Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá část

13. 4. 2010

II. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému v Brně

aneb zkušenosti při sledování spadu roztočů pokrokovými včelaři pro zdravé včely

 

13. 2. 2010 proběhlo v Brně II. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému (dále VMS). Pořádající Pracovní společnosti nástavkových včelařů (PSNV) přináleží poděkování za zprostředkování výměny zkušeností amatérských badatelů, zlepšovatelů a nadšenců.

 

Dopolední blok zahájil O. Veverka, pracovník výzkumného ústavu včelařského, pracoviště Kývalka. Seznámil nás s výsledky „projektu smyv“, kdy včelaři porovnávali diagnostické metody napadení včelstev. Přirozený spad kleštíka se porovnával s počtem kleštíků získaných smyvem ze vzorku mladušek pomocí saponátu. Odběr vzorků probíhal v podletí.

 

Metoda smyvu nebo v zahraničí používaný termín sklenicových vzorků je velmi jednoduchá:

- odebrat z plodiště 100 – 300 včel do sklenice (sklepnutí včel z plodového plástu na fólii, nasypat do odměrného kelímku), pozor na matičky,

- oddělit kleštíka lihem, éterem, saponátem nebo práškovým cukrem (zde bylo použito usmrcení včel zmražením a odeslání do laboratoře k vyhodnocení, nebo včelaři provedli vyhodnocení vzorku protřepáním včel ve sklenici s teplou vodou a několika kapkami Jaru. Pro naše vyšetření na včelnici je lépe použít posyp práškovým cukrem a včely vrátit do úlu česnem),

- poté se vzorek promyje vodou na dvojitém sítu, na hrubém sítu se zachytí včely a na jemném roztoči,

Ukázalo se, že smyv i sledování spadu jsou srovnatelné a v praxi použitelné.

Níže přikládám tabulku převzatou z Fascinovaného včelaře:

 

monitoring po celý rok

 

Zdeněk Klíma vystoupil s porovnáním účinnosti podletní léčby dlouhodobými nosiči kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel.

V roce 2008 na 5 stanovištích u 136 včelstev porovnával německý odpařovač Nassenheider (2 ks po 180 ml 65% kyseliny mravenčí – KM), kanadský odpařovač Mite Gone (3 poloviny destičky po 120 ml 65% KM), Formidol (2 léčení po týdnu, 2 ks po 40 ml 85% KM) a kontrolní skupinu s Gabonem PA 92. Pokus probíhal v podletí a po 18 dnech se provedla kontrolní fumigace na zachycení zbylých roztočů.

Nejlepší účinnost byla zjištěna u Mite Gone 90%, dále u Nassenheideru 85%, Gabon 83% a Formidol 81%. Velkou skupinu včelstev (měl údaje od více než 400 včelstev) musel vyřadit z pokusu kvůli nízkým spadům kleštíka v roce 2008, ale přesto čísla o něčem vypovídají.

 

Další příspěvek přednesl E. Babík na téma podzimní léčení včelstev kyselinou šťavelovou. Krátce jsem přítomné seznámil s možnostmi léčení, se silnými a slabými stránkami kyseliny šťavelové. Poté se rozproudila čilá diskuze a bylo vidět zájem tazatelů.  

 

Následovala odborná přednáška ing. Čermáka „Možnosti využití spadů na podložkách pro výběr varroatolerantních (VT) včel“.

Přednášející zdůraznil, že sledování spadu kleštíka včelího je výhodné z hlediska nevyrušování včel a je zatíženo přijatelnou nepřesností (v pokusech zjistil, že na dno propadne 77% mrtvých samiček, rozpětí 60-99% , ostatní včely vynesou).

Seznámil nás s problematikou sebeočišťování (groomingu) a odstraňování kukel napadených roztočem, kdy se včely samy parazita zbavují.

Zdůraznil, že obranné mechanismy včel rostou s rostoucí populací kleštíka a vysoký invazní tlak nám umožní rozpoznat VT včelstva.

Na příkladu vlastní včelnice ukázal metody vyhodnocování spadu přirozeného a spadu po léčení. Přičemž odvodil hodnotu přirozeného spadu pro varroasenzitivní včelstva do 22% a pro VT větší než 22% oproti celkovému spadu (celkový spad se skládá z přirozeného a spadu po léčení).

 

Přítel Danihilík nás seznámil s problematikou viru deformovaných křídel DWV, který se projevuje poškozením křídel, zvětšením hrudníku a paralýzou mladušek.

Poukázal, že vývoj viru v sezóně (červenec – září) koreluje s nárůstem spadu roztočů.

Nejlepší prevencí je eliminace roztočů (ideální jsou VT včely) a chov vitálních včelstev.

 

Ing. Petr Texl porovnal stávající sledování populace kleštíka včelího rozborem zimní měli a celoroční sledování spadu v přednášce „Zavádějící výsledek vyšetření zimní měli směsného vzorku stanoviště“.

 

Přítel Jiří Bajer z Malého Beranova obhospodařující 400 včelstev vyzdvihl přednostitlakové láhve na vzduch vůči kompresoru při podzimní léčbě aerosolem.

Jako největší přednost uvedl tichou aplikaci léčiva a snazší obsluhu.

 

Přítel Ján Haščík ze Stupavy vystoupil s přednáškou o zkušenosti francouzského včelaře s trubkovým dnem pro udržení populace kleštíka včelího na úrovni snesitelné včelami. Francouzský včelař používá vysoké 1-prostorové plodiště (Dadant systém), pod ním je nízký podmet a ve dnu jsou zabudované plastové trubky o průměru 3,5 cm, vždy jedna pod každým rámkem, a mezi nimi je štěrbina 3 – 4 mm, kterou propadávají kleštíci. Sklouznou po hladké stěně trubky a už se nemohou dostat zpět do úlu, který je umístěn nejméně 20 cm nad zemí.

Prezentované výsledky byly z oblasti snů. Celoročně bez léčení, úroveň napadení kleštíka včelího průměrně kolem 5% ve včelstvu, na jaře 2krát větší plodování a dvojnásobný výtěžek medu (35 kg) ve srovnání se zasíťovaným dnem a 2krát větší spad kleštíka než při použití zasíťovaného dna.

V diskuzi vystoupil Doc. Ptáček, který vlastní trubkové dno jako raritu na včelnici v Brně. Jeho zkušenosti jsou, že podmet má příliš malé česno, vyhovující chovu slabých včelstev.

 

Odpoledne nás seznámil MVDr. Pantůček s činností Krajské veterinární správyJihomoravského kraje v oblasti varroózy a moru včelího plodu (MVP).

Vyřídili si grant a v letech 2008-10 udělají rozbory měli na mor včelího plodu v celém kraji za účelem poznání plošného výskytu nákazy.

Zatím mají klasickou zkušenost, největší problémy na nově zachycených lokalitách působí staré úly (30, 40 a více let staré úly) a kontakt s ohniskem MVP (jednak fyzický a jednak dovoz včel nebo včelařského materiálu).

 

Brněnský hobby včelař a senior František Horký se s námi podělil o zkušenosti z pozorování spadů v roce 2009. Po aplikaci Gabonu sledoval denně spad a zachytil plodový cyklus kleštíka i sníženou účinnost léčiva, kdy se část roztočů dále množila.

Při pozorování spadlých bílých roztočů mikroskopem zjistil, že je to pouze košilka, ze které se kleštík vysvlékl přes jizvu vzadu na břišní straně.

 

Bronislav Gruna svým příspěvkem „Klinické stadium varroózy aneb kdy, proč a jak hynou včelstva?“ předvedl pevné nervy. Na 2 stanovištích s výskytem rezistentních roztočů nechal událostem volný průběh, aby mohl studovat okolnosti kolapsu včelstev (chová 250 včelstev na 14 stanovištích).

Celkové spady činily až 18.000 bílých i tmavých kleštíků. V konečné fázi (období polovina září – říjen) byly denní spady 50 – 200 kleštíků, mladušky neschopné letu pobíhaly po zemi, až zůstal prázdný úl s opuštěnými zásobami nebo proběhla loupež.

Stanovil kritickou míru napadení pro včelstvo na 5 – 10.000 kleštíků. Horní hranici napadení snesou silná, dobře živená a jinak zdravá včelstva. Odolnost včelstev snižuje podvýživa (nepřítomnost letní snůšky), promoření patogeny (viry, nosema) a vnímavost k druhotným infekcím.

Sledoval vyšší účinek Gabonu vloženého v srpnu v porovnání s vloženým v červenci, vliv stanoviště a vliv původu matek. Z výše uvedeného mu vyplynul závěr: na stanovištích, kde určitá linie matek ukončila dříve plodování nebo bylo léčeno při menším množství plodu v srpnu, bylo léčení Gabonem účinnější.

 

Ing. Holub ze Sušice v příspěvku „Vývoj populace Varroa destruktor“ vyzdvihl pro varroatoleranci sledování výjimek a místních fenotypů včelstev, neboť jak se chová včela, takové podmínky k životu má kleštík.

Varroatoleranci vnímá jako komplex vlastností, které seřadil do 4 skupin:

  1. grooming – očista, aktivní odstranění kleštíka,
  2. hygienické chování VSH – odstranění napadených kukel nebo otevření, odstranění roztoče a zpětné uzavření víček (strakatá víčka),
  3. plodový rytmus – plodová přestávka po slunovratu, ukončení plodování do poloviny září, zaklíckování matky, rojení, …
  4. další geneticky podmíněné vlastnost (vyžadují pozorovací talent včelaře) – délka fáze zavíčkovaného plodu, nízký sklon k loupení, obrana česna, uvěznění kleštíka v kokonu, ulepení kleštíka víčkovací hmotou.

Následně graficky vyhodnotil populaci kleštíka v průběhu loňského pozorování a ukázal koeficient reprodukce kleštíka jako měřítko varroatolerance včelstev.

 

Lukáš Rytina nás seznámil s novinkami z Apimondie.

Nejprve byly představeny nosiče kyseliny mravenčí používané v Evropě.

Zajímavou novinkou se jeví aktivátor čistícího pudu včel BeeVital, roztok organických kyselin, vonných olejů, propolisu, cukru a vody.

 

Pozoruhodnou metodu boje proti kleštíkovi na světové výstavě ukázal francouzský včelař John Kefuss. Vychází z 500 včelstev a z nich vybere podle produkčních vlastností 100 nejlepších, ve kterých otestuje čistící pud. Nejlepších 40 včelstev podrobně prohlíží na odolnost proti kleštíkovi – přirozený spad, smyv ze 100 mladušek, napadení 100 dělničích kukel. 20 nejlepších včelstev se neléčí (Bond test přežití) a matky jsou zakladatelky nových linií.

 

Ivan Černý povyprávěl o návštěvě Holandska, kam byli pozváni zástupci PSNV na výměnu zkušeností. Tamní včelaři se již několik let snaží dostat kleštíkovi na kobylku.

 

Zdeněk Klíma nám představil připravovaný monitoring výskytu moru včelího plodu. Základní zdroje informací by pocházely z krizového centra veterinární správy v Brně a byly by každé 2 měsíce aktualizovány.

 

Největší diskuzi mezi posluchači vyvolal příspěvek Milana Čápa „Nová verze Varroa Monitoring Systému“. Dále byly představeny i další vylepšení plánovaná v následujících letech. Máme se na co těšit.

V závěru seznamoval posluchače s možností výroby mezistěn z vlastního vosku kolega z Holešova, ale Zlíňáci pospíchali na včelařský ples. Tímto se mu omlouvám.

 

Přátelé včelaři neváhejte, pořiďte si nějaké ďúravé dno a pozorujte našeho kamaráda kleštíka včelího. Nezapomeňte mu nalít po štamprli, ať nás nepomluví mezi súsedy.

Zapsal Evžen Babík

 

 

 

Kurz prohlížitelů včelstev  novinky o zdravotním stavu a léčení včelstev

 

Na včelařské škole v Nasavrkách ve dnech 30. – 31. ledna 2010 proběhl kurz prohlížitelů včelstev, kterého se zúčastnili i členové naší organizace Evžen Babík a Ivo Gerža.

Účastníci byli seznámeni s organizační strukturou státní správy, s problematikou nemocí včelstev a se zákonnými opatřeními chovu včel.

 

Státní veterinární správa je podřízenou rozpočtovou organizací Ministerstva zemědělství, která je řízena zákonem o veterinární péči č. 166 / 1999 Sb. Tento zákon definuje včelu jako hospodářské zvíře a stanovuje nebezpečné nákazy včel: hniloba a mor včelího plodu, nosemová nákaza, roztoč Tropilaelaps, roztočíková nákaza, tumidóza a varroáza. Včelař je povinen neprodleně uvědomit veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy a zabezpečit provádění vyšetření včel.

V roce 2010 jsou státem hrazeny vyšetření měli na mor včelího plodu (MVP) v ochranných pásmech po 5 letech od zániku ohniska a vyšetření zimní měli na varroázu. Chovatel si sám hradí vyšetření na MVP, jestliže kočuje nebo prodává matičky a oddělky. Podrobnější informace je možno dohledat na internetových stránkách Státní veterinární správy www.svscr.cz.

 

Nejaktuálnější nebezpečnou nákazou je pro nás mor včelího plodu. Loni v ČR nově vzniklo 230 ohnisek a naše organizace přispěla 5. Vzhledem k 30 pozitivním vzorkům z loňské měli je to velmi pozitivní číslo.

Včely na MVP hynou třetím rokem koncem zimy. Zkušený praktik nám doporučil bedlivě sledovat první jarní prolet a u nejslabších včel při jarní prohlídce pečlivě zjistit příčinu oslabení. Především se zaměřit na mezerovitý plod, šedivá, propadlá a děravá víčka buněk. Podezřelé buňky propíchnout sirkou a zkusit, zda se hmota po uhynulé larvě nitkovitě táhne.

Pro letošní rok bylo aktualizováno v prevenci MVP:

· likvidace nepoužitých a prázdných úlů a chovatelských zařízení, pokud nejsou zabezpečeny,

· pravidelná obnova včelího díla, obnova a náhrada starých úlů a likvidace vyřazených úlů,

· pravidelné vyšetřování směsných vzorků zimní měli včelstev na MVP v rizikových oblastech, v chovech matek a před přemístěním včelstev.

V praxi to znamená provést „inventuru“ starých opuštěných včelínů, zamezit přístupu včel do prázdných úlů a zlikvidovat staré plásty.

Nově se vyžaduje opakované vyšetření na MVP: „Podezření z výskytu nákazy trvá, dokud klinickým vyšetřením včelstev spojeným s odběrem vzorků, který zahrnuje zejména odběr plodových plástů s klinickými změnami na plodu, plástů s příškvary a měli, provedeným za 6 měsíců po vzniku podezření, není potvrzen negativní výsledek.“

Dále je změkčeno přemísťování včelstev a matek pouze o zákaz ochranného pásma a dovoz není zakázán. Přemístění včelstev a matek uvnitř ochranného pásma je možné jen se souhlasem krajské veterinární správy, vydaným na základě žádosti chovatele, doložené negativním výsledkem laboratorního vyšetření směsného vzorku měli.

 

Byli jsme seznámeni s nově zařazenými nebezpečnými nákazami. Shlédli jsme poučný film o tumidóze, jak larvy lesknáčka úlového požírají plásty s veškerým obsahem – pylem, medem a larvami.

Další škůdce je roztoč Tropilaelaps, velmi podobný kleštíkovi včelímu, ale je mnohem agresivnější. Protože parazituje pouze na plodu, neměl by u nás přežít zimní plodovou přestávku.

 

S novinkami u varroázy vystoupil ing. Veselý, zkušený pracovník včelařského výzkumného ústavu.

Dobrá zpráva je, že účinnost amitrazu (fumigace, aerosol) zůstává vysoká (95%) a není zjištěna žádná rezistence.

Méně příznivé je, že v roce 2009 byl explozivní nárůst populace kleštíka včelího a dále, že pokračuje snížení účinku gabonu (85%) a tím nárůst rezistentních roztočů u pětiny až čtvrtiny včelstev.

Seznámil nás s postupem v roce 2010:

· důraz na doléčení v bezplodém období,

· ve včelařské sezóně sledovat přirozený spad roztočů,

· po vložení gabonu odsledovat spad za první 2 dny a porovnat s přirozeným spadem. Při podezření na nízkou účinnost gabonu opakovaně ošetřit formidolem (kyselinou mravenčí) v intervalu 10 – 14 dní.

 

Pro rok 2011 se počítá s náhradami za gabon (při rozšíření rezistentních roztočů):

· Thymol (drahý, nebezpečí vyloupení včelstva),

· rotenon – rozemletý kořen africké rostliny (účinnost nižší a kratší, jako u formidolu),

· kyselina mravenčí (silná kyselina).

 

Poslední přednáška se týkala právní ochrany včel a včelařů.

Zde bych připomněl základní povinnosti chovatele včel:

· každoročně do konce února nahlásit obecnímu úřadu umístění stanovišť včelstev; nové umístění stanovišť, včetně kočovných, oznámit nejpozději 5 dnů před jejich přemístěním,

· hromadný let včel za zdrojem snůšky a jeho pravděpodobný směr oznámí chovatel včel prokazatelným způsobem místně příslušnému obecnímu úřadu a to neprodleně po vyhlášení začátku leteckého ošetřování porostů,

· k vyšetření příčinu úhynu včel se odebírá vzorek o počtu minimálně 500 ks uhynulých včel a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a nejpozději do 72 hodin po ošetření porostu doručeny odbornému ústavu k provedení analýzy.

Právnička doporučuje označit včelařské stanoviště cedulí – pozor včely, vstup na vlastní nebezpečí.

Rojení je přirozená vlastnost včelstev. Roj se považuje za přírůstek a tudíž za vlastnictví vlastníka včelstva, z něhož roj pochází. Vlastník roje je povinen se o roj co nejrychleji postarat, aby jeho věc dlouho neobtěžovala souseda. Vlastník nemovitosti, kde se roj usadil, se musí zdržet všeho, co by roji uškodilo. Jestliže soused odmítne včelaři – majiteli roje vstup na svůj pozemek za účelem odnesení roje, jedná v rozporu s dobrými mravy a vystavuje se nebezpečí, že bude povinen nahradit majiteli roje škodu, která mu na včelách proto vznikne.

 

Pěkný konec zimy a brzký a bouřlivý první jarní prolet zdravých včel

  Evžen Babík, Ivo Gerža

 

Textové pole: OV ČSV a spřátelené organizace

 

 

 

Když jsem byl letos v lednu na Vaší výroční schůzi zlínských včelařů, zaujaly mne v diskusi Vaše problémy s neorganizovanými včelaři, které chcete řešit. Věřím, že je to problém celostátní.

 Proto mne zaujal článek ve „Včele Moravské“ z ledna 1940, jako by byl napsán letos, a přitom je tomu již 70 let!

A proto jej poskytuji do Vašeho Zpravodaje zlínských včelařů. Věřím, že jeho myšlenky a náměty se Vám budou líbit.

Josef Košárek, ZO ČSV Slušovice

 

Fr. Hrušák:

Neorganisovaní včelaři

Jak divný to problém v dnešní době! Dnes každý z nás ví, že jedině v organisaci, ve sdružování je síla a moc. „Jedinec nic – celek vše!“, to platí dnes zvýšenou měrou. Ano, jen v silné a početné, ukázněné a přátelské organisaci můžeme jíti vpřed!

Co tedy dělati?

Každý se postarej o to, aby ve tvé obci nebylo ani jediného neorganizovaného včelaře! Dej mu čísti „Včelu“, upozorni ho na naše pojištění, na zkoušení vzorků včel a na léčení včelích nemocí, na výhody členské, na schůze spolkové s odbornými referáty, na spolkovou knihovnu, na naše akce pastevní, plemenné, osvětové, na důležitost racionalisace a propagace za účelem zlevnění provozu a získání lepší odměny za práci.

Co nedělati?

Nikdy neobstarávej cukr pro neorganizovaného včelaře, neboť tak ochuzuješ vlastní organisaci a tím i sebe! A co hlavního, vystavuješ se nebezpečí trestního stíhání úřady za svoji dobrotu.

 Jak nám škodí? 

Neorganisovaný včelař je stálým nebezpečím pro celé okolí – nic nečte, neslyší odborné rady a pokyny, nechodí na přednášky a proto také nepozná onemocnění včel. Tyto pak neléčí a tak je příčinou nákazy včelstev řádných včelařů v celém okolí, kteří svědomitě se o své včeličky starají.

 Tvoje povinnost?

Musíš jej získati! Pamatuj – musíš! Doveď jej do členské schůze, aby poznal naše pracovníky a naše snahy, naše starosti i radosti spolčování, naše výhody a prospěch jedince z organisace!

 Škoda, že dosud není vydán zákon o povinném organisování v odborné organisaci za účelem obrany, svépomoci, ochrany i pokroku! Tak je tomu u živnostníků a obchodníků – snad se toho i my jednou dočkáme! Či opět budeme kulhati v dálce za cizinou? Naše zemská ústředí a Svaz musejí se o to postarati k prospěchu celku včelařského!

Včela Moravská, leden 1940

 

Vzpomínka

Př. Ladislav Vyňuchal, bývalý předseda ZO ČSV Holešov, zemřel 28. února 2010 ve věku 82 let. Pohřeb se konal ve středu 10. března v kostele v Holešově. Mnozí jsme ho znali, protože se velmi zasloužil o rozvoj dobrých vztahů a čilé spolupráce s naší ZO. Vzpomínáme s vděčností!

 

 

Textové pole: Nápady, postřehy, zajímavosti, ohlasy…

 

 

Sesterské mléko – exkluzivní potrava včelích larev

 

Larvy včel medonosných se živí sekretem žláz dospělých včel, jejichž funkce odpovídá mateřskému mléku savců.

Včely medonosné jsou hmyz, který v průběhu svého života prodělává tzv. dokonalou proměnu, holometabolii. Dobře rozpoznatelné stupně této proměny jsou vajíčko, několik stadií larvy, kukla a nakonec dospělá včela. V tomto smyslu jdou včely medonosné jednou ze dvou standardních cest proměn hmyzu. Larvy hmyzu se živí rostlinnou nebo živočišnou potravou, kterou si hledají samy, nebo ji pro ně opatřují rodiče.

Včely krmí své larvy tzv. sesterským mlékem, což je sekret včel-kojiček vytvářený v určitých žlázách v hlavě. Tento způsob krmení potomstva dává možnosti ovlivňovat vznikající včely, přičemž vytvoření nové matky je mezi těmito možnostmi nejpozoruhodnější.

Matka v letním období klade denně mezi 1000 a 2000 vajíčky, po jednom do každé buňky. Tímto enormním výkonem, kdy klade jedno až dvě vajíčka za minutu, denně naklade tolik vajíček, kolik sama váží. Přeneseno na člověka to znamená, že by žena celé léto rodila denně asi dvacet novorozeňat.

Před kladením vajíček dělnice buňky pečlivě vyčistí.

V nakladeném vajíčku se odehrává vývoj embrya, který trvá tři dny. Po ukončení vývoje potom vajíčko opouští malá larva.

Ve vývoji dělnic, trubců a matek se však projevují zřetelné rozdíly. Všichni sice projdou pěti stadii larvy, avšak larvální stadium u různých typů trvá různě dlouho. Dělnice při tom zaujímají časový střed, nejdéle se vyvíjejí trubci a nejkratší dobu matky. Váhové přírůstky larev jsou obrovské, v průběhu pouhých pěti dnů se jejich tělesná váha zvýší tisíckrát. Přirovnáme-li to k člověku, znamenalo by to, že kojenec by pět dnů po narození vážil 3,5 tuny.

Rychlý vývoj matek je zřejmě výsledkem boje o čas mezi mladými matkami. Ta, která se vylíhne nejdříve, má naději na zlikvidování ještě nenarozené konkurence v jiných matečnících.

Larvy všech tří kast včel jsou v posledním stadiu vývoje tak velké, že ve vzpřímeném stavu vyplňují celou buňku. V tomto stadiu si larva uvnitř buňky upřede zámotek z vlákna vyrobeného ze sekretu žláz a dělnice buňku opatří voskovým víčkem. V zavíčkované buňce postupně proběhne přeměna larvy v kuklu a posléze dospělou včelu. Víčko buňky je prodyšné, je tedy možná výměna plynů a aromatické látky se signální funkcí mohou prostupovat oběma směry.

Včelí larva vylíhlá z vajíčka se ocitne v pohádkové zemi blahobytu. Na dno buňky kojičky umístily hustou polévku z mateří kašičky. Mateří kašička je směs výměšku hltanových a kusadlových žláz. Malé kapičky mateří kašičky jsou vylučovány ze žlázových vývodů na vnitřní straně obou kusadel a kojičky je umísťují přímo na dno buňky do blízkosti larvy. Kojičky jsou zpravidla mladé včely ve věku mezi pátým a patnáctým dnem, které musí spořádat značné množství pylu, aby mohly své žlázy produkující mateří kašičku zásobovat potřebnou výchozí surovinou. U dělnic, které již mateří kašičku neprodukují, tyto žlázy zaprahnou. V případě potřeby je však možné jejich činnost opět aktivovat. I to je ukázkou mimořádné přizpůsobivosti obyvatel včelího superorganizmu.

Mladé larvy nepozřou ani jedinou molekulu potravy, kterou nevyrobily kojičky. Živí se výhradně touto exkluzivní potravou. Takovým způsobem krmí svoje mláďata i savci a tento způsob krmení dal název celé skupině. Včely ke krmení potomků neprodukují mateřské mléko, ale pravé sesterské mléko, produkované pro zaopatření sourozenců.

Množství sesterského mléka, které včelí larva spotřebuje během první fáze svého vývoje, je asi 25 miligramů, tedy 25 mikrolitrů. Při ročním odchovu asi 200 000 včel v jednom včelstvu se podle tohoto výpočtu pohybuje celkové množství sesterského mléka vyprodukovaného superorganizmem okolo pěti litrů.

Starší larvy jsou také krmeny sesterským mlékem, navíc jsou přikrmovány i pylem a medem. V posledním stadiu vývoje již larvy mateří kašičku nedostávají. Pokud by ji konzumovaly dál, vyvinula by se z nich matka. O tom, zda se vyvine včela-dělnice nebo matka, nerozhoduje pouze krmení larvy mateří kašičkou, ale také složení sesterského mléka. Je-li v kašičce podíl jednoduchých cukrů 35%, vede to k vývoji matky. Pokud je obsah cukrů pouze okolo 10%, vyvine se z larvy dělnice. Vývojové programy včelích larev lze tedy řídit množstvím „sladkostí“.

Sesterské mléko je tedy „životní podmínkou“, která umožní vývoj larvy v matku nebo „pouze“ ve včelí dělnici. Neplodné včelí dělnice a plodné matky reprezentují dvě kasty včelstva. Určení vzniku jedné nebo druhé tedy probíhá v závislosti na potravě. Kojičky vyhledávají larvy budoucích matek až desetkrát častěji než larvy budoucích dělnic. Larvy, které se vyvíjejí v matky, tak mohou častěji přijímat větší množství mateří kašičky. Tento rozdíl v kvantitě i kvalitě sesterského mléka vyvolává v larvách komplikovaný řetězec biochemických reakcí. Množství a doba tvoření hormonu v larvách přitom hraje rozhodující roli pro vytvoření rozdílů mezi oběma kastami, tj. mezi dělnicemi a matkami.

Mateří kašička je ve včelstvu jako „exkluzivní strava“ klíčovou, po domácku vyrobenou pomůckou pro řízení rozdílného vývoje kast včel. I to je příklad další neobvyklé schopnosti včel, své životní a vývojové podmínky si včely určují samy.

Mateří kašička má také mimořádně důležitou funkci pro udržení zdraví celého včelstva. Podobně jako mateřské mléko u savců propůjčuje i sesterské mléko včelím larvám v prvním úseku života imunitu vůči bakteriálním infekcím. Jedna z hlavních cest infekce larev je proniknutí patogenů střevem. Zárodky nemocí zde narazí na sesterské mléko a na jeho obranné látky. Zvláštní význam je přičítán především bílkovinné látce zvané defenziv.

Při chemickém rozboru mateří kašičky najdeme kromě látek se známou funkcí i řadu dalších látek, jejichž význam pro zdravý vývoj včel dosud nebyl probádán.

Vhodnými laboratorními metodami lze včely odchovat mimo včelstvu v termostatu, a to od vajíčka, přes všechna stadia larev až po kuklu. Za pomoci experimentálních změn se složení sesterského mléka je tak možné studovat roli jednotlivých součástí mateří kašičky pro vývoj jedince, určení kasty a zdraví včel.

 

Zdroj: Jurgen Tautz – Fenomenální včely – Biologie včelstva jako superorganizmu, str. 149 – 163

 

I včely mají rády kafe a cigarety!

My lidé to známe, mnozí z nás si nedovedou představit život bez kávy a kouření. A nyní se zjistilo, že podobnou slabost mají i včely. Vědci z univerzity v izraelské Haifě zjistili, že včely dávají přednost nektaru, který obsahuje malé dávky kofeinu a nikotinu. Takové rostliny v přírodě existují a pokusem se ověřilo, že tomu opravdu tak je. V laboratoři se připravily vzorky nektaru od čistých přes ty sice přírodní, ale obsahující malá množství nikotinu a kofeinu, až po vzorky s uměle zvýšeným obsahem drog. A včely? Samozřejmě vybíraly nejprve ty se zvýšeným obsahem drog. Vědci ale pro to mají vysvětlení. Rostliny se snaží přitáhnout své opylovače a tak jim nabízejí to, co je přitahuje.

  Z internetu vyčetl Jaromír Straka

 

Co se dělo ve včelařství před 90 roky

Že letos zlínská organizace včelařů slaví 90 let své existence, to snad ví každý její člen. Zajímalo mne, jak tehdy včelaření vypadalo, čím žilo, jaké problémy řešilo a vůbec se něco o té době dozvědět. Tak jsem se pokoušel něco zjistit.

Možná, že i v naší knihovně by se dalo cosi z té doby najít, bohužel je nepřístupná, a tak jsem oslovil př. Šimečka, neb je o něm známo, že historické knihy vztahující se ke včelařství sbírá. A on nezklamal!! Pro začátek mně půjčil Včelu moravskou, svázaný ročník 1906 až 1910. To je sice tiskovina již stará sto let, ale tůůůze zajímavá. Tak se pokusím s poznatky tam získanými s vámi podělit

 

Tak tedy: Velectěnému čtenářstvu! Tak byli tehdejší včelaři oslovováni tímto listem, a tak i já jej použiji.

První překvapení mne čekalo, když jsem si přečetl jméno hlavního redaktora (a možná že jediného). On se totiž jmenoval Frant. Zřídkaveselý. Tak mne napadlo, zda to souviselo s jeho prací redaktora včel. časopisu a tím malou příležitost být veselým, nebo je to nějaký pradědeček dnešního včelařského odborníka Dr. Veselého z Dolu, který si jméno zkrátil, protože je veselejší již častěji.

Ale k tématům, co tehdy hýbala včelařskou obcí. Byla to zřejmě doba, kdy se pomalu, ale zřejmě hodně pomalu, přecházelo z malých rámečků umístěných v úlech zvaných „almárka“ (něco je patrné i na přiloženém obrázku z titulního listu již zmiňované Včely moravské). Asi se do našich končin již začínalo tlačit včelaření v tzv. „Amerikánoch“. Dle popisu to již byl zárodek dnešních nástavkových úlů. V těch letech se vedou vášnivé debaty, zda rámková míra 39 x 24 je vhodná a v čem může pomoci a v čem škoditi. K tomu uváděly se návody, kterak malé rámečky pospojovati vyobrazenými sponkami v jeden rámeček větší (viz obr.). Tím ovšem docházelo k tomu, že plod se najednou ocitl ve vodorovné poloze, a řešilo se, zda mu to uškodí. Ale ozývaly se hlasy, že i jiné daleko hrubší zacházení včelí plod vydrží. Zajímavým je i návod „Kterak včely z klátů do spolkových úlů přenésti“. Nadpis cituji doslovně, neb včelaření v klátech tehdy asi bylo ještě běžné. V článku jsou věty jako -Opatrně nožem operujeme a přitom bedlivě po maťušce pátrajíce vykrajujeme jednotlivé plásty. Když byvše ji již nalezli, umístíme ji s četnými družkami do klícky, kde nehrozí již záhuba. Vyřezaný plást opatrně vmáčkneme do připraveného rámečku. Po vylíhnutí plodu a vyčištění plástu včelami takový plást ale odstraníme, protože je nevhodně pokroucený.

 Jistý Tomáš Grmela, na tu dobu asi zkušený včelař, podle toho, kolik prostoru v časopise zaujímá, odpovídá na otázky asi tehdy včelařskou veřejností hýbající. Z dlouhého článku se pokusím zajímavosti vytáhnout s tím, že původní slovník zachovati se pokusím! Tedy k věci!

I. Následky teplého zazimování. V knihách se často dočísti můžeme, že včely se na zimu teple opatřiti mají. Řídíce se touto radou, včely jsem dobře obalil, aby seděly jako v kožíšku. Zjara však smutné následky se objevily. V úle vlhko, na dně mokro, dílo plesnivé. Sousední včelař, co s včelami ani nehnul, na tom lépe byl. A tak nyní již včelstvo tak úzkostně neobkládám. II. Příliš teplý obal v předjaří také není dobrý. Často se uvádí také tato rada. Po prvním proletu mají se včely co nejtepleji obaliti. Mám o té věci svoje zkušenosti. Měl jsem jednou po vyzimování tak pěkné včely, až za sklem černo jich bylo. Soused včelař až nemohl se jich vynadívati. Ale byly příliš teple obaleny a to chyba byla! Matka v úle netušila, že venku ještě vítr z břízy fouká, přílišné teplo časné plodování způsobilo, včely pro vodu vyletovaly a hynuly. Tak teď, jak bylo raděno, obkládám včely až od půl dubna. III. Špatná matka. Zkušení včelaři tvrdí, že síla včel závisí v první řadě na mladé a dobré matce. A mají pravdu! Loni na jaře bylo mi divno, že jedny včely nápadně za jinými ostávají. Odhodlal jsem se k prohlídce a tu jsem zjistil, že všechno matka zavinila. Plást plodový jako struhadlo, dírkovaný s mezerami vypadal. Ovšem hned jsem ji zamačknul a jinou přidal. Na jaro si vždy pro strýčka příhodu přezimuji nějakou matku. Včely se špatnými matkami užitku valného nedají! IV. Které včely jsou nejlepší? Otázkou touto mnoho včelařů zvučných jmen se zabývalo. Jedni chválí domácí, jiní cizinky jako vlašky, krajinky, bosenky, cyperky, slavonky, rusky a jiné. Osobně považuji za nejlepší naše domácí, původní včely. Ale kde jich nalézt? Od některých jest slyšeti, že jejich přední známka byla jich zuřivost. Ale touto vlastností vyznačují se právě některé míšenky s domácími. Od takových včel chraň nás, Pane! Já pěstuji matky od včel, které rojivé nejsou, hojný užitek dávají a mírností se vyznačují. A je mi jedno, jsou-li ze Švýcar, Švédska, Slavonie či ze Sibiře, jen když to dobré včely jsou! V. Které úly nejlepší jsou? Starý můj dobrý přítel včelař tázal se mne, který úl je dobrý, aby zakoupiti ho s klidem mohl, neb mnoho druhů se nabízí. Opravdu, kdo se má v té spoustě vyznati. A tak odpověděl jsem mu: nejlepší úl ještě sestrojen nebyl a ani nebude! Máme však již úly dobré, které jsou lepší než naše dosavadní stojany. Jsou to na rámky širokonízké, ať již pravé amerikány, nebo ležany na způsob Zuklínů upravené. Škoda jen, že není možné jednotné míry rámečků docíliti, aby alespoň v té věci pokoj byl. Přijatá míra 39 x 24, kteráž panem Adamcem jako zlatá středocestní navržena byla, není některým pánům v Čechách po chute. A tak bratři včelaři ve Slezku, zavedete také jinou míru? Když mohli v Praze po 1 cm na délku a šířku přidati, proč by nemohli ve Slezku po 1 cm ubrati.

Ať žije včelařská svornost!

Tímto zvoláním, aktuálním i v 21. století, skončíme malou exkursi do let 1906 – 1910. Snad i dnešní čtenář – včelař se pobaví, snad i poučí. Zajímavých a možná i poučných zpráv se ve výše zmiňované knize najde víc, a tak snad v příštím Zpravodaji budeme pokračovat.

 Volně s použitím dobového slovosledu převyprávěl Jaromír Straka

 

Textové pole: Pro zasmání

 

 

Pučka za oplátko.

Loni napsal muj o mně článek do včelařskyho kalendářa, na smich všeckém, jak mně pichla včela do jazeka za to, že brblo na včele a na to jeho včelařeni.

Mosim vám teda povědět, proč mně decki čert bere, a řekno vám, jak ten muj včelaři.

Dež jož nekeré ten rok včelařil, chtěl sósedum a mně okázať, že se včel neboji a šil chetať roj bez košule a v trenyrkách. Povidám mo: »Obleč se,« ale toto, nedal si řicť. Trocho spocené vzal honem žebř dvoják a co já sem zapalovala kořák, ptám se ho: »Mám jiť s tebó?« Ale on, co si neodělá sám, tak to néni dobry. »Nemosiš,« povidá, vzal si věce a spichá chetit roj, keré visel na kadlátce tak 4 metre vesoko. Velez1 na dvoják, sotva dostal haloz, na keré roj se děl. Představte si, jak sem mřela, dež sem ho viděla lizť skoro nahyho do spóste včel, kery ještě oblitovale. Te trenyrke sem mo kópila na jarmako, neodhadla sem dobře velekost a bele mo trocho maly. Čekala sem, že mo každó chvilo prasknó. Včele, jak ocitěle opoceny tělo, začale se dráždiť. Ale to vite, čemu néni ženská vinna. Sám jož nervózní vic jak te včele, povidá mně: »Běž odsuď, copak nevidiš, že tě te včele nemužó ani citět?« Tak sem teda zamžela oče, ať nevidim. co se bode děť, a šla sem dom. Ale napadlo mně podivať se z kocheně oknem, co ten divoch s tema včelama dělá. Pohlidno ven, Kriste Ježiši, co se tam stalo? Žebř opřené o haloz, kistna leži pod nim, a staré nigde. Podivám se lepši vetřešťa oče a vidim, že se váli v trávě. Decki chvilko na jedno strano a chvilko na drohó strano. A včel nad nim jako mračno, z keryho má hrom odereť. Stohla ve mně kriv načesto, že sem si nevěděla honem ani rade. Jak sem jenom trocho mohla mesleť, hned mně napadlo, ešle pak má napsanó posledni vulo. Nevěděla sem, ešle mám veletěť ven, deť be mně zas nadával, že jitřim včele. Meslim si, dež se váli, tak přeci mosi beť ževé. Že be se tak válel smichem? Alepovidám si, jož čechmant to vem. Pokaváď ho bodo vidět ževyho, tak tam nepudo. Ale divať se bodo z okna, jak to dopadne.

Najednó dostal se na nohe a jož vidim, jak žene stovkó ke kulni. A já zas honem do sině k drohymo okno, ať vidim, co v té kulni bode dělať. Napřed hodnó chvilo stál, jakobe přeméšlel. Pak si na břocho a na rokách pozvetahoval žihadla, ale na záda ne dostal, tam se jenom škrábal. A pak přešil jako be nic. Povidám mo: »Tož co, jož jich máš checeny?« A on jenom řekl: »ehm.« »A co to, proboha, máš na sobě za pochéře?« A on na to lhosténě: »Spolehl sem se trocho na zahradě a popálel sem se kopřevama. Mosim se oblicť a jiť ten roj osadiť.« A osadil ho, ale jož oblečené. Pak si trocho lehl, dala sem mo obkladek proti popáleni kopřevama a belo to dobry.

 On je jináč dobré chlap, každymo rád odělá a poradi. Dež k němo přende nejaké včelař a vekládaji, tož je samá rada, ale to sem ešče neslešela, abe bel nekemo poradil, jiť chetať roj v trenyrkách.  K. M. B. (1941)

 

Milí čtenáři, přejeme Vám i Vašim rodinám

požehnané a krásné Velikonoce

a hodně radosti s Vašimi včelkami.

 

 

Zpravodaj zlínských včelařů: vychází 2x ročně

Vydávání schváleno členskou schůzí.

Předáno do tisku: březen 2010


Redakční rada: Andrea a Pavel Šimečkovi, Ing. Evžen Babík, Ing. Pavel Hurta, Ing. Jaroslav a Anna Matouškovi, Josef Okál, Jan Sousedík.

Pro členy ZO ČSV Zlín bezplatné – hrazeno z členských příspěvků.

Uzávěrka příštího čísla: 1. října 2010

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA