chybné názvosloví

(petr, 8. 6. 2017 16:35)

souhlasím, název léčiva je v podstatě podvod, jde o kyseliny a zdraví škodlivé látky, trestuhodně doporučované a distribuované do úlů

kyselina mravenčí

(Cais, 8. 1. 2015 9:48)

Přátelé.
Rozdílné názory na škodlivost či prospěšnost kyseliny mravenčí v úlu poznáte tehdy, když se kyseliny řádně nadechnete. A až znovu "chytnete dech", mějte na paměti, že takové prostředí mají včely v úlu a jak se po aplikaci kyseliny cítí "ošetřená", resp. postižená včelstva.

Re: kyselina mravenčí

(Straka, 5. 7. 2015 8:50)

Nikdo nepochybuje, že dýchání kyseliny mravenčí je minimálně nepříjemné. Ale milý včelaři, co tedy navrhuješ! Necháš raději okusovat včely od Varoazy, způsobovat jim otevřené rány ? Pak se ale nediv, že se ti objeví Mor včelího plodu ! Ani já nechodím rád k doktorovi, ale když jsem nemocný tak bohužel musím!!! A některé lékařské procedury jsou minimálně řečeno také málo příjemné!

Re: Re: kyselina mravenčí

(O. Růčka, 13. 10. 2015 12:44)

Každé léčivo má své klady i zápory, u některých rovněž rezistentní vlivy. Míra poškození zdraví včel např. Formidolem při správné aplikaci nelze laicky pozorovat, to lze pouze laboratorně. Použití té či oné "deratizace roztočů" je na zvážení včelaře, jemuž však chybí objektivní odborné vyhodnocení vlivu na zdraví včel. Závěrem vždy jsem si myslel, že mor včelího plodu se šíří bakteriemi v potravním řetězci kterým je plod krmen, nikoliv ranami okousaných včel. Mohu se však mýlit, nejsem veterinář.

Zavádějící názvosloví

(Křenek, 16. 12. 2014 12:30)

Všude se hovoří o léčení včel, o léčivech proti varroze. Ve skutečnosti se však jedná o deratizaci varroa, nikoliv o léčení včel! Včely jen na kvanta různých jedů doplácí zdravím, v žádném případě však nejsou při deratizaci varroa léčena!

Změny v chovu včel

(petr, 16. 12. 2014 12:23)

Prostudujte Odborné překlady, např: č. 1 ročník 2013 str.134 až 140 a j.

Registrace včelstev

(Z.Jedlička- Zborovice, 28. 3. 2010 19:33)

Dobrý den,většinou s Vámi souhlasím, pokud jde o varroázu. Ale problém který nás trápí je v registraci- vlastně neregistraci včelstev a problém jejich léčení o kterém nemá ZO většinou přehled a v odevzdávání měli ve své ZO a zase nemáme přehled, nehledě na nekontrolovatelné přesuny včelstev. Poraďte jak to řešíte. Z. Jedlička

Množení roztočů :

(Pejura, 28. 1. 2010 17:19)

Trochu bych poopravil: v dělničí buňce se vyvynou 4 roztoči a každá samička založí až 7 generací. Za 60 dnů je schopen z 5ti roztočů namnožit na 3.125 jedinců. Je to z přednášky ing. Veselého VÚVč Dol.
Petřík Jiří uč. včelařství.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA