Přednáška Ing. Květoslava Čermáka
Seance zlínských včelařů 29.2.2012 tématicky navázala na přednášku ing. Leoše Dvorského a pozvaný přední včelařský odborník a šlechtitel ing. Květoslav Čermák nás seznámil s jeho praxí v rozpoznávání varroatolerantních včelstev na vlastní včelnici, dále jak od nadějných matek nejlépe rozchovat a bezpečně přidat mladé matičky. Závěr věnoval ožehavému tématu – cesty a bariéry šíření moru včelího plodu.
Varroatolerance (VT) je soužití parazita kleštíka včelího s jeho hostitelem včelou medonosnou bez výrazných hospodářských ztrát. Základem je znalost biologie roztoče. Zde je pár důležitých poznatků:
- samička Varroa destruktor (V.d.) pobývá v době plodování 2-20 dnů mimo plod a v zimě se nachází na zadečku mezi tergity včely (toto je její slabé místo),
- samička V.d. prodělá za svůj život průměrně 2,4 rozmnožovací cykly na plodu,
- úspěšně dokončí vývoj na trubčí kukle 2,2 životaschopných samiček a na dělničí 1,5
- denní nárůst populace samiček V.d. v době plodování je 2,1%,
- během sezóny se znásobí počet samiček V.d. 12-krát a více (závislost na délce plodování, velká důležitost počátečních stavů samiček V.d.),
- trubčí plod je napaden 6 – 12 × více než dělničí.
Co brzdí množení roztoče:
- klima (suché a teplé roky),
- nemoci plodu (vir deformovaných křídel, pytlíčkovitý plod, mor včelího plodu, zvápenatění),
- plodnost včelstva (plodnější včelstva mají více roztočů),
- kratší doba plodování,
- velikost včelstva (malé včelstvo = méně plodu = méně V.d.),
- grooming-sebeočišťování
- nadaná včelstva za pár minut po vniknutí V.d. do úlu mu odlámají nohy, promáčknou krunýř nebo vynáší roztoče ven z úlu,
- naše včelstva mají nízké % groomingu, do 10% (obtížná selekce),
- nízká dědivost,
- zkrácení periody zavíčkovaného plodu,
- prodloužení foretické doby (delší pobyt na včelách)
- hormonální působení, princip dosud neobjasněn,
- vede ke zpomalení reprodukce a vystavuje V.d. dalším ohrožením,
- neúspěšná reprodukce,
- Varroa-senzitivní hygiena (VSH)
- souvisí s neúspěšností reprodukce V.d. na plodu,
- stačí úspěšnost přes 50%
- v USA a v Německu mají včelstva s úspěšností až 95%,
- nemožnost V.d. se přizpůsobit.
Ing. Květoslav Čermák měří VT pomocí hygienického testu, velikosti jednoroční populace V.d. a odhadem rychlosti růstu populace V.d. (z přirozeného spadu nebo ze vzorkování).
Nadějné matky doporučuje nejjednodušeji rozchovat dle slovenské metody, kdy se část včelstva dočasně osiří v medníku.
Ometou se včely a medník se vystrojí nejméně 2 zásobními plásty, 2 plásty ze zavíčkovaným plodem a 2 plásty s otevřeným plodem. Na plodiště se položí mateří mřížka, přes kterou se z plodiště nasají mladušky, stará matka zůstane v plodišti.
Po obsazení mladuškami se medník položí bokem na síťované dno a za 2 hodiny vložíme přelarvenou sérii matečných misek doprostřed mezi otevřený plod. Dobré je nastříkat trochu vody do krycí souše.
Druhý den kontrolujeme úspěšnost přijetí a vrátíme medník zpět na včelstvo na mateří mřížku. Popřípadě znovu přelarvíme.
Desátý den zužitkujeme matečníky na tvorbu plodových oddělků. Je možno použít i otevřený matečník 2. den nebo po zavíčkování matečníku 5. den.
Na přidávání matek do včelstva používá polskou klícku se 2 komůrkami na krmivo. Pracuje na principu, že se včely 2. den prokoušou k matce přes menší krmnou komůrku, roznesou její feromon po včelstvu a matičku vyvedou až 3. den přes větší komůrku s širším vstupním otvorem. Tím se docílí postupné seznámení s matkou a její jistější přijetí.
Je možno krmné komůrky s krmivem nechat 2 dny zavřené.
Přidávací klícka se vloží vodorovně do rozšířené rámkové uličky a zapře se z boku horními loučkami rámků!
Opatrně sleduje chování včel k matce a kladení kontroluje až 6. den po vysvobození z klícky.
Nerozebírá včelstvo a nekontroluje nouzové matečníky.
Přelarvuje na kapku zředěné mateří kašičky vodou 1:1 a upřednostňuje umělé misky. Vybírá co nejmladší larvičky (do 1,5 dne stáří), které podebírá úzkou lžičkou tak, aby jí přesahovaly oba konce pro lepší vložení larvičky do misky.
Nutno pracovat s dostatečným osvětlením, ale prudký sluneční svit larvičku usmrcuje.
Mor včelího plodu (MVP) je bakteriální onemocnění včelího plodu, kdy velmi odolné spory vyklíčí v žaludku nejmladších larvičky a postupně ji rozloží v typický příškvar.
Nejvíce se MVP šíří vyloupením nemocného včelstva (v podletí i na velké vzdálenosti), převozem nemocného včelstva, nakažených úlů a plástů.
Včelstva se umí účinně bránit, ale rozhodující je infekční tlak.
Základní bariérou je dobrý čistící pud, kdy nakažená larva je vynesena z úlu a nestihnou se vyvinout spory.
Dospělé včely ve svém medném váčku přefiltrují z potravy většinu spor a přes výkalový váček je odstraní z úlu.
Také včelí larvy při napadení produkují imunopeptid abaecin, který ničí spory.
Platí, že různá včelstva jsou různě nadaná. Níže klinika na fotce M. Palečka z J. Hradce.
Co můžete dělat pro snížení nebezpečí propuknutí MVP do klinického stadia
- Udržujte na svém včelíně/včelnici po celý rok dostatečně silná včelstva, v dobré kondici, dobře živená - nechte jim v plástech část jejich medu, dbejte o pylovou snůšku.
- Udržujte hygienu úlů a plástů, vyměňujte co nejvíce díla za nové stavbou na mezistěnách, staré plásty vyřaďte. Prázdné rámky a úly před dalším osazením očistěte a vydesinfikujte.
- Vyměňte matky za matky prošlechtěné na výborný čistící pud, např. matky kmene Vigor.
- Ošetřujte důkladně včelstva proti roztoči Varroa d., tím zároveň snížíte působení virů ve včelstvech a zabráníte tak poklesu obranyschopnosti včelstev proti MVP.
Zvládnutí moru včelího plodu i kleštíka včelího podmiňuje chov nadějných a vitálních matek, proto si teoreticky chov matek zopakujeme na březnové seanci a přímo v praxi si jej můžete vyzkoušet na kurzu na Vyhlídce v sobotu 5.5.2012 s možností odnést si přelarvený matečník od kmene Vigor (částečně VT a s výborným čistícím pudem) domů a odchovat si kvalitní mladé včelstvo.
ing. Evžen Babík, ing. Jiří Kalenda