Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zásady zvýšení účinnosti stávajícího systému tlumení varroázy při zvýšeném riziku přemnožení roztočů Varroa destructor

28. 5. 2009


Zásady

   zvýšení účinnosti stávajícího systému tlumení varroázy 

   při zvýšeném riziku přemnožení roztočů Varroa destructor 
 

      Krajské veterinární správy (dále jen KVS) rozhodují o opatřeních k zefektivnění systému tlumení varroázy na základě výsledků vyšetření zimní měli a průběžného letního monitoringu intenzity varroázy, který vyžadují od okresních výborů ČSV. Okresní výbory ČSV na svém území organizují monitoring tak, aby v každé ZO ČSV bylo několik zodpovědných včelařů, kteří by v období od 1. května do 30. června ve čtrnáctidenních intervalech a od 1. července do 30. září v týdenních intervalech u svých vybraných včelstev (nejlépe okrajových a nejsilnějších) prováděli monitorovací pozorování a výsledky předávali veterinárním orgánům. Monitoring v tomto období se skládá z odečtu denního přirozeného spadu roztočů z upravené podložky nebo dna proti vynášení roztočů včelami a prohlídky trubčího plodu. Alespoň na třech místech plodiště se odvíčkuje dvacet  trubčích buněk ve stadiu fialových očí, kukly se vyjmou a zhodnotí se dohromady množství dospělých samic, vývojových stadií, samečků i vajíček. Za ohrožující stav, vyžadující okamžitý zásah, se považuje  denní spad  pěti a více samic roztoče a silné napadení trubčích kukel u více než poloviny prohlédnutých buněk u některého včelstva.

    Od 1. října do 31. prosince hlásí monitorovací pracoviště spad roztočů za 24 hodin po fumigacích a aerosolovém ošetření. Stejně tak hlásí spad roztočů po všech ošetřeních včelstev v průběhu sezony.

    KVS mohou k orientaci v intenzitě varroázy na území České republiky a Slovenska využít výsledků přirozeného spadu roztočů a spadu po léčení jednotlivých včelařů, zveřejněných na internetu (www.varroamonitoring.cz). 

    KVS po vyhodnocení situace mají možnost nařídit nebo doporučit  tato opatření:

-     zvýšení četnosti léčebných ošetření

       připadá v úvahu u formidolu a fumigace nebo ošetření aerosolem.

  • zvýšení účinnosti aplikace

    - u formidolu upřednostnit uložení desky mezi nástavky nebo pod víko před uložením do podmetu, odkud mohou včely páry kyseliny mravenčí rychleji odvětrat. Víko úlu je vhodné zabezpečit proti úniku par kyseliny mravenčí vrchem.

    Účinek lze zvýšit včasnějším uvolněním desky z regulačního obalu. Včelaři mohou využít svých zkušeností s aplikací formidolu a vyzkoušet ve svých podmínkách možnosti zkrácení doby první fáze desky v regulačním obalu z obvyklých 2 – 3 dní. Dřívějším vyjmutím desky z obalu stoupne koncentrace kyseliny ve druhé fázi, ale vzroste také množství poškozených kukel a mladušek, které však současně svědčí o vyšší účinnosti a lepším průniku do zavíčkovaných plodových buněk.

    - u gabonů v případě nutnosti dřívější aplikace a neúměrného  prodloužení doby od  skončení aplikace gabonu do první fumigace a jako ochrana proti reinvazi je možné povolit prodloužení expozice  o další plodové období, tj. o 14 dní. Podmínkou ale je kontrola uvolnění proužků od voskových můstků a převěšení mezi plodové plásty.

    - u druhého a třetího ošetření fumigací nebo aerosolem dodržet ustanovení o odstranění zavíčkovaného plodu.

  • předjarní ošetření (nátěr víček plodu  0,25 % vodní emulzí přípravku M-1 AER +  fumigace  Varidolem FUM) se nařídí podle výsledků vyšetření zimní měli (viz Jarní období 2010).

  • oddělky k náhradě za ztráty v roce 2007 budou před expedicí ošetřeny gabonem jako prevence  introdukce nepříbuzných roztočů v místě určení.
  • orgány ČSV budou podporovat dohledání a utracení divoce žijících včelstev a zalétlých rojů. Roje známého původu KVS povolí ihned po usazení ošetřit fumigací.
 

            Informační část

    Odparné desky s kyselinou mravenčí FORMIDOL jsou dodávány do prodejen i přímým spotřebitelům bez veterinárního předpisu či souhlasu KVS. U ostatních přípravků se vyžaduje souhlas KVS nebo  veterinární recept.

    Všechny přípravky, objednané hromadně OV ČSV v souladu s veterinárními mimořádnými opatřeními a pravidly podpory včelařství, uveřejněnými v nařízení vlády č. 197/2005, ve znění nařízení vlády č. 285/2007, jsou dotovány do 70 % skutečně vynaložených nákladů na léčebné nebo preventivní prostředky.

    Vyvíječe aerosolu musejí být testovány ve dvouleté periodicitě. Testování provádí VÚVč,  s. r. o., Dol, nebo  pracovníci vyškolení VÚVč.

      VARIDOL (FUM i AER) je upraven výhradně pro použití u včel. Proti přípravku VARIDOL není na našem území prokázána rezistence roztočů Varroa destructor. Obě formy VARIDOLU (FUM i AER) jsou navzájem zaměnitelné.

    Rezistence roztoče Varroa destructor proti tau-fluvalinatu v přípravcích Gabon PF 90,  MP-10 a M-1 AER a acrinathrinu v přípravku Gabon PA 92 byla v roce 2008 na našem území signalizována  převážně jen v  záchytech jednotlivých včelstev na různých místech našeho území, i když ve větším měřítku než v roce 2007. Je to důsledek  trvalého pohybu a míchání populací roztočů, ale také zhoršení účinnosti zimní léčby v posledních letech. Invazní tlak rezistentních roztočů z Rakouska po přerušení léčby pyretroidy zeslábl. Úkolem roku 2009 je pokračovat v monitoringu výskytu rezistentních roztočů na našem území a přijmout eventuálně další odpovídající opatření. Od rezistence je nutné odlišovat neúčinnost v důsledku nedodržení návodu, zejména pozdním ošetřením již poškozených včelstev a ošetřením za nízkých teplot.

    Léčiva (veterinární přípravky s výjimkou formidolu a veterinární léčivé přípravky)  objednávají orgány ČSV jen na základě opatření proti varroáze, jež jsou nařízena KVS.   

    Nepoužívané úly a chovatelská zařízení musejí být zajištěny proti vnikání včel.

   

    Ošetřování včelstev

    Ošetřování včelstev se v jednotlivých obdobích provádí následujícím způsobem:

                  Letní období 2009

      Chovatelům včel se uloží plošné ošetření včelstev (nejméně na katastru, lépe na celém území základní organizace) přípravky GABON PA 92 nebo GABON PF 90, a to v případech:

  • kdy při vyšetření zimní měli (na jaře 2009) mělo  více než 25 % stanovišť  průměrný nález     více  než 3 samičky Varroa  na včelstvo,

    -     kdy byla diagnostikována vysoká invadovanost trubčího plodu,

  • kdy byl průměrný přirozený letní spad roztočů vyšší než pět samiček denně či je signalizována vysoká   intenzita varroázy prohlídkou včelstev.

    Sledování přirozeného spadu roztočů u nejsilnějších včelstev v období od července do září signalizuje  nejlépe  reinvazi roztočů a jejich přemnožení.

    Ke snížení rizika tvorby reziduí se GABON PF 90 aplikuje maximálně ve dvou letech po sobě. Potom musí následovat nejméně jednoletá přestávka nebo záměna za GABON PA 92. Pro GABON PA 92 nejsou z hlediska tvorby reziduí žádná omezení. Přípravky GABON PA 92 i GABON PF 90 se aplikují co nejdříve po posledním odběru medu. Při nižších intenzitách varroázy je vhodné doporučit včelařům použití FORMIDOLU – odparných desek s kyselinou mravenčí. FORMIDOL lze aplikovat již během pozdního jara a po celé léto, pokud teploty v průběhu dne dosahují alespoň 20 °C. Při nesprávné aplikaci kyseliny mravenčí se mohou uplatnit negativní vedlejší účinky na včelstva. Proto je nutné, aby včelaři před hromadným použitím zvládli náročnější techniku aplikace nejprve na menším počtu včelstev. Přípravek FORMIDOL s ohledem na nízkou dávku účinné látky a krátkou dobu působení nezanechá rezidua v medu, ani ve vosku.

     Páry kyseliny mravenčí pronikají víčky do plodových buněk a ničí zejména vývojová stadia a samečky roztoče Varroa destructor. Aplikace je proto možná i v období s většími plodovými plochami. Použití FORMIDOLU je zvláště vhodné v oblastech s výskytem zvápenatění plodu, protože páry kyseliny mravenčí usmrcují napadený plod, nutí včelstva k odvíčkování buněk a odstranění nemocných kukel dříve, než se stanou infekčními. Zvápenatění plodu je tím účinně omezováno. Nemocné larvy, kukly a mumie je třeba pravidelně odstraňovat z podmetů úlů a pálit je, aby nedošlo k rozšíření nákazy. Pro tento účel je výhodné ponechat v úle podložky a ty pravidelně čistit a dezinfikovat horkou vodou (60 °C po dobu l h zneškodňuje spory Ascosphaera apis). Páry kyseliny mravenčí současně ničí spory prvokaNosema apis.

    V oblastech s prokázanou rezistencí roztočů na pyretroidy se aplikuje FORMIDOL (v případě nutnosti i opakovaně) nebo přípravek na bázi tymolu v rámci  schváleného klinického hodnocení organizovaného Výzkumným ústavem včelařským v Dole.

    Přípravky na bázi tymolu působí dlouhodobě. Hubí roztoče po vyběhnutí napadených včel z buněk plástů. Zanechává dlouho typický pach ve včelstvech, který může při výskytu slabých včelstev (např. osiřelých) vést k loupeži. Průměrná účinnost je nižší než u Gabonu PA 92 a PF 90, ale vyšší než u formidolu. Aplikuje se po posledním vytočení medu.

Podzim a zima 2009

      V období od 10. října do 31. prosince 2009 se nařídí trojí ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede komisionálně fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nesmí být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Pokud je v době 2. a 3. ošetření – např. při teplém počasí – zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo rozdrásáním  tak, aby přítomní roztoči byli zpřístupněni účinným látkám při fumigaci či aerosolovém ošetření. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 až 21 dní. KVS určí podle místních podmínek konkrétní termíny druhého a třetího ošetření. Tři ošetření se provádějí bez ohledu na to, zda byl v podletí použit Gabon PA 92 nebo Gabon PF 90. S výhodou lze poslední ošetření provést aerosolem i začátkem prosince, kdy jsou včelstva bez plodu. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat do teploty minus 5 °C. Toto ošetření je významné k zabránění tvorby rezistence.

    ZO ČSV včas nahlásí KVS majitele a počty  včelstev, jejichž stanoviště jsou v obvodu ZO ČSV a která ZO ČSV neošetřovala.

    U všech včelstev před ošetřením musí být nejpozději do 30. září každého roku vloženy na dna úlů podložky. Tyto se vždy po ukončení diagnostického odběru spadu nebo po ukončení léčby řádně ometou, očistí a vrátí zpět na dno úlu. Po posledním ošetření před odběrem zimní měli se doporučuje interval mezi ošetřením a ometením podložek v délce 7 dní. KVS nařídí vyšetření směsného vzorku zimní měli po provedené povinné podzimní léčbě včelstev. Vzorky měli se odeberou a odevzdají k vyšetření do 15. února 2010. Poslední ošetření a odběr měli se musí časově sladit tak, aby mezi ometením podložky po posledním ošetření a odběrem měli byla přestávka nejméně 30 dní. Zimní měl nesmí být po odběru přesívána přes síta s otvory menšími než 5 mm, aby mohl být při vyšetření zachycen i eventuální výskyt malého úlového brouka Aethina tumida.Vyšetření vzorků provádějí laboratoře autorizované SVS ČR. Výsledky vyšetření zimní měli budou i nadále evidovány v IS SVS ČR – Klient pod kódem EpM 300 s nálezem více než 3 roztočů Varroa destructor v průměru na včelstvo a ohniska s výskytem rezistentních roztočů.

      V odůvodněných případech, obvykle na základě monitoringu rezistence organizovaného VÚVč nebo při výskytu včelomorek (Braula coeca), může být VARIDOL při fumigaci nahrazen přípravkem MP-10 FUM a při aerosolu M-1 AER. Pro plošnou kontrolu možného vzniku a rozšíření rezistentních populací roztoče Varroa destructor doporučujeme v rámci monitorovacích pokusů v okresech vybraných VÚVč provádět srovnání účinnosti amitrazu a tau-fluvalinatu. VÚVč pro tento účel zašle zdarma podrobnou metodiku a potřebné přípravky. Podmínkou je podání zprávy do VÚVč, s. r. o., Dol. Přípravek MP-10 FUM může u jednotlivých včelstev způsobit větší rozrušení. Proto doporučujeme zkrátit dobu uzávěry česna na 5 až 10 minut. V místech zvýšené intenzity varroázy, kdy po třetím (event. již druhém) ošetření je patrný vysoký spad roztočů, může KVS výjimečně povolit další ošetření, kterým se obvykle nahradí ošetření jarní. Další ošetření VARIDOLEM se doporučuje nařídit v oblastech s prokázanou rezistencí roztočů na pyretroidy.

Jarní období 2010

    Předjarní ošetření včelstev  se nařídí takto:

  1. V oblastech kde nebyla prokázána rezistence roztočů na pyretroidy:

    a)  pokud nebyl splněn rozsah nařízených opatření pro období podzim až zima, v době do 15. ledna 2010 je  možno provést další zimní ošetřeni aerosolem místo nátěru plodu,

    b) v okresech s výskytem hromadných úhynů včelstev se předjarní ošetření provede celoplošně.

    V ostatních okresech se vyhodnotí extenzita varroázy podle procenta stanovišť bez nálezu roztočů v zimní měli. V základních organizacích, ve kterých procento stanovišť bez nálezu nedosáhlo 25 % všech vyšetřovaných vzorků, se předjarní ošetření provede rovněž plošně (u všech včelstev základní organizace).

    V základních organizacích s vyšším podílem vzorků bez nálezu než 25 % se ošetří pouze včelstva stanovišť s nálezem více než tři samičky Varroa destructor v průměru na včelstvo. Orgány veterinární správy však povolí i ošetření stanovišť s podlimitním nálezem, pokud o to projeví sami včelaři zájem.

    Předjarním ošetřením se rozumí nátěr víček zavíčkovaného plodu vodní emulzí přípravku M-1 AER, spojený s fumigací přípravkem Varidol FUM. Rozhodující význam má nátěr plodu, kterým jsou postiženi roztoči a jejich vývojová stadia uvnitř plodových buněk i roztoči na včelách. Fumigace varidolem je pojistkou při eventuální rezistenci roztočů na pyretroidy a pro případ, že plocha plodu je nedostatečná.

    Emulze (0,25%) se připraví vmícháním 5 kapek M-1 AER do 50 ml vody. Natíráme opatrně pomalými pohyby, aby emulze pronikla víčky, ale nebyly zasaženy ostatní plochy plástu.  Hodí se štětec, nejlépe plochý. Nenatíráme více než 10 dm2 zavíčkovaného plodu. Emulzi připravujeme každý den čerstvou.

    2. V oblastech s prokázanou rezistencí roztočů na pyretroidy se nepoužívá nátěr plodu. Provedou se  dvě ošetření varidolem  v intervalu 10 dní a doporučí se ošetření formidolem, a to co nejdříve, jakmile dosáhnou denní teploty bez větších výkyvů 20 0C.

    Jarní ošetření kromě ošetření formidolem v rezistentních oblastech musí být skončeno nejpozději do 15. 4. 2010. Pro jarní ošetření není možno povolovat přípravky GABON PF 90 a GABON PA 92.

 
Přesuny včelstev kočováním

Přesun včelstev kočováním může byt povolen:

    a)  obecně do oblasti o stejné nákazové situaci, přičemž za horší nákazovou situaci se považují oblasti (ohniska a jejich ochranná pásma) s potvrzeným výskytem rezistentních roztočů, a to bez ohledu na intenzitu a extenzitu nákazy.

    b) byla-li včelstva vyšetřena a léčebně ošetřena, přičemž ve směsném vzorku měli nebyli zjištěni více než 3 roztoči na jedno včelstvo a bylo-li vystaveno veterinární osvědčení pro přesun. V jednotlivých případech může být přesun povolen, i když počet roztočů přesahuje tuto hranici a chovatel prokáže, že všechna včelstva stanoviště byla ošetřena v předjaří nátěrem plodu a fumigací.

    K umožnění přesunů včelstev kočováním může příslušná KVS vyhlásit jednotnou nákazovou situaci v okrese nebo jeho části.

    -  Kočující včelstva musejí být neprodleně po každém návratu po 1. 6. z kočovného stanoviště (na trvalém stanovišti nebo na dalším kočovném stanovišti) preventivně přeléčena, a to FORMIDOLEM (pokud se návrat uskuteční před posledním vytočením medu) a GABONEM PA 92 nebo GABONEM PF 90 (pokud se návrat uskuteční po posledním vytočení medu a nejde o oblast s rezistencí roztočů). V rezistentních oblastech se provede ošetření FORMIDOLEM, v případě silného napadení opakovaně.

    - KVS rozhodne o přesunech včelstev na základě komplexně zpracovaného plánu přesunu za celý okres pro celou sezonu, který předloží OV (MěV) ČSV i neorganizovaní včelaři do 31. března. Současně s plánem přesunů OV (MěV) ČSV předloží KVS k odsouhlasení objednávku léčiv pro preventivní léčebné ošetření kočujících včelstev. Žádosti jednotlivců KVS posoudí v kontextu s celookresním plánem.

         Předpisy, omezující přesuny včelstev v důsledku výskytu bakteriálních nákaz (mor a hniloba včelího plodu) nejsou opatřeními na varroázu nikterak dotčeny.

Prevence vzniku a šíření rezistentních roztočů k pyretroidům

    Pro přehlednost shrnujeme problematiku rezistence roztočů Varroa destructor k pyretroidům do samostatné kapitoly:

      Cílem stanoveným pro rok 2009 je pokračovat v monitorovacích akcích, vytyčit rezistentní oblasti (ohniska a jejich ochranná pásma) a pokusit se určit původ rezistentních roztočů.  V potvrzených rezistentních oblastech je cílem dosáhnout co nejvýraznější přerušení generačního cyklu až likvidace populace rezistentních roztočů během soustavy podzimního a zimního léčení.

    Monitoring se provádí:

  • křížovými pokusy (Gabon PA 92 x Gabon PF 90) dle metodiky VÚVč
  • křížovými pokusy (varidol x MP-10) dle metodiky VÚVč
 
  • opakovaným odsledováním přirozeného  spadu a jeho porovnáním se spadem po následně         aplikovaném gabonu během  prvních dvou dnů expozice. Metodika  bude dodávána spolu s dodávkami  léčiv.

      Ohniska se vyhlašují na základě ukončených a vyhodnocených monitorovacích pokusů. Porovnání přirozeného spadu s účinností gabonu v prvních dvou dnech expozice slouží jako předběžné zjištění a vyhledávací akce pro založení monitorovacího pokusu.

Opatření v rezistentních oblastech:

  • z ohnisek a ochranných pásem se nedovolí přesun včelstev do nerezistentních oblastí
  • Gabon PA 92 a Gabon PF 90 se nahrazují formidolem v opakované aplikaci nebo                přípravky na bázi tymolu v klinickém hodnocení,  organizovaném VÚVč Dol
  • nepoužívá se M-1 AER a MP-10
  • v zimním období se přidá další ošetření varidolem, nejlépe aerosolem v bezplodovém        období
  • v předjarním období se ošetří stanoviště s nálezem více než 1 samička roztoče v zimní měli v průměru na včelstvo, a to opakovaným ošetřením varidolem v intervalu 10 dní a aplikací formidolu  co nejdříve, jakmile denní teploty dosáhnou bez větších výkyvů 20 0C.
 

    Ošetřování včelstev v ekologickém zemědělství

    1.  Do výskytu tří roztočů včetně v průměru na jedno včelstvo v rozboru zimní měli a do výskytu tří roztočů včetně denního spadu za období 15. 7. až 15. 9. 2009 nemusí ekologický chovatel včel používat žádná léčiva.

    2.  Včelstva na stanovišti, u nichž v rozboru zimní měli byli zjištěni více než tři roztoči v průměru na jedno včelstvo, je nutné ošetřit přípravkem FORMIDOL (účinná látka kyselina mravenčí), případně jinými přípravky s obsahem látek v přírodě se vyskytujících, pokud jejich použití bude v České republice schváleno nebo povoleno jejich klinické hodnocení ÚSKVBL.

    3.  V době od 15. 7. do 15. 9. sleduje chovatel u všech včelstev v týdenních intervalech přirozený spad roztočů a při nálezu více než tří roztočů v průměru na jedno včelstvo léčí včelstva přípravky uvedenými v bodě 2 tohoto článku.

    4.  Ekologický chovatel každoročně obmění jednu třetinu používaných plástů a v okolí dohledává a odstraňuje včelstva divoce žijící.

    5.  Chemické přípravky k ošetření včelstev lze použít na základě nařízení krajské veterinární správy. Ta jejich použití může nařídit pouze při zvýšeném výskytu roztočů. Včelstva takto léčená se z produkce biomedu vyloučí.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA