Jdi na obsah Jdi na menu
 


Varriomonitoring Brno 6.1.2013

V. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému v Brně

aneb sledováním spadu ke včasnému léčení včelstev pokrokovými včelaři.

 

6.1.2013 proběhlo v Brně V. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému.

 Dopolední blok zahájila RNDr. Tatiana Čermáková, výzkumnice z Liptovského Hrádku a specialistka na pesticidy, z nichž včelaře nejvíce zajímají insekticidy - látky působící na hmyz, které rozdělila do skupin:

  1. organofosfáty

-         nesystémové s rychlým průnikem do pletiv rostlin

-         dotykové, požerákové a dýchací nervové jedy

-         způsobují nevratné poškození nervové soustavy, nepůsobí na vajíčka škůdců

-         rozpustné v tucích, v půdě se rozpadají po 2-4 měsících

-         v současnosti málo používané, ochrana brambor

 

  1. syntetické pyretroidy

-         nesystémové nervové jedy, nepůsobí na vajíčka škůdců

-         málo rozpustné ve vodě, foto- a termostabilní

-         vážou se na kutikulu hmyzu a povrch rostlin, nesmyvatelné deštěm

-         vysocetoxické, působí v nižších dávkách, rychleji a dlouhodoběji

-         rychle se rozkládají na metabolity, které jsou ovšem dlouhodobě stabilní

 

  1. neonikotinoidy

-         systémové - pronikají do rostlin, rozpustné ve vodě kolují v celé rostlině

-         vysoká dávka v mořidle na semena zaručuje dlouhodobé působení v rostlině

-         nejvíce toxické pro včely, clothianidin, thiamethoxan, imidacloprid

-         účinkují v nízkých dávkách po dobu měsíců až roků

-         dopad na i na následnou generaci včel krmenou reziduami v pylu

 

Následky otravy insekticidy na včelstvo:

-         snížení vitality včelstva

-         snížení početnosti včelstva

-         snížení délky života včel

 Pro praxi doporučuje spolupráci včelařů a zemědělců, neboť v současnosti zemědělci potřebují insekticidy na vyšší sklizeň a také potřebují včely na opylení.

V následující přednášce MVDr. Martin Staroň z Liptovského Hrádku pojednal o rizikách kyseliny šťavelové ve směsi léčivých látek nejmenovaného výrobce. Roztok kyseliny šťavelové (KŠ)  při běžné teplotě se rozkládá v řádu několika dnů na HMF, který je pro včely jedovatý. Proto je nutné 3,5 % vodní roztok kyseliny šťavelové míchat těsně před ošetřením včel a zbytky roztoku vylít nebo skladovat při teplotě 0 C.                                                       Poukázal na přítomnost kalcium-oxalátových krystalů ve včelách po ošetření KŠ a na potřebu zkoumat vliv krystalů na zdraví včel.

Další příspěvek Lukáše Mately  „Soužití včel a roztočů“ nás seznámil s populační ekologií. Poukázal, jak ošetřování a léčení včel v současnosti může jít proti přírodní selekci zaměřené na vývoj odolných populací včel, které se dovedou účinně bránit parazitům a na selekci parazitů, kteří svého hostitele nezlikvidují, jinak by vymřeli.

Po obědě se věnoval ing. Antonín Přidal problematice změny vyhlášky 299./2003 Sb. , části o zdolávání moru včelího plodu, kterou opakovaně připomínkoval při projednávání s veterinární správou jako zástupce Mendlovy společnosti pro včelařský výzkum.

Zkušený praktik Jiří Vítámvás vlastník 150 včelstev vystoupil s metodou ochrany včelstev pomocí 85 % kyseliny mravenčí (KM) ověřenou ve velkoprovozu. Jeho cílem je jednoduchá metoda léčení dostupná pro širokou včelařskou veřejnost a uznání metody dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí za alternativní léčbu.                                                                   Svůj odpařovač nazval FORMIVAN ( form značí kyselinu mravenčí a ivan jeho působiště Ivančice).

 

Zásadní je monitoring – sledování populace kleštíka metodou 3P:    

-         podložka

-         práškový cukr v pozdním létě

-         plod trubčí   

                                                             

Metoda klade důraz na:

-         chemie oslabuje včelstva a šlechtí roztoče, pouze ošetření KM

-         vedení záznamů, sledování kleštíka, včas zasáhnout

-         omezení populace kleštíka už v sezóně

-         kontrola reakce včel na ošetření KM a kontrola léčebného spadu kleštíka

-         podzimní aplikace KM do podmetu je účinnější než fumigace

 

Oblasti zamořené kleštíkem dělí na:

1.      malé zamoření - nedochází ke kolapsům včelstev

2.      rizikové zamoření - kolapsy včelstev před zimou

3.      velké zamoření - kolapsy v průběhu srpna

 

Formivan nosič kyseliny mravenčí:

-         50 g celulózy (2 desky Formidolu)

-         200 g  85 % KM

-         rovnoměrný odpar až 21 dní

-         regulace odparu až 50g za den

-         použití shora, zboku i do podmetu

Účinnost:

-         nad plodem …  jaro 90 %, léto 70 %, podzim 20 %

-         podmet ….  podzim 95 %, léto 50 %

 

Ošetření Formivanem:

1.      jaro

-         jen při kritickém spadu nad 2 ks samičky kleštíka za měsíc

-         denní odpar 10-15 g KM dle síly včelstva

-         umístění nahoru 5-10 cm od plodu

-         po ukončení spadu nosič vyjmout! (dle příkladu po 5 dnech)

 

2.      podletí

-         jen po testu práškovým cukrem nebo po zvýšených spadech kleštíka

-         denní odpar 15-20 g KM dle síly včelstva

-         včelstvo může omezit plodování a více větrá

 

3.      podzim

-         nejdůležitější, od 1. října

-         denní odpar 10-15 g KM dle síly včelstva

-         důležitá délka ošetření 20 dnů

 

4.      listopad

-         jen při podezření na reinvazi

-         1-2 denní ošetření

-          

Více na   www.vcelarstvi-vitamvas.cz

 

Jakub Dolínek se podělil se svými zkušenostmi vzorkováním smyvem kleštíka  z ometených včel při medobraní. Jogurtový kelímek včel usmrtil ve sklenici alkoholu a poté promýval vodou pomocí 2 sít, kdy vrchní síto zachytilo včely a spodní jemné síto smyté samičky kleštíka. Detaily na http://www.vcelky.cz/videa.htm#smyv-vcel-v-terenu

Olivek Randy odpustí, ale pro lepší pochopení biologie kleštíka včelího  do třetice zveřejňuji jeho graf převzatý z Fascinovaného včelaře.

  

graf.jpg

 

 

Mgr. Bronislav Gruna popsal pozdní plodování včelstev a jeho místo při množení kleštíka včelího.

 

Dále ing. Evžen Babík představil permanentní seminář Hnutí Šance pro včely, jehož cílem je propagace včelaření, které vychází z biologie včely medonosné a z přirozených instinktů včelstva. Podrobně rozebral etický kodex účastníka hnutí ve vztahu ke včelám z pohledu jeho vlastní praxe.

V závěru poukázal na nesplnění cílů předloženého návrhu změn vyhlášky 299./2003 Sb. o zdolávání nebezpečných nákaz (varroáza, mor včelího plodu) a nastínil řešení z pohledu Hnutí Šance pro včely:

 

  •      větší samostatnost a odpovědnost včelařů

 

  •    dotace směřovat na:

                 - vzdělávání včelařů

                 - šlechtění (podpora vitálních genů)

 

  •     důraz klást na:

                 - monitoring - sledování výskytu nákaz

                 - prevenci - snižování infekčního tlaku

                 - vyloučení neživotaschopných genů

 

Ing. Pavel Holub v přednášce „Nové možnosti omezení hromadných úhynů včelstev na varroázu“ se věnoval rozboru současného stavu a upozornil na sníženou genetickou variabilitu včel, na absenci šlechtění na varroatoleranci, degradaci životního prostředí, ostatní včelí nemoci, nevhodné chovatelské postupy a špatnou funkčnost akaricidů.

 

Řešení nachází v:

-         přiměřená velikost včelstev a podchycení rojivosti

-         rozchov místně ověřeného genofondu

-         ošetřování včelstev jako v ekochovech

-         monitoring kleštíka včelího

 

V závěru vystoupil ing. Petr Texl s aktualitami z průběhu jednání o evropských dotacích do oboru včelařství.

 

Pořádající Pracovní společnosti  nástavkových včelařů přináleží poděkování za                          zprostředkování výměny zkušeností badatelů, zlepšovatelů a nadšenců.

 

Zapsal ing. Evžen Babík, zdravotní referent ZO Zlín.

 

 

img_2719.jpg

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA