Jdi na obsah Jdi na menu
 


30. 1. 2011

III.setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému v Brně
aneb sledováním spadu roztočů pro vyhledání zdravých včelstev.

9.1.2011 proběhlo v Brně III. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému (dále VMS).
Pořádající Pracovní společnosti nástavkových včelařů ( PSNV ) přináleží poděkování za
zprostředkování výměny zkušeností mezi amatérskými badateli.

Dopolední blok zahájil Ing.Antonín Přidal - Tlumení varroózy s použitím dlouhodobého
odpařování kyseliny mravenčí porézním odpařovačem MiteGone (MG).
Seznámil přítomné s dosavadními výzkumy léčení kyselinou mravenčí z celého světa
v posledních 30 letech. Zde poukázal na úspěchy i na slabiny a nedostatky jednotlivých
výzkumů, které se mohly projevit na výsledcích. Dovolil jsem si shrnout pro praxi hlavní
faktory léčení kyselinou mravenčí (KM):

Koncentrace KM:
- koncentrovaná KM 85 % - při vysoké účinnosti (80-95 %) je zde vyšší riziko
poškození včel a případně zdraví včelaře při neodborné manipulaci s ní,
- KM 65 % - účinnost při sofistikované aplikaci 80-95 % a minimální poškození včel.

Velikost denního odparu KM:
- 7-10 g za den 85 % KM s účinností 95 %,
- 12-18 g za den 65 % KM po dobu 15 dní s účinností přes 80 %.

Celkový odpar KM:
- nejvyšší účinnost celkovým odparem 250 g KM v dlouhodobém odpařovači,
- při delší aplikaci KM se projevuje při vyšší koncentraci (tj. 2500 ppm a konc. 85 %)
zhoršená péče o plod.

Opakování jednorázového odparu KM:
- 95 % účinnost 60 % KM podávanou jednorázově v množství 30 ml s opakování
2-3krát po týdnu,
- 1. aplikace v délce 7 dnů a o měsíc později 2. aplikace v délce 14 dnů.

Doba aplikace KM jako MITEGONE v průběhu roku:
- předjaří (2 poloviční desky),
- podletí ( 3 poloviční desky a vždy do horního nástavku na okrajové plásty).

Účinek na roztoče i pod víčky:
- 85 % KM vkládaná po 17hod.(nižší venkovní teploty) v dávce 15 ml s účinností 77 %

Rezidua v medu:
- KM je součástí medu,
- nárůst KM v medu se projeví krátkodobě po léčení a po té její obsah během
skladování medu klesá.

Poškození včel:
- při 85 % koncentraci poškození epitelu v žaludku včel a
- nárůst buněčné smrti pod kutikulou larev.

Důležitá je rovnoměrnost odparu.

Dále nám popsal 4-leté srovnání léčení Gabonem PA-92 a dlouhodobým nosičem kyseliny mravenčí MiteGone (MG). Kdy použil ročně 5 polovin odparných desek 65 % KM
v množství 600 ml na včelstvo.
Záměrem byla ochrana zimní generace včel a zabránění přemnožení kleštíka včelího. Použil 2 poloviny destičky v dubnu a 3 v podletí při odparu 6 g denně z jedné destičky po dobu 15-21 dnů. V létě vkládal odpařovače před příchodem studené fronty, aby následující chladné dny podpořily přiměřený a nikoliv nadměrný počáteční odpar typický pro horké dny.
Tímto léčením dosahoval během 3 let nižší přirozené i léčebné spady oproti léčení Gabonem a kontrolní skupině. Účinnost léčení odpařovačem MG činila cca 85 %. Za velmi důležitou prokázal i aplikaci KM na jaře, která snižuje populaci kleštíka na podzim o cca polovinu.
V závěru konstatoval, že léčení MG je účinné.
Léčení KM snižuje nebezpečí vzniku rezistence kleštíka a reziduí ve včelích produktech a je slučitelné s jednoduchým organickým chovem včel.

Následovala odborná přednáška ing. Čermáka „Co víme o varroatoleranci (VT) včel“.
První část bylo zopakování biologie kleštíka včelího:
- samička kleštíka přebývá 2-20 dnů na včele a 12 (14) dnů v plodové buňce,
- samička přejde 18 hod. před víčkováním na dělničí larvu a 45 hod. na trubčí,
- samička absolvuje 3 rozmnožovací cykly (průměrně 2,4),
- rozmnožování neproběhne úspěšně ve 25-30 % pokusů,

ve včelstvu je vnitřní rychlost nárůstu kleštíků o 2 % denně v době plodování,
úhyn kleštíků je 0,2 % v zimě a 0,6 % v sezóně,
trubčí plod je napaden 6-12krát více,
nárůst kleštíka záleží na počátečním stavu,
kleštík je na jaře déle na včele (7-8 dnů) než v podletí (3-4 dny) dle Dr.S.Martina,
1998.
Dále se věnoval otázce upřednostňování trubčího plodu, které zdůvodnil:
- doba vhodná na přelezení na trubčí plod je 2,5krát delší (45 hod. ku 18 hod.),
- velikost trubčí buňky 1,6krát větší (více příležitostí pro samičku k přejití do buňky),
- hmotnost trubčí larvy je 2,5krát větší (více krmení, více příležitostí),
- v součtu je pro samičku 6,6 krát více šancí dostat se na trubčí larvu než na dělničí.
Kleštíkovi nesvědčí:
- velmi teplá a suchá léta,
- nemoci plodu (pytlíčkovitý plod, zvápenatění, mor ,viry),
- méně plodná včelstva a s ní souvisící menší velikost včelstva.

Definoval varoatoleranci (VT) jako brždění množení roztoče.
Čím je vyšší % VT, tím se lépe rozpozná.
Následovaly možnosti měření varoatolerance včel:
- hygienický test (čistící pud),
- změření jednoroční populace kleštíka,
- odhad rychlosti růstu populace (přirozený spad, vzorkování),
- specifický test na VSH ( odstraňování napadeného plodu dělnicemi).

Doporučuje zaměřit se na VSH (Varroa Sensitive Hygiene) z důvodu, že se kleštík nemá jak přizpůsobit a ostatní vlastnosti brát jako podpůrné.
Zdůraznil, že obranné mechanismy včel rostou s rostoucí populací kleštíka a vysoký invazní tlak nám umožní rozpoznat VT včelstva.

Miroslav Sedláček z Bučovic v příspěvku „VaroaMonitoringSystém a profesionální
včelař se zamyslel nad příčinami velkých úhynů včelstev v zimě 2007/8. Upozornil na
dvě předchozí mírné zimy a na výbornou pozdní snůšku, kterými příroda umožnila přežít
i nejslabším včelstvům, a kdy také nastal brzký nástup plodování v předjaří. To mělo za
následek namnožení kleštíka včelího o 1 měsíc dříve.
Proto při ošetřování pracuje obezřetně a místně. Upozornil, že každé stanoviště je jiné pro nárůst populace kleštíka.
Pro velkou vypovídací hodnotu klade důraz na lednový přirozený spad a spad po 1. proletu.
Cenné zkušenosti získal při 2 letech biovčelaření a léčení kyselinou mravenčí a šťavelovou.

Ing. Dalibor Titěra, pracovník výzkumného ústavu včelařského, nás seznámil
s pokračováním „Projektu SMYV 2009-10“.
Nově zkoušeli oddělit kleštíka od včel narkózou za účelem neusmrcení včel ze vzorku.
Poukázal, že smyv i sledování spadu jsou srovnatelné a v praxi použitelné.
Metoda smyvu nebo v zahraničí používaný termín sklenicových vzorků je velmi jednoduchá:
- odebrat z plodiště 100-300 včel do sklenice ( sklepnutí včel z plodového plástu na fólii,
nasypat do odměrného kelímku ), pozor na matičky,
- oddělit kleštíka lihem, éterem, saponátem nebo práškovým cukrem - zde narkóza, (na
vlastní včelnici je lépe použít posyp práškovým cukrem a včely vrátit do úlu česnem),
- poté promýt vzorek vodou na dvojitém sítu, na hrubém sítu se zachytí včely a na jemném
roztoči,

Pro lepší pochopení vzorkování a sledování spadů na podložku níže přikládám tabulku
převzatou z Fascinovaného včelaře:

varroa.jpg



Odpoledne nás seznámil Ing. Petr Texl s problematikou „Včelařské pozorovací stanice“.

Následoval příspěvek Milana Čápa „Jak z Varroa Monitoring Systému získávat
informace“, kde představil dosavadní zkušenosti, význam VMS a plánovaná vylepšení na
letošní rok.

Ing. Pavel Holub ze Sušice v příspěvku „Ostatní vlastnosti včelstev podporující VT“
vyzdvihl pro varroatoleranci sledování:
- procento reprodukce kleštíka ve včelstvu,
- schopnost VSH ( v praxi se projevuje mezerovitostí plodu a strakatými víčky),
- plodový rytmus včelstev ( důležitá je plodová přestávka, délka plodování včelstva,
délka reprodukčního cyklu kleštíka související se způsobem kladení matky).
Graficky vyhodnotil populaci kleštíka v průběhu loňského pozorování a ukázal koeficient
reprodukce kleštíka jako měřítko varroatolerance včelstev.

Přítel Danihilík nás seznámil s problematikou „Virózy, CCD a imunita včel“.
Jako příklad z praxe uvedl studii, kde použil termín koktejl pesticidů, kdy ve 887 vzorcích
vosku, pylu a včel se našlo 121 druhů pesticidů a v průměru 6 pesticidů na 1 vzorek.
POUZE 1 vzorek vosku, 3 vzorky pylu a 12 vzorků včel bylo bez pesticidů.
Poukázal na zranitelnější imunitní systém včel ve srovnání s ostatním hmyzem.

Mgr.Bronislav Gruna v příspěvku „Populace kleštíka včelího a kolapsy včelstev“ upozornil
na příznaky konečného stádia varoázy (trvá14 dnů až měsíc):
- na včelách (lezoucí nemocné včely před úly, včely s deformovanými křídly, náhlý
úbytek včel, nárůst kleštíka v přirozeném spadu a na včelách),
- na plodu ( nárůst kleštíka na plodu, mezerovitý plod - HVS, zanedbaná péče o plod,
snížení plodové plochy, mrtvý plod všeho stáří, mrtvé kukly na podložce).
První kolabující včelstvo spouští hromadný kolaps sousedních méně zamořených včelstev
kleštíky.
Časový scénář vývoje včelstva ke kolapsu:
- červen - přirozený spad větší než 10 ks denně,
- červenec - spad větší než 100 ks denně, mrtvé kukly, lezoucí včely před česny,
- srpen - nápadný úbytek včel a plodu,
- září - vyloupení zásob.
Kritickou míru napadení pro včelstvo stanovil na 2.500 – 10.000 kleštíků v závislosti:
- na ročním období,
- na početnosti včelstva,
- na dobré výživě a
- na zdravotním stavu včelstva.

Michal Počuch v příspěvku „Nevšímavý včelař = úhyny včelstev“ na příkladech z vlastní
praxe potvrdil výše uvedenou rovnici.

Setkání ukončil předseda Pracovní společnosti nástavkových včelařů MVDr.Zdeněk Klíma
slovy, se kterými se plně ztotožňuji. Díky VMS máme indicie, že varoázy bude letos více než dost, neboť populace kleštíka poslední 3 roky stoupá.
Včelaři jsou odpovědni za zdraví svých včel, ne veterinární vyhlášky. Změňme naše myšlení a vydejme se cestou hledání zdravých a varroatolerantních včel.

Zapsal ing. Evžen Babík, zdravotní referent OV Zlín.

 

 

img_3451.jpg

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA