Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mor včelího plodu

2. 4. 2009

Mor včelího plodu (MVP)

článek pro internet, leták pro členy

Vážení přátelé včelaři, ze 100 vzorků zimní měli vyšetřované v naší ZO se prokázala přítomnost spór moru včelího plodu ve 30. Proto bych se podělil o informace a doporučení z praxe a z odborné literatury ( Moderní včelař, Odborné včelařské překlady, …). 

 

Zásadní doporučení pro jaro 2009:

  1. provést pečlivou jarní prohlídku plodu, při jakékoli pochybnosti se spojit s veterinární správou - telefon MVDr. Milan Polášek   577 653 509 nebo 606 534 301

  2. zabránit vyloupení vlastních uhynulých nebo oslabených včelstev, které je lépe zrušit ( zásoby použít na perníky nebo do slivovice),

  3. zamezit pohybu materiálu ( úly, dílo, zásoby, včely) mezi vlastními stanovišti a mezi ostatními včelaři ( ideálem je mít více stanovišť a každé včelstvo pouze své dílo),

  4. nastudovat problematiku moru včelího plodu a rozloučit se se zimou jarním úklidem ( desinfekce rozpěráku, záložních úlů, …. ,staré dílo vytavit a vymést pavučiny).

    Zkušenosti z literatury:

         Přestože je spóra MVP velmi odolná a pár desítek spór může nakazit nejmladší larvičku, z které vznikne několik miliard spór,  včely a lidé neonemocní.

    Spóry přežívají v zemi a ve starých úlech několik desítek let, v medu přes rok a na sluníčku

    4-6 týdnů.

    Nepraktičtější desinfekce pomůcek a úlů, která zahubí spóry MVP:

    -         roztok 10 litrů vody, 1 litr SAVO a 0,5 kg hydroxidu při běžné teplotě,

    -         parafínová lázeň při teplotě 180 C.

    Německá literatura doporučuje u včelaře, kde jsou výsledky vyšetření:

    Bez zárodků:

    -         ročně obnovit minimálně 30% díla,

    -         nekrmit cizím pylem nebo medem,

    -         chránit před zlodějkami.

    Malá hustota zárodků:

    -         najít zdroj zárodků a kontaktovat veterináře,

    -         obnovit minimálně 50% díla za rok, nezkrmovat vlastní med ani pyl,

    -         v rámci provozních možností odebrat krmivo,

    -         všechny prázdné plásty i plásty ze zásobami vytavit,

    -         podporovat čistící pud a při nedostatku snůšky krmit,

    -         vyměnit matku (nové dědičné vlastnosti).

    Vysoká hustota zárodků:

    -         nemoc již vypukla nebo bezprostředně vypukne, kontrola na klinické symptomy,

    -         kontaktovat veterináře, nutno najít zdroj nemoci,

    -         sanace celého stanoviště po prohlídce úředním veterinářem,

    -         vytvoření umělých rojů s hladovou fází, očista všech předmětů na včelnici,

    -         nezkrmovat vlastní med ani pyl,

    -         chránit před loupeží.

    Podle amerických výzkumníků chemická léčiva (antibiotika) nemají žádný účinek na spóry, nemoc se pouze oddálí a později může kdykoli propuknout.

    Na Hodonínsku v letech 2004-6 se důsledně věnovali diagnostice, asanaci a především zpětně zkoumali cesty šíření moru včelího plodu. Výsledky se dají shrnout:

    -         slíděním se nakazilo  60% stanovišť( postižení ne vlastním zaviněním), je zajímavé, že nebylo zjištěno jediné pozitivní stanoviště, které by bylo vzdáleno více než 500 metrů od zdroje nákazy,

    -         dovozem nakažených včelstev a chovatelských pomůcek 20%,

    -         nejnebezpečnější byla nedůsledná likvidace ohnisek 7% , stalo se byl použit jeden zapomenutý plást z předešlé likvidace stanoviště, který včelař vložil do nových zdravých včelstev,

    -         kočováním se nakazila 3% a nevysvětlitelné příčiny 10% stanovišť.

    Závěrem konstatují, že se MVP dá úspěšně zvládnout, pokud jsou včelaři důslední a spolupracují při potírání nákazy.

     

    Na Novém Zélandu  přes 80 let financovala vláda kontrolu MVP až do roku 1991, kdy už to neutáhla státní kasa. Iniciativy se chopil svaz včelařů, který prosadil povinnost každého včelaře dělat pravidelnou kontrolu ve svých včelstvech na MVP.

    Svaz zajišťoval evidenci nemoci, odbornou pomoc a školení včelařů.

    Od včelaře se požadovalo, aby se zaregistroval, hlásil jakýkoli nález MVP a do týdne likvidoval nemocné včelstvo.

    Po deseti letech dosáhli historicky nejnižší stavy onemocnění a mohli konstatovat, že nejlepší metodou likvidace moru včelího plodu je vzdělávání včelařů o tom, jak nešířit tuto nákazu dál. Je to efektivnější  a méně nákladnější než vyhledávat a pálit úly nakažených včelstev, od kterých se mezitím nakazily další včelstva.

     

    Na závěr jsem si dovolil vás seznámit se svým názorem na příčiny moru včelího plodu. Příroda pomocí nemocí, parazitů a klimatických výkyvů vybírá nejodolnější jedince-živočichy, rostliny. Úkolem MVP je vyřadit málo životaschopné včelstva (geny). My včelaři  můžeme „pomáhat“ přešlechtěním a stresováním včel, zde mám na mysli nevhodné stanoviště, nedostatek a nekvalitní zásoby nebo pastva, rušivé a nepřirozené zásahy do včel, mnoho chemikálií ( léčiva, zemědělské postřiky), zachraňování slabochů, …

    Nečekejme na zázraky nebo na léky proti všemu, pochopme příčiny a souvislosti a konejme! Klidně požádejte o pomoc při prohlídce plodu zkušenějšího kolegu nebo funkcionáře.                                                                                                                                            

    Nepříjemnosti jsou zde proto, aby nám pomohly hlouběji porozumět včelám a přírodě, kterou součástí jsme i my lidé. Přeji všem hodně odvahy, krásné jaro a zdravé včely.                     

     

    Zlín 30.3.2009     ing. Evžen Babík

    Schváleno výborem ZO Zlín.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Mor včelího plodu/MVP/

(Straka Jaromír, 6. 4. 2009 21:15)

Jestliže v 30% vzorků byly nalezeny spory MVP pak je situace vážná a je třeba chránit hlavně plod tedy včelí larvy tam je nebezpečí - viz název nemoci. A jsme opět u boje s Varoazou ona nakusuje tedy zraňuje včelí plod - larvy, způsobuje jim otevřené rány, tedy vstupní brány nemocí. Proto opakuji proti Varroaze nestačí bojovat v červenci Gabonem, to je pozdě. Je nutné bojovat celý rok, čím dříve se začne tím lépe a proto kyselina, kyselina a ještě jednou kyselina

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA