Jdi na obsah Jdi na menu
 


II.setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému v Brně

8. 3. 2010

II.setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému v Brně

aneb zkušenosti při sledování spadu roztočů pokrokovými včelaři pro zdravé včely.

 

13.2.2010 proběhlo v Brně II. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému (dále VMS). Pořádající Pracovní společnosti  nástavkových včelařů ( PSNV ) přináleží poděkování za zprostředkování výměny zkušeností amatérských badatelů, zlepšovatelů a nadšenců.

 

Dopolední blok zahájil O. Veverka, pracovník výzkumného ústavu včelařského, pracoviště Kývalka. Seznámil nás s výsledky „projektu smyv“, kdy včelaři porovnávali diagnostické metody napadení včelstev. Přirozený spad kleštíka se porovnával s počtem kleštíků získaných smyvem ze vzorku mladušek pomocí saponátu. Odběr vzorků probíhal v podletí.

 

Metoda smyvu nebo v zahraničí používaný termín sklenicových vzorků je velmi jednoduchá:

- odebrat z plodiště 100-300 včel do sklenice ( sklepnutí včel z plodového plástu na fólii, nasypat do odměrného kelímku ), pozor na matičky,

- oddělit kleštíka lihem, etérem, saponátem nebo práškovým cukrem ( zde bylo použito usmrcení včel zmražením a odeslání do laboratoře k vyhodnocení, nebo včelaři provedli vyhodnocení vzorku protřepáním včel ve sklenici s teplou vodu a několika kapkami Jaru. Pro naše vyšetření na včelnici je lépe použít posyp práškovým cukrem a včely vrátit do úlu česnem. ),

- poté se vzorek promyje vodou na dvojitém sítu, na hrubém sítu se zachytí včely a na jemném roztoči,

Ukázalo se, že smyv i sledování spadu jsou srovnatelné a v praxi použitelné.

Níže přikládám tabulku převzatou z Fascinovaného včelaře:

Obrazek

Zdeněk Klíma vystoupil s porovnáním účinnosti podletní léčby dlouhodobými nosiči kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel.

V roce 2008 na 5 stanovištích u 136 včelstev porovnával německý odpařovač Nassenheider ( 2 ks po 180 ml 65% kyseliny mravenčí-KM ), kanadský odpařovač Mite Gone ( 3 poloviny destičky po 120 ml 65% KM), Formidol ( 2 léčení po týdnu, 2 ks po 40 ml 85% KM) a kontrolní skupinu s Gabonem PA 92. Pokus probíhal v podletí a po 18 dnech se provedla kontrolní fumigace na zachycení zbylých roztočů.

 

Nejlepší účinnost byla zjištěna u Mite Gone 90%, dále u Nassenheideru 85%, Gabon 83% a Formidol 81%. Velkou skupinu včelstev ( měl údaje od více než 400 včelstev ) musel vyřadit z pokusu kvůli nízkým spadům kleštíka v roce 2008, ale přesto čísla o něčem vypovídají.

 

 

Další příspěvek přednesl E. Babík na téma podzimní léčení včelstev kyselinou šťavelovou. Krátce jsem přítomné seznámil s možnostmi léčení, se silnými a slabými stránkami kyseliny šťavelové. Poté se rozproudila čilá diskuze a bylo vidět zájem tazatelů.  

 

 

Následovala odborná přednáška ing. Čermáka „Možnosti využití spadů na podložkách pro výběr varroatolerantních (VT)  včel“.

Přednášející zdůraznil, že sledování spadu kleštíka včelího je výhodné z hlediska nevyrušování včel a je zatíženo přijatelnou nepřesností ( v pokusech zjistil, že na dno propadně 77% mrtvých samiček, rozpětí 60-99% , ostatní včely vynesou ).

 

Seznámil nás s problematikou sebeočišťování (groomingu) a odstraňování kukel napadených roztočem, kdy se včely samy parazita zbavují.

Zdůraznil, že obranné mechanismy včel rostou s rostoucí populací kleštíka a vysoký invazní tlak nám umožní rozpoznat VT včelstva.

 

Na příkladu vlastní včelnice ukázal metody vyhodnocování spadu přirozeného a spadu po léčení. Přičemž odvodil hodnotu přirozeného spadu pro varroasenzitivní včelstva  do 22% a pro VT větší než 22% oproti celkovému spadu ( celkový spad se skládá z přirozeného a spadu po léčení ).

 

 

Přítel Danihilík nás seznámil s problematikou viru deformovaných křídel DWV, který se projevuje poškozením křídel, zvětšením hrudníku a paralýzou mladušek.

Poukázal, že vývoj viru v sezóně ( červenec – září ) koreluje s nárůstem spadu roztočů.

Nejlepší prevencí je eliminace roztočů ( ideální jsou VT včely) a chov vitálních včelstev.

 

 

Ing. Petr Texl porovnal stávající sledování populace kleštíka včelího rozborem zimní měli a celoroční sledování spadu v přednášce „Zavádějící výsledek vyšetření zimní měli směsného vzorku stanoviště“.

 

 

Přítel Jiří Bajer z Malého Beranova obhospodařující 400 včelstev vyzdvihl přednosti tlakové láhve na vzduch vůči kompresoru při podzimní léčbě aerosolem.

Jako největší přednost uvedl tichou aplikaci léčiva a snazší obsluhu.

 

Přítel Ján Haščík ze Stupavy vystoupil s přednáškou o zkušenosti francouzského včelaře s trubkovým dnem pro udržení populace kleštíka včelího na úrovni snesitelné včelami.  Francouzský včelař používá vysoké 1-prostorové plodiště( Dadant systém ), pod ním je nízký podmet a ve dnu jsou zabudované plastové trubky o průměru 3,5 cm, vždy jedna pod každým rámkem a mezi nimi je štěrbina 3-4 mm, kterou propadávají kleštíci. Sklouznou po hladké stěně trubky a už se nemohou dostat zpět do úlu, který je umístěn nejméně 20 cm nad zemí.

 

Prezentované výsledky byly z oblasti snů. Celoročně bez léčení, úroveň napadení kleštíka včelího průměrně kolem 5% ve včelstvu, na jaře 2-krát větší plodování a dvojnásobný výtěžek medu ( 35 kg ) ve srovnání se zasíťovaným dnem a 2-krát větší spad kleštíka než při použití zasíťovaného dna.

 

V diskuzi vystoupil Doc. Ptáček, který vlastní trubkové dno jako raritu na včelnici v Brně. Jeho zkušenosti jsou, že podmet má příliš malé česno vyhovující chovu slabých včelstev.

 

 Odpoledne nás seznámil MVDr. Pantůček s činností Krajské veterinární správy Jihomoravského kraje v oblasti varroózy a moru včelího plodu ( MVP ).

Vyřídili si grant a v letech 2008-10 udělají rozbory měli na mor včelího plodu v celém kraji za účelem poznání plošného výskytu nákazy.

 

Zatím mají klasickou zkušenost, největší problémy na nově zachycených lokalitách působí staré úly ( 30, 40 a více let staré úly ) a kontakt s ohniskem MVP ( jednak fyzický a jednak dovoz včel nebo včelařského materiálu ).

 

 

Brněnský hoby včelař a senior František Horký se s námi podělil o zkušenosti z pozorování spadů v roce 2009. Po aplikaci Gabonu sledoval denně spad a zachytil plodový cyklus kleštíka i sníženou účinnost léčiva, kdy se část roztočů dále množila.

Při pozorování spadlých bílých roztočů mikroskopem zjistil, že je to pouze košilka, ze které se kleštík vysvlékl přes jizvu v zadu na břišní straně.

 

 Bronislav Gruna svým příspěvkem „Klinické stadium varroózy aneb kdy, proč a jak hynou včelstva?“ předvedl pevné nervy. Na 2 stanovištích s výskytem rezistentních roztočů nechal událostem volný průběh, aby mohl studovat okolnosti kolapsu včelstev ( chová 250 včelstev na 14 stanovištích ).

Celkové spady činily až 18.000 bílých i tmavých kleštíků. V konečné fázi ( období polovina září - říjen ) byly denní spady 50-200 kleštíků, mladušky neschopné letu pobíhaly po zemi, až zůstal prázdný úl s opuštěnými zásobami nebo proběhla loupež.

Stanovil kritickou míru napadení pro včelstvo na 5 – 10.000 kleštíků. Horní hranici napadení snesou silná, dobře živená a jinak zdravá včelstva. Odolnost včelstev snižuje podvýživa  ( nepřítomnost letní snůšky ), promoření patogeny ( viry, nosema ) a vnímavost k druhotným infekcím.

 

Sledoval vyšší účinek Gabonu vloženého v srpnu v porovnání s vloženým v červenci, vliv stanoviště a vliv původu matek. Z výše uvedeného mu vyplynul závěr: na stanovištích, kde určitá linie matek ukončila dříve plodování nebo bylo léčeno při menším množství plodu v srpnu, bylo léčení Gabonem účinnější.

 

Ing. Holub ze Sušice v příspěvkuVývoj populace Varroa destruktor“ vyzdvihl pro varroatoleranci sledování výjimek a místních fenotypů včelstev, neboť jak se chová včela, takové podmínky k životu má kleštík.

 

Varroatoleranci vnímá jako komplex vlastností, které seřadil do 4 skupin:

  1. grooming – očista, aktivní odstranění kleštíka,
  2. hygienické chování VSH – odstranění napadených kukel nebo otevření, odstranění roztoče a zpětné uzavření víček ( strakatá víčka ),
  3. plodový rytmus – plodová přestávka po slunovratu, ukončení plodování do poloviny září, zaklíckování matky, rojení, …
  4. další geneticky podmíněné vlastnost ( vyžadují pozorovací talent včelaře ) – délka fáze zavíčkovaného plodu, nízký sklon k loupení, obrana česna, uvěznění kleštíka v kokonu, ulepení kleštíka víčkovací hmotou.

 

Následně graficky vyhodnotil populaci kleštíka v průběhu loňského pozorování a ukázal koeficient reprodukce kleštíka jako měřítko varroatolerance včelstev.

 

 Lukáš Rytina nás seznámil s novinkami z Apimondie.

Nejprve byly představeny nosiče kyseliny mravenčí používané v Evropě.

Zajímavou novinkou se jeví aktivátor čistícího pudu včel BeeVital, roztok organických kyselin, vonných olejů, propolisu, cukru a vody.

 

Pozoruhodnou metodu boje proti kleštíkovi na světové výstavě ukázal francouzský včelař John Kefuss. Vychází z 500 včelstev a z nich vybere podle produkčních vlastností 100 nejlepších, ve kterých otestuje čistící pud. Nejlepších 40 včelstev podrobně prohlíží na odolnost proti kleštíkovi – přirozený spad, smyv ze 100 mladušek, napadení 100 dělničích kukel. 20 nejlepších včelstev se neléčí ( Bond test přežití ) a matky jsou zakladatelky nových linií.

 

Ivan Černý povyprávěl o návštěva Holandska, kam byli pozváni zástupci PSNV na výměnu zkušeností. Tamní včelaři se již několik let snaží dostat kleštíkovi na kobylku.

 

Zdeněk Klíma nám představil připravovaný monitoring výskytu moru včelího plodu. Základní zdroj informací by pocházel z krizového centra veterinární správy v Brně a byly by každé 2 měsíce aktualizovány.

 

Největší diskuzi mezi posluchači  vyvolal příspěvek Milana ČápaNová verze Varroa Monitoring Systému“. Dále byly představeny i další vylepšení plánována v následujících letech. Máme se na co těšit.

 

 V závěru seznamoval posluchače s možností výroby mezistěn z vlastního vosku kolega z Holešova, ale Zlíňáci pospíchali na včelařský ples. Tímto se mu omlouvám.

 

 

Přátelé včelaři neváhejte, pořiďte si nějaké ďúravé dno a pozorujte našeho kamaráda kleštíka včelího. Nezapomeňte mu nalít po štamprli, ať nás nepomluví mezi súsedy.

 

Zapsal Evžen Babík.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

varroa

(Michal6, 23. 9. 2017 14:05)

Všeobecně se doporučují přípravky, které jsou schválené veterinární zprávou, což thymovar je. Takže dobrá volba. I je to dotované léčivo.

varroa

(Andrej, 29. 4. 2017 20:18)

Bohužel i mne se varroa nevyhla. Ale aplikoval jsem thymovar a skvělé výsledky jsem měl.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA