Jdi na obsah Jdi na menu
 


O moru včelího plodu

23. 2. 2008

O čem se hovoří a nás se to dotýká !

O moru včelího plodu se ví, že je to závažné onemocnění. Všichni včelaři se ho bojí, ale dokud je někde jinde, nejlépe hodně daleko od nás, tak se tím nijak vážně nezabýváme. Myslíme si, že to je úkol pro výzkumný ústav, veterinární zařízení a vůbec pro „ ty nahoře“ jak je zvykem v českých krajích se vymlouvat. Bohužel takové rady často slyšíme i od funkcionářů včel. organizací, kteří by v rámci rozvoje včelařství v daném regionu měli s takovým poraženeckými názory bojovat.

Mor včelího plodu  totiž není něco, co najednou odněkud někam spadlo a my nevíme proč. Při znalosti toho, že spory (zárodky) této nemoci přežívají až 20 let, včely létají až do vzdálenosti 4 km, tak pokud si zaznamenáme do mapy výskyty v posledních 20 letech a  okolo každého výskytu uděláme kružnici s poloměrem 4 km, tak zjistíme, že nezakroužkovaných ploch zůstalo na mapě jenom málo. A to mluvím o známých nahlášených ohniscích. Kolik dalších proběhlo bez vykrytí, bez nahlášení, o divokých rojích ani nemluvě ! Takže mor je zde, ohrožuje každé včelstvo, každého včelaře.

 Otázka tedy zní: Může včelař proti tomu něco dělat, jestli ano, pak co ?  

 Ano, může! Je to nemoc a víme že každá nemoc se předchází hygienou, čistotou a prevencí.  Platí to i pro včely! Pokud žily divoce, tak se o to staraly samy. Vyrojením, zanecháním starého díla ve staré (zamořené) dutině. V novém znovu vytmelily (vydezinfikovaly) prostor, postavily nové dílo. V tom jim dnešní včelař brání (v tom rojení), ale  pak jim musí pomoci s tou hygienou. A že se tak vždy neděje, bylo vidět i v televizi, kde se ukázky spalovaných úlů, včetně těch černých plástů, objevily. A pozorný čtenář mi teď jistě dá připomínku. Ale mor se objevil i u včelařů s vyšším počtem včelstev, kteří včelaří v nových, moderních úlech, které rozhodně nelze podezírat z nedodržování hygieny!  Ano, vím o tom,  a nepovažuji to za rozpor, ale spíše za potvrzení toho výše uvedeného. Mor se u těchto včelařů objevuje a následně včelstva jsou likvidována ze dvou důvodů:  za prvé - oni se o svá včelstva starají, znají je, poznají včas již drobnou anomálii, která je již možná prvním příznakem onemocnění. To většině nám méně zkušeným (takový příznak) nic neříká. Oni ale to (protože jsou uvědomělí) hned hlásí a situaci řeší. To nemusí být u těch druhých (říkejme jim méně znalí). U nich se sice příznaky projeví, oni jim nevěnují pozornost, a tak  buď včelstvo padne aniž se okolí dozví, že byl mor a nebo, snad i to se může stát, včelstvo nějak nemoc přežije, ale zárodky (spory) v úle zůstanou a ohrožují okolí. To je tedy první důvod a ten druhý ? K názvu zdravé včelstvo – to jsou včely těch starostlivých, progresivních a starajících se včelařů, můžeme také přiřadit  označení vitální, dravé, akceschopné, pracovité, no prostě živé. A tak není tedy ničím výjimečným, že si ty zdravé chudinky přinesou nemoc odjinud. Že pak i v zdravém, hygienicky chovaném včelstvu nemoc propukne je souhra náhod, okolností a podmínek.  Jako příklad snad vysvětlení. Je prokázáno, že kouření člověku škodí. Ale jsou kuřáci a silní, kteří se dožijí vysokého věku a nekuřáci ne! Ale tento fakt přece nepopírá poučku o škodlivosti kouření!  

  Ale zpět k našemu problému včelího moru. Tedy hygiena v první řadě. A právě zde vidím pole pro působnost základní organizace  Jedině ona může vytipovat slabá místa včelaření ve svém regionu. Staré “almárky“ po dědovi, které stále ještě někde vidíme, jsou dobrým exponátem do muzea, ale pro moderní včelaření v dnešní době se již nehodí. A jsou ohrožením včelaření v daném okolí, i když zůstanou vyhozené a nezlikvidované (snad ze sentimentu) kdesi za stodolou. Slabá místa slabých včelařů, kteří ať svojí nevědomostí či nechutí podřídit svoje včelaření požadavkům doby je povinnost zákl. organizace. Buď pomoc nebo i sankce (tresty), jiná cesta není, no je! Ale to je pak již jenom asistence při spalování úlů. Pod zorným úhlem toho se snad jisté nepříjemnosti s hledáním slabých míst vyplatí, ne?

Doplněk k výše uvedenému (doplněno v lednu 2008):
V roce 2007 situaci zkomplikovalo silné napadení Varroa destr. To bylo způsobeno slabou zimou 2006 – 07, kdy včely nepřestaly plodovat, a proto rozvoj Varroazy nebyl přerušen, a tak se napadení v průběhu roku nebývale rozrostlo hned od počátku roku. Že takto oslabené včelstvo je náchylné i k dalším nemocem je nasnadě. A tak není od věci otázka ? Pomohli jsme včelstvu během roku?  Podle množství koupených desek Formidol (desky s kys. mravenčí) je zřejmé, že boj s Varroazou jsme omezili na podzimní podání Gabonu a fumigaci. A to je málo a hlavně pozdě. Včelstva celý rok bojovala s cizopasníkem a pomoc včelaře nikde! A ruku na srdce – kdo má v úle zasíťované dno, aby mohl pozorovat a sledovat spad Varroazy během roku? I tady je námět na rok  2008. Návštěva a minikurz použití kys. mravenčí u progresivního včelaře.

Straka Jaromir, fy STRAS
Nerudova 144
76001  Zlín
Czech Republic

tel: 00420 571117502
mob: 00420 603 732446

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA