Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá část

16. 5. 2011

 Novinky v léčení včelstev aneb poprvé v Čechách zahraniční léčivo

24. 2. 2011 se v Nasavrkách uskutečnila porada inspektorů krajských veterinárních správ a okresních zdravotních referentů.

Mezi nejvýznamnější informace patří připravenost Výzkumného ústavu včelařského distribuovat místo Gabonu, kde klesá účinnost, přípravky na bázi thymolu, švýcarský Thymovar a anglický Apiguard. České včelařství se musí vypořádat s vysokou účinnou dávkou, která může zanechávat rezidua v medu a s pachem napomáhajícím loupežím, neboť tato léčiva se používají v krajinách s nižším zavčelením, než které je u nás.

Zásadní je informace MVDr. Kamera, který prokázal za poslední 3 roky střídání druhů parazitického prvoka nosemy. Domácí druh hmyzomorky včelí (Nosema apis, 1909) ustupuje a její místo zaujímá Nosema ceranae, 1996, které je mnohem dravější. Vyskytuje se celoročně, má rychlejší vývoj, je obtížněji rozeznatelná – nemocné včely hynou mimo úl – a svou schopností tlumit imunitní systém včel zvyšuje jejich vnímavost na další stresy.

Na závěr nadějný příslib od ing. Titěry z oblasti moru včelího plodu. Několik let spolupracuje na vývoji léčiva, kdy účinná látka sanguinarin rostlinného původu se pomocí krmné placky dostává do krmné kašičky nejmladšího plodu, kde ničí spory moru.

Bouřlivé jarní prolety a klidnou životní pohodu všem!

ing. Evžen Babík, zdravotní referent OV ČSV

 

Přednáška MVDr. Klímy na hotelu Sole 6. 3. 2011

Pan doktor je předseda Pracovní společnosti nástavkových včelařů (PSNV), která má poslání propagovat jednoduchý chov včel. Vlastní 20 včelstev a díky pochopení svých přátel provádí testování léčebných postupů na více včelnicích především v rámci Jižní Moravy. Své zkušenosti může porovnávat v rámci celé Evropy, neboť PSNV se aktivně zúčastňuje celoevropského včelařského dění.

 

Po vyhodnocení celosvětových zkušeností považuje za slabá místa současného léčení v České republice:

-          výskyt rezistentních populací roztočů,

-          možnost kontaminace včelích produktů,

-          nutná opatrnost chovatele při používání chemických prostředků (negativní působení amitrazu na pohlavní buňky, …),

-          v rámci oficiálních postupů ošetřování včelstev „naslepo“, velmi často vedoucí k nadužívání používaných přípravků.

 

Jaké máme možnosti do budoucna:

1.        nové akaricidy???

2.        šlechtění varroatolerantních (VT) včelstev,

3.        vyšší využití alternativních prostředků.

 

V oblasti šlechtění má Evropa 10-tiletý  náskok. Existují stanoviště bez ošetřování léčivy, ale pro jiná stanoviště to nemusí platit 100%. A metodika šlechtění je strategická záležitost, kterou nám nikdo nedaruje.

 

Svou přednášku MVDr. Klíma zaměřil na využití alternativních prostředků, neboť je důležité získat zkušenosti, dokud dosavadní léčiva fungují, a také je možno vhodnou kombinací jejich účinnost prodloužit.

 

V Evropě se používají:

-          éterické oleje (thymol – nebezpečí loupeže),

-          kyselina mléčná (pracné ošetření, ideální pro bezplodý 3-plástový oddělek),

-          kyselina šťavelová (pokapání cukerným roztokem v bezplodém období),

-          kyselina mravenčí.

 

Kyselina mravenčí se panu doktorovi jeví jako nejperspektivnější a této oblasti věnoval mnoho práce. U kyseliny mravenčí (KM) oceňuje srovnatelnou účinnost s podletním ošetření tvrdou chemií, nemožnost vzniku rezistence-odolnosti, neboť KM především naleptává dýchací cesty roztoče, a odbourání na jednoduché běžně se vyskytující sloučeniny.

 

Celulózová destička Formidol se 40 ml a 85 % koncentrací je nám dostatečně známa. Jelikož je opakování matka moudrosti, uvedu nejdůležitější zásady léčení:

-          odparné desky vkládat co nejblíže plodu a nad něj,

-          85 % koncentrace výhodněji působí za nižších teplot,

-          je nutné, aby se včelstvo při šokovém odparu mohlo stáhnout (ztráty matek),

-          krátkodobý odpar je vhodný do snůškové přestávky,

-          pro solidní, 70 % účinnost je nutno po týdnu léčení zopakovat.

 

V praxi se výhodnější jeví nižší koncentrace 65 % a delší doba působení 10-20 dnů. To splňují dlouhodobé nosiče KM.

Němečtí kolegové vyvinuli systém Nassenheider (polypropylenový zásobník s odparným knotem) vhodný pro včelaře s nižšími počty včelstev a Čechokanaďan Bill Růžička velkoprovozní systém MitteGone (fenologická pěna). Léčebná dávka představuje 360 ml KM a používá se na jaře a v podletí.

 

Dále byl posluchačům představen jednoduchý léčebný postup, v duchu tradice PSNV.

Opakované krátkodobé ošetření houbičkou či utěrkou na nádobí.

Celulózová houbička na nádobí se vloží podobně jako Formidol nad plodové těleso a na ni se odměrkou opatrně nalije 60-90 ml 65 % KM. Druhá léčebná dávka se aplikuje za 48 hod, a jestliže jsou vysoké léčebné spady, opakuje tyto dvě aplikace za týden až za 14 dní.

Léčení je vhodné i pro jarní období, kdy teploty přesáhnou 15°C.

Zde bych upozornil na bezpečnost při práci s kyselinou mravenčí: pracovat pod širou oblohou a pod úrovní pasu, se silnými gumovými rukavicemi a po ruce mít kbelík s vodou!

 

Využití alternativních prostředků v léčení má podloženo sledováním spadů, neléčí naslepo!

Spolu s kolegy rozpoznává nadějná včelstva, která umí vyklízet plod napadený roztočem.

 

Na svých včelstvech aplikuje zootechnická opatření na omezení kleštíka včelího, kde stěžejní postup nazval třetinový systém. Včelstva jsou rozdělena podle věku do 3 skupin (třetin):

 

1. skupina jsou letošní na jaře vytvořené oddělky, které absolvují 1 podletní ošetření KM, mají novou matku a nové dílo,

2. skupina jsou 2-letá plně výkonná včelstva, která absolvují 2 ošetření, na jaře a v podletní, nejlépe je pro ně mít rezervní souše na snůšku,

3. skupina jsou 3-letá včelstva s možnými velkými problémy s roztočem, starou matkou a starým dílem, která absolvují 1 jarní ošetření a brzo po medobraní se provedou zootechnická opatření spojená s léčebným ošetřením, která zajistí výchovu zdravé zimující generace včel a zdárné přezimování.

 

Zootechnická opatření probíhají ve více variantách dle aktuálních potřeb. Je možno je rozpustit do oddělků a než se rozklade mladá matka, využije se plodová přestávka k velmi účinnému přeléčení proti kleštíkovi.

 

Nejčastěji používá přemetení včelstva na mezistěny.

Poloviční prostor, než jaký mělo doposud včelstvo obsazeno, vystrojí mezistěnami, zavěsí novou matku ve vyjídací klícce a pozvolna přemetá včely a hledá starou matku, kterou ruší. Snaží se pracovat navečer a vše zakončí nasazením flašky s cukerným roztokem, kterou každé 2-3 dny znovu naplní.

Na 2 postavené nástavky spotřebuje přibližně 25 kg cukru. Přemetá do konce července, aby si včelstvo nanosilo pylové zásoby.

Zásobní plásty jsou vytočeny nebo poskytnuty jarním oddělkům. V plodové přestávce přeléčí. Získá mladou matku na novém díle a bez roztočů.

 

Co s plodem?

Nejjednodušší je vše dát do tavidla. Pracnější možností je přes mateří mřížku od jiného včelstva odsát mladušky, přidat matku, přeléčit, nakrmit.

 

Metoda přemetení na mezistěny je využitelná i pro více příležitostí, např. převedení včelstva na jinou rámkovou míru, radikální obměna díla při některých onemocněních včelího plodu. Za těmito účely je nejlépe přemetení provádět přibližně během květu řepky, kdy i tato včelstva mohou ještě v jedné sezoně přinést nějaký med.

zapsal 6. 3. 2011 ve Zlíně ing. Evžen Babík



RV ČSV, OV ČSV a spřátelené organizace

 

IX. sjezd ČSV, o.s.

 

Zúčastnil jsem se jako delegát OV ČSV ve Zlíně celostátního IX. sjezdu ČSV, o.s. v Praze dne 4. a 5. 12. 2010. Delegáti, kteří byli zvoleni na okresní konferenci ve Zlíně na jaře, byli předseda OV př. Studeník Jaroslav, tajemnice OV př. Mgr. Hrabíková Jana a pokladník OV ing. Kalenda Jiří. Hostem na jednání byl kandidát do ÚV př. Ivo Gerža. Jednání prvního dne probíhalo v pracovní atmosféře, neboť se schvalovaly nové stanovy ČSV. Nám delegátům Zlínského okresu se podařilo prosadit a taktéž bylo schváleno, že mezi sjezdy mohou stanovy být změněny jen po schválení 3/5 většinou všech členů republikového výboru a taktéž pohyb majetku (prodej, vložení…) musí být odsouhlasen 3/5 většinou všech členů republikového výboru.

Druhý den se nesl ve znamení voleb. My delegáti jsme zvolili členy republikového výboru. Za náš okres byl zvolen člen naší ZO př. Ivo Gerža. Následně členové republikového výboru zvolili v tajném hlasování předsedu ing. Mandíka Josefa. A poté republikový výbor zvolil předsednictvo RV a dva místopředsedy MVDr. Peroutku a Mgr. Sciskalu.

K volbě předsedy svazu již proběhlo plno kuloárních kritik, ale předseda byl zvolen demokraticky a tajným hlasováním. Pro mne je důležité, aby předseda svazu zastupoval všechny včelaře vůči státním orgánům a pevně držel opratě svazu ve svých rukou a nedocházelo k mizení majetku ze svazu jako v minulém období.

 

Ing. Jiří Kalenda

 

Včelařský spolek pro Lukov a okolí oslavil 100 let od svého vzniku

Za prvního průkopníka a opravdového včelaře v Lukově můžeme označit prvního lukovského faráře Karla Líhu, který v Lukově působil v letech 1851 – 1899 a měl kolem 36 včelstev. Zajímal se nejen o včelaření, ale i o chov drobného hospodářského zvířectva a o chov bource morušového. Za své zásluhy na tomto úseku byl na vídeňské výstavě odměněn zlatým křížem. Je pohřben na lukovském hřbitově u hlavního kříže.

                Koncem 19. století chovatelů v Lukově i jeho okolí přibývalo. Byli to především úředníci a zaměstnanci lukovského panství, učitelé, kněží, převážně pak zemědělci. Zájem o včelaření a přírodu podporoval i hrabě František Seilern, který na zámku Lešná shromáždil rozsáhlé zoologické sbírky. Jeho syn Josef Seilern pak sbírky podstatně rozšířil. Již v roce 1910 vzniklo na Lešné jejich soukromé přírodovědné muzeum. Josef Seilern získával materiál na svých četných výpravách po celém světě. Ve vědeckém světě si získal uznání jako ornitolog. Byl odborníkem ve výzkumu kolibříků, popsal dva nové druhy ptáků. Část jeho sbírky kolibříků vlastní Národní muzeum v Praze.

                Z jejich podnětu a za jejich podpory zaměstnanec velkostatku Lukov Jindřich Schiebel svolal na 30. dubna 1910 zájemce o členství ve včelařském spolku do hostince Antonína Uhříka v Lukově k ustavující schůzi. Této schůze se zúčastnilo 24 včelařů.

                Na ustavující schůzi byl předsedou spolku zvolen Jindřich Schiebel, jednatelem Josef Horák, pokladníkem Božena Fleischerová. Čestným členem spolku se stal i hrabě František Seilern. Včelařský spolek pro Lukov a okolí působil na území obcí: Kašava, Fryšták, Štípa, Březová, Ostrata, Vlčková, Kostelec a Lukov. Největší počet členů byl z Lukova. Po ustavující schůzi byla podána žádost Císařsko-královskému místodržitelství v Brně o schválení stanov. Stanovy byly schváleny až 22. listopadu 1913 pod číslem 90038. V průběhu let od založení se rozšířil i počet obcí, z nichž byli členové organizováni ve spolku v Lukově. V roce 1911 jsou registrováni členové z Velikové, Dolní a Horní Vsi, Držkové. V roce 1913 má své členy i z Ráztoky a ze Hvozdné.

                Již v prvním roce činnosti spolku byl za podpory velkostatku postaven v parku zámečku Tuskulum velký včelín, v němž bylo umístěno 50 úlů různých typů. Včelín byl odborně veden a byl chloubou nejen včelařů, ale i velkostatku.

                I v dalších letech vyvíjel spolek velmi dobrou činnost, aby členové byli lépe informováni a získali potřebné znalosti pro zdárný chov včel.

                V roce 1914 obeslal spolek včelařské oddělení na Krajinské hanácko-valašské výstavě v Holešově. Vystavoval různé typy úlů. Předseda spolku Jindřich Schiebel byl při té příležitosti odměněn stříbrnou medailí.

                První světová válka činnost spolku přerušila.

                Po válce dochází k organizačním změnám.

                V roce 1918 odešli ze spolku včelaři z Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a založili si svůj spolek.

                V roce 1925 odešel ze spolku bývalý ředitel velkostatku Jaroslav Fleischer a odstěhoval se na odpočinek do Hodonína. Má zásluhy na ozelenění Lukova na mnoha místech.

                Rok 1926 se stává novým mezníkem ve spolkové činnosti. Předsedou se stává Antonín Uhřík, jednatelem Rudolf Vymětal, pokladníkem Josef Schmachtl. Spolek rok od roku zvětšuje svou člen. základnu.

                V roce 1931 zemřel v Kroměříži zakladatel spolku Jindřich Schiebel. Je pohřben na Lesním hřbitově ve Zlíně, nedaleko hrobu Tomáše Bati.

                Od roku 1933 byl předsedou Josef Skalský, štábní strážmistr, jednatelem Ladislav Bratránek, štábní strážmistr, a pokladníkem Josef Pagáč, rolník, všichni z Lukova.

                V roce 1934 byl za předsedu spolku zvolen Karel Reiter, hajný z Velikové, ostatní funkce se nezměnily. V této době spolek věnoval hodně sil organizování přednášek a exkurzí, aby členská základna, která se stále rozšiřovala, byla lépe informována a aby se výsledky jejich práce lepšily.

                V roce 1939 měl spolek 29 včelařů z Lukova a dalších 60 chovatelů z Držkové, Vlčkové, Štípy, Kašavy a Velikové.

                Po dobu II. světové války v letech 1941 – 1945 se členská základna udržovala na stejné výši. Činnost se omezila jen na schůze a nejnutnější agendu.

                Rok 1945 přinesl změny do práce spolku, když 13. prosince 1945 přistoupil za člena Včelařského družstva v Brně.

                V roce 1947 odešli ze spolku včelaři ze Štípy a Velikové. Členská základna se jejich odchodem snížila na 58 členů. Předsedou v tomto roce byl Josef Horsák, stolař z Lukova, jednatelem Ladislav Bratránek a pokladníkem Josef Pagáč.

                V roce 1951 vykazoval spolek 61 včelařů s 672 včelstvy.

                V roce 1954 se uvádí průměrný výnos na 1 včelstvo 3 kg medu a 0,10 kg vosku.

                V roce 1957 došlo k reorganizaci včelařských spolků a ke změně jejich názvu. Spolky byly včleněny do jednotné včelařské organizace Československého svazu včelařů.

                V roce 1960 byl zvolen předsedou Adolf Žákovský, jednatelem Josef Košař a pokladníkem Florián Slováček. Činnost v té době byla velmi dobrá, byly pořádány zájezdy, přednášky a kurzy medového pečiva.

                V roce 1964 byl zvolen jednatelem Vladimír Drábek.

                Úroveň včelaření se výrazně zvýšila příchodem pátera Urbana do Lukova. Ten patřil k významným chovatelům matek. Rozchovával si svůj vlastní kmen, který byl vhodný pro naše podmínky. Také medovina, kterou vyráběl, patřila k nejlepším v celém kraji.

                V roce 1965 byl založen při ZDŠ v Kašavě včelařský kroužek, vedený učitelem Pauzarem. V tomto roce bylo evidováno v lukovské organizaci 66 členů s 294 včelstvy.

                V průběhu dalších let dochází ke snižování členské základny. Stejně tak se snižuje i počet včelstev. Příčin, proč tomu tak je, bylo několik. Jednou z nich je skutečnost, že mladá generace má malý zájem věnovat se této ušlechtilé činnosti, a další je fakt, že po nástupu chemických přípravků do pěstování zemědělských kultur docházelo ke snižování stavu včelstev zejména při provádění leteckého poprašování nebo postřikování. Užitek se snižoval, výnos medu mnohdy nenahradil ani vynaložené náklady. A tak v roce 1973 čítala organizace již jen 57 členů s 365 včelstvy.

                V roce 1976 došlo ke změnám ve vedení. Předsedou se stal Josef Březík, pokladníkem Alois Vančík.  

                V roce 1985 měla lukovská organizace už jen 37 členů. Činnost organizace byla dobrá. Pořádaly se přednášky, zájezdy, besedy ve včelíně, kurzy chovu matek. Výbor pracoval ve složení: předseda Josef Březík, jednatel Alois Vančík, pokladník Miloš Uhřík.

                V roce 1986 odstoupil z funkce předsedy ze zdravotních důvodů Josef Březík a nahradil jej František Dymák. Výbor potom pracoval v nezměněné sestavě až do roku 2000. Členská základna se udržovala na přibližně stejné výši. V důsledku politických a hlavně ekonomických změn opadá zájem o včelaření. Podpora ze strany státních orgánů je nedostatečná.

                V roce 2000 se předsedou stal Josef Fuksa, jednatelem Pavel Jurášek, pokladníkem Pavel Flám, kterého v roce 2006 vystřídal Dobroslav Hovadík, od roku 2010 je pokladníkem Josef Bednařík. V současné době má organizace 39 členů a včelaří se 400 včelstvy.

                ZO ČSV v Lukově patří k nejstarším spolkům v celém Zlínském kraji.

                Koncem minulého roku oslavili lukovští včelaři výročí 100 let od vzniku spolku. U příležitosti tohoto významného výročí se rozhodli po vzoru svých předchůdců zasadit ve všech čtyřech obcích lípy, které jsou nejen symboly české státnosti, ale i bohaté pastvy pro včely. Na nákup a výsadbu lip významně přispěli z obecních rozpočtů starostové obcí Lukov, Držková, Vlčková a Kašava. Zvláště patří poděkování starostovi Lukova panu Janotovi. Slavnostní schůze se uskutečnila 13. listopadu v hospodě U Klačánků v Lukově. Za OV ČSV se zúčastnil schůze ing. Švancer, dále zástupci spřátelených organizací Zlín, Fryšták, Slušovice, a dále starostové obcí. Předseda spolku Josef Fuksa připomněl historii a činnost spolku v průběhu celých sta let. Poděkoval všem přítomným včelařům, kteří se podíleli na tak ušlechtilé činnosti, jakou včelaření bezesporu je. Jestliže v minulosti byla jeho důležitost vnímána spíše skrze jeho přímé produkty, pak dnešní prvořadý význam je spatřován v opylovací činnosti. Proto má včela v přírodě nezastupitelné místo.

                Přičiňme se proto, aby včelaření nezaniklo.

Josef Fuksa, předseda ZO ČSV Lukov

 

K tomuto významnému výročí našim přátelům z lukovské organizace ze srdce blahopřejeme!

Redakční rada Zpravodaje zlínských včelařů   

 

Výroční členská schůze ZO Bystřice pod Hostýnem

Dne 6. února 2011 jsme s př. ing. Matouškem navštívili výroční členskou schůzi naší spřátelené organizace v Bystřici pod Hostýnem. Na této schůzi jsme poznali, že naši přátelé v krásném podhostýnském kraji mají podobné problémy jako my (výskyt moru včelího plodu, boj s varroázou, nedostatek medu v minulé sezóně, obstarávání dotací), ale také podobné radosti (přednášky, výstavy, zájezdy, noví mladí včelaři). Takže přejeme našim bystřickým přátelům, ať se jim jejich záslužná práce daří i v tomto roce.

Pavel Šimeček

 

Vztahy s dalšími spřátelenými ZO 

Naše ZO udržuje přátelské vztahy s několika okolními organizacemi. Podle možností se členové výboru snaží navštěvovat jejich výroční schůze (a zvláště oslavy významnějších výročí), aby se tyto vztahy dále rozvíjely. Letos jsme kromě Bystřice navštívili také Pozlovice, Slušovice a Malenovice.

  

Oživení vzpomínek na Polsko

Vloni v listopadu jsem na pozvání polských včelařů opět vyjel na třídenní zájezd do Polska. Protože jsem jel po trase ke včelařům, kam směřovaly společné zájezdy slušovických a zlínských včelařů, tak bych se rád podělil o zážitky na tomto výletě získané.

Trasa začínala u fy Lyson Sulkowice, což je známý výrobce mnoha druhů včelařského nářadí, v tom také polystyrenových úlů. Právě toto je jejich hlavní výrobní program, ale vyrábějí mnoho dalších a veškerý sortiment nabízejí ve svém dobře zásobeném obchodě. Tak není divu, že z tohoto obchodu se jen těžko odjíždělo. Další zastávka byla ve Wadowicích, což je rodiště bývalého papeže Jana Pavla II., kde jsme navštívili katedrálu postavenou na počest jeho zvolení papežem. Otevřena byla při příležitosti jeho první papežské návštěvy Polska. Z Wadowic jsme pokračovali směrem na východ, na sever od slovenských Tater. Dále jsme pokračovali se zastávkou v Limanové, kde sídlí známý přítel českých včelařů pan Stan. Zbieg. Ten, ač již 84letý, stále provozuje svoji včelnici (polsky „pasieka“) a intenzivně sleduje vše, co se dotýká včelařství. Naučil se česky tak, aby mohl číst české včelařské časopisy, z nichž pak některé články tlumočí do polštiny a otiskuje v polských včelařských časopisech.

Den byl zakončen příjezdem do zlínským včelařům známého včelařského střediska Kamianna. Tam nás očekávali manželé Nowakowi, kteří v tomto středisku postavili hotel a provozní budovy na zpracování včelích produktů. Ani jim se nevyhnula loňská špatná medová situace, a tak, přestože v létě jejich stanice „vyrábí“ kvalitní inseminované matky, museli si pro udržení stavu zaměstnanců vzít bankovní úvěr. Zaměstnanců, kterých mají cca 30, si cení a starají se o jejich udržení.

Druhý den jsme pokračovali do velké včelařské firmy „Sadecki Bartnik“, což je soukromá firma p. Kasztelewicze. Ten nás osobně přijal, vzpomínal na zájezdy českých včelařů, zval na každoroční včelařské slavnosti, které se u něho konají vždy v červenci. I on si stěžoval na špatný rok, co se týká medu, a tak je nucen dovážet, konkrétně nám ukazoval několik kamionů slunečnicového medu z Ukrajiny. V laboratořích je takový med prozkoumán, stanoveny jeho parametry a následně vyexportován již rozlitý do sklenic. Odběrateli, jak bylo možno spatřit podle nalepených etiket, jsou zákazníci nejen v Polsku, ale i v Anglii, USA, Německu a mnoha dalších zemích. Při některé z mých minulých návštěv u něho jsem mu přivezl sazenice vrb „Triandra“, na což on si nyní vzpomněl, vedl mě k již mohutným stromům a pochvaloval si jejich kvetení a produkci pylu od března do října. To jsou vrby, které jsem před 25 roky dovezl z Výzkumného ústavu Kostelany a rozmnožil je v Hrobicích na tzv. Rybničkách.

Je možno říci, že jsme v tomto koutě Polska dobře znaní a je jenom škoda, že nás dělí těch 400 km. Oboustranně bychom si přáli častější kontakty.

Nezapomněli jsme navštívit i včelařskou farmu p. Obremského, ke kterému též směřovalo několik včelařských zájezdů ze Zlínska. Bohužel p. Obremský již nežije, zemřel před 4 roky. Ale včelařství vede jeho syn se ženou, kteří oba byli na zájezdu ve Zlíně, a tak vzpomínání nebralo konce.

Třetí den již na zpáteční cestě jsme se stavili u manželů Banachových, u kterých jsme byli cca před 5ti lety. Tehdy začínali budovat svoji rodinnou včelařskou farmu. Nyní jsme již nalezli solidní firmu jak vybavením, pořízeným s pomocí fondů z Evropské unie, tak znalostmi a zkušenostmi obou manželů.

Celkově je možno říci, že zájezd se vydařil, oživili jsme kontakty k oboustranné spokojenosti. Bylo by vhodné, aby kontakty, které byly v minulosti navázané a jsou stále udržované, našly i v budoucnosti svoje pokračování. Ověřili jsme si, že lidsky i profesně máme k sobě velmi blízko.

Josef Košárek – Hrobice, člen ZO ČSV Slušovice

 

 Nápady, postřehy, zajímavosti, ohlasy...

 

Sedm divů včely medonosné

Okresní výbor ČSV Zlín se inspiroval Sedmi divy světa (viz níže) a připravuje nový typ mobilního panelu (posteru) s názvem a přesvědčivým obsahem „7 divů včely medonosné“. Je to zviditelnění zázraků, kterými včely po tisíciletí obohacují naši přírodu, její pestrost, bohatost pro zdraví všeho živého a zejména významu pro naše zdraví. Mobilní panel poslouží pro propagaci významu včely medonosné, pro přednášky, pro veřejnost, žákovské kroužky i propagaci včelích produktů. Přehledný panel bude vystaven na Včelařské akademii i v připravovaném sborníku. Pro významné včelařské akce bude možné si panel zapůjčit.

Josef Okál

7 divů světa – původní řada: egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Feidiův Zeus v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos, maják na ostrově Faru.

V nové řadě zůstaly egyptské pyramidy jako „čestný člen“ (jediný dochovaný div z původního seznamu) a dále: Chichén Itzá v Mexiku, socha Krista Spasitele v Brazílii, Velká čínská zeď, Machu Picchu v Peru, skalní město Petra v Jordánsku, Koloseum v Římě, Tádž Mahál v Indii.

 

 

Posuďte sami!

V plánu činnosti naší základní organizace je návrh na uskutečnění společného zájezdu ke zkušenému včelaři. Cíl zájezdu vybírá a navrhuje zpravidla výbor. Tentokrát je navržen zájezd k příteli Maradovi do Hovoran. Přítel Marada měl v loňském roce v naší ZO přednášku o jeho zkušenostech s varroázou a morem včelího plodu. A nyní je znovu navržen zájezd k příteli Maradovi, který nám opět přednese již známou problematiku, a pak návštěvu jeho vinného sklípku. Kolik přednášek o varroáze a moru včelího plodu jsme již slyšeli. A ta poslední na podobnou problematiku zazněla na březnové přednášce MVDr. Klímy v Hotelu Sole. Na dané téma jsem chtěl hovořit na únorové seanci, ale předseda mi vzal vítr z plachet. Tímto článkem nabízím přehodnotit záměr zájezdu k příteli varroa-mor. Podotýkám, že velkovčelaři mají dnes jiné starosti – hlavně vyšší výnosy medu, zavádění nové techniky a moderní ošetřování včelstev. Viz např. článek přítele Kolomého v březnovém čísle Včelařství 3/2011.

                Z toho důvodu navrhuji připravit zájezd na mezinárodní včelařskou výstavu „Život na zahradě“, která se uskuteční 30. září – 2. října v Ostravě, kde bude i řada zajímavých přednášek. Proč navrhuji zájezd do Ostravy? Jednotliví včelaři se asi těžko vypraví svým autem do Ostravy. Autobus nás bezpečně zaveze na výstavu, kde se setkáme s našimi přáteli z Moravy i odjinud. Na výstavě si můžeme prohlédnout novinky ve včelařství, zakoupit včelařské vybavení, posoudit nové trendy ve včelařství a na zpáteční cestě posedět třeba i u piva a vyměnit si poznatky z výstavy.

                Vím, že můj návrh je asi proti větru výboru, ale i vítr se může někdy neočekávaně obrátit. Obsazení autobusu můžeme také nabídnout i členům ze sousedních organizací, se kterými bychom měli také lépe spolupracovat. Podpoří můj návrh někteří včelaři třeba na seanci? Jestli ne, budu muset respektovat návrh výboru, ale sám bych chtěl jet raději do Ostravy, kde uvidím rozhodně víc.

Josef Okál  

 

Odpověď výboru ZO ČSV na návrh př. Okála

„Život na zahradě 2011“ je 8. ročník výstavy pro zahrádkáře a včelaře. Výbor souhlasí s tím, že bude zajímavé se na tuto akci vypravit, ale nebylo by vhodné zrušit kvůli tomu tradiční letní zájezd. Kdo chce, může si vybrat jednu z těchto akcí nebo jet na obě (finančně to asi nikoho nezruinuje).

                Proto výbor ZO navrhuje, aby se všichni zájemci o výstavu hlásili u př. Okála, který je bude evidovat. Podle počtu zájemců bude pak rozhodnuto, jestli se pojede několika auty nebo jestli bude možné objednat autobus.

redakční rada

 

Byla únorová seance provokativní? (článek k zamyšlení)

Musím konstatovat, že zájem o naše seance je kupodivu poměrně značný. Zatímco dosud byla průměrná účast 35 až 40 členů, tentokrát přišlo na naši seanci přes 50 účastníků včetně hostů. To mě velmi potěšilo. Nevím, zda zvýšenou účast neovlivnilo i pozvání veřejnosti, tj. zájemců o včelařství, které bylo v malém článečku publikováno v posledním Magazínu města Zlína. I z toho důvodu jsem si připravil dle mého názoru zajímavé vstupy zvídavých otázek pro tři vybrané včelaře, odborníky a funkcionáře.

                Ing. Straka mě však jako obvykle v úvodu předběhl a hned nás informoval o poznatcích a technických novinkách na včelařské výstavě v rakouském Grácu. Možná i prohlídka propagační dokumentace z této výstavy trochu odpoutala pozornost včelařů od dalších vstupů na seanci, ale to je možná jen můj subjektivní názor.

                V další části seance byla ing. Babíkem přednesena odborná minipřednáška na téma „Zdravé včely v naší přírodě“ a následně zajímavé povídání o poznatcích pozorování „Jak letos nezimovávají naše včely“. Byly to jistě zajímavosti pro každého z nás. Tolik o odbornosti na naší seanci.

                Pak následoval první vstup asi dvaceti otázek na přítele Hábu – tzv. otázky přímo na tělo. Odpovědi opět poučné i zábavné. Na závěr padla otázka, zda si př. Hába jako nejpopulárnější zlínský velkovčelař pořídí pro svoji reprezentaci i pro reprezentaci zlínských včelařů náš pěkný včelařský kroj. Jeho odpověď je trochu podivná. „Můj včelařský kroj jsou montérky, ve kterých pracuji se včelama.“ Pak si ale nedovedu představit, zda nás bude důstojně reprezentovat v tom jeho montérkovém kroji, až půjde na slavnostní předávání cen hejtmanem Zlínského kraje např. v soutěži „Perla Zlínska“. Možná se nad tím ještě zamyslí a překvapí nás. Vždyť víme, že vyznamenání a udělených cen si př. Hába velmi váží.

                Druhý vstup otázek byl adresovaný ing. Kalendovi, předsedovi zlínských včelařů, se záměrem pro zlepšení činnosti a plnění dobře koncipovaného usnesení ing. Matouškem předneseného a přítomnými členy schváleného na naší výroční schůzi. Hned při prvních dvou dobře míněných otázkách byl negativní přístup pana předsedy odrazující, takže jsem svůj pokus o dobře míněný dialog smutně vzdal. Své otázky příště položím jinému vstřícnějšímu členu našeho výboru – snad bude pro konverzaci přístupnější. Víc k tomu již dodávat nemusím.

                Třetím osloveným funkcionářem byl na naší seanci vždy přítomný předseda okresního výboru př. Jaroslav Studeník. Jeho vystoupení mě překvapilo, poněvadž jím přednesené informace byly věcné a objektivně laděné, takže mnou připravené otázky byly předem zodpovězené. Seznámil nás s připravovanou dvoudenní VI. včelařskou akademií i regionální i prodejní výstavou. Dále se seznamem přednášejících i s tématikou přednášek i rozsahem doprovodných akcí.

                Po těchto informacích byli účastníci seance vyzváni k diskusi, dotazům a připomínkám. Reakce jako obvykle vlažná. Je to bohužel naše slabá stránka, ale mne alespoň těší, že si mnozí doufám zafixují ve svém podvědomí alespoň některé pozitivní poznatky a že příště opět s dobrou náladou na seanci přijdou.

                Moc se na Vás těším. Zatím to nevzdávám, ale pokud mi bude naznačeno „děkujeme – odejděte“, pak tuto výzvu rád a s vděkem přijmu.

Josef Okál        

 

 

Fakta o medu a skořici

Je zjištěno, že směs medu a skořice léčí většinu nemocí. Med se vyrábí ve většině zemí světa. Dnešní vědci jej doporučují jako velmi účinný lék na všechny druhy nemocí. Med může být užíván bez jakýchkoliv vedlejších účinků na všechny druhy nemocí. Vědci zjistili, že ačkoliv je med sladký, jestliže se bere ve správných dávkách jako lék, nemůže ublížit ani diabetickým pacientům. Týdeník World News, vycházející v Kanadě, ve svém vydání datovaném 17. ledna uveřejnil následující seznam nemocí, které mohou být léčeny medem a skořicí, jako výsledek studií západních vědců:

Nemoci srdce:

Smíchejte med a mletou skořici a mažte na chléb místo džemu nebo marmelády a jezte pravidelně k snídani. Snižuje to hladinu cholesterolu v krvi a cévách a chrání pacienty před infarktem. Ti, kteří už infarkt prodělali a budou jíst toto denně, budou se držet míle daleko od dalšího infarktu. Pravidelné snídaně tohoto druhu ulevují při zadýchávání a posilují srdeční tep. V Americe a Kanadě různé domy s ošetřovatelskou péčí léčí takto své pacienty, kteří jsou ve věku, kdy cévy a žíly ztrácejí svou pružnost a mohou se ucpávat. Med a skořice vracejí cévám a žilám jejich pružnost.

Artritida:

Artritičtí pacienti mohou denně, ráno a večer, jeden šálek horké vody s 2 lžičkami medu a 1 malou lžičkou skořice. Berou-li to pravidelně, může se vyléčit dokonce i chronická artritida. Podle výsledků průzkumu dělaného na universitě v Copenhavenu bylo zjištěno, že z 200 pacientů léčených 1 lžící medu a lžičkou skořice před snídaní 73 nemocných bylo úplně zbaveno bolesti a do měsíce ti nemocní, kteří se nemohli pohybovat, začali chodit bez bolestí.

Infekce močového měchýře:

Rozpustit 2 lžíce medu a 1 lžičku skořice ve sklenici vlažné vody a vypít. Tím se odstraní infekce měchýře a močových cest.

Bolesti zubů:

Smíchejte 1 lžíci skořice a 5 lžic medu. Aplikujte 3x na bolavý zub a bolest přestane.

Cholesterol:

2 lžíce medu a 3 čajové lžičky skořice smíchané s 2 dcl horké vody, které podávali pacientům s vysokou hladinou cholesterolu, dokázaly snížit hladinu cholesterolu o 10% do 2 hodin. Podává-li se 3x denně, je vyléčen i pacient s chronicky vysokou hladinou cholesterolu. Podle informací zmíněného časopisu i samotný pravý med, je-li užíván denně, zabraňuje zvyšování cholesterolu.

 

Nachlazení:

Ti, kdo trpí na časté nachlazení, by měli užívat 3x denně 1 lžíci vlažného medu s ¼ lžičky skořice po dobu 3 dnů. Tím se vyléčí nachlazení, chronický kašel a pročistí průdušky.

Potíže se žaludkem:

Med se skořicí úspěšně léčí bolesti žaludku a chrání žaludek od vzniku žaludečních vředů.

Plynatost:

Podle studií prováděných v Indii a Japonsku med a skořice zabraňují tvoření nadbytečných plynů při trávení.

Posílení imunitního systému:

Každodenní užívání medu a skořice posiluje imunitní systém a chrání tělo před viry a bakteriemi a brání útokům virových infekcí. Vědci zjistili, že med obsahuje obrovské množství železa a vitaminů. Pravidelné užívání medu posiluje bílé krvinky v jejich boji s viry a bakteriemi.

Těžký žaludek:

1 lžička skořice a 2 lžíce medu před jídlem zabraňuje zvýšení kyselosti žaludku i u nejtěžších jídel.

Chřipka:

Vědci ve Španělsku zjistili, že med obsahuje přírodní látky, které zabíjejí kmeny chřipky a chrání před ní pacienty.

Dlouhověkost:

Čaj vyrobený z medu a skořice, je-li brán pravidelně, zabraňuje potížím dlouhého věku. Vezměte 4 lžíce medu, 1 lžíci skořice a uvařte jako čaj spolu se 3 šálky vody. Pijte ¼ šálku 3x denně. To udržuje kůži čerstvou a hebkou až do vysokého věku. Délka života stále vzrůstá a i 100letí lidé mohou být svěží jako ve 20 letech.

Pupínky:

3 lžíce medu a 1 lžička skořice se smíchá v pastu. Ta se aplikuje na pupínky před spaním a ráno se smyje teplou vodou. Když to děláte denně, pupínky do týdne zmizí i s kořeny.

Kožní infekce:

Aplikace medu a skořice na postižená místa léčí ekzémy i pásový opar a všechny typy kožních infekcí.

Hubnutí:

Každý den ráno, ½ hodiny před snídaní na lačný žaludek a večer před spaním vypijte šálek medu se skořicí. Pravidelné užívaní sníží váhu i u mimořádně obézních osob. Pravidelné užívání zabraňuje usazování tuku i při požívání mimořádně tučných jídel.

Chronická únava:

Nedávné studie ukazují, že cukr obsažený v medu nejvíce pomáhá při regeneraci tělesných sil. Pacienti-senioři užívající med a skořici v poměru 1 : 1 jsou čilejší a ohebnější. Dr. Milton, který tyto výzkumy prováděl, říká, že 1 lžíce medu a malá lžička skořice smíchané s vodou a brané několikrát denně a hlavně kolem 3. hodiny odpoledne, kdy začíná klesat tělesná vitalita, obnoví do týdne vitalitu těla.

Zápach z úst:

Lidé v Jižní Africe už odedávna – první, co ráno udělají, je to, že kloktají 1 lžíci medu a lžíci skořice smíchané s horkou vodou. Jejich dech tak zůstává čerstvý po celý den.

Závěrem:

Co říci závěrem? Myslím, že Vám to určitě neublíží, a že nejlepší je to vyzkoušet. Co myslíte? Vzpomínáte, když jsme byli děti? Krajíc chleba pomazaný čerstvým máslem, medem a posypaný skořicí patřil mezi oblíbené pochoutky. Asi na tom něco je!

ZO ČSV Brno-Královo Pole (Živanského organizace) 

http://www.zivanskeho.wbs.cz/Recepty.html

 


Einstein měl pravdu: Kolaps včelstev ohrožuje potravinovou bezpečnost

 

Ke krizi včelstev se dosud přistupovalo jako ke speciálnímu problému, ale v době, kdy index cen potravin počítaný podle metodiky OSN dosáhl historického maxima, je naléhavě třeba udělat si jasno v tom, zda epidemie může dále zhoršit globální potravinovou bezpečnost.

Takřka třetina světové zemědělské produkce závisí na opylení živými organismy, z největší části včelami. Avšak včely znepokojující rychlostí vymírají – nebo jsou hubeny. Fenomén nazývaný „Colony Colapse Disorder“ (CCD) – česky zhruba: syndrom kolapsu včelstev – byl už popsán mnohokrát. Není dosud přesně známo, zda fakt, že tolik včelstev jednoduše nepřežije zimu, je způsoben parazity, viry, použitím pesticidů poškozujících nervový systém mladých včel, nebo synergickým působením všech zmíněných destruktivních sil.

Společnost Rabobank, působící v oblasti agrobyznysu, tvrdí, že podíl včelstev v USA, která nedokážou úspěšně přezimovat, se zvýšil z dříve obvyklých 10% na nynějších 30 – 35%. V Evropě činí tento podíl 20% nebo víc a stejný vzorec se objevuje i v Latinské Americe a Asii.

Albert Einstein, který rád formuloval odvážná tvrzení (často mylná), pronesl i slavnou větu, že „pokud by včely zmizely z povrchu země, člověku by zůstaly pouhé čtyři roky života“.

Takový „apokalyptický scénář“ je přehnaný, tvrdí Rabobank. Plodiny jako kukuřice, pšenice a rýže patří mezi trávy opylované větrem. Nicméně opylení živočichy je zásadně důležité pro ovoce, zeleninu, kávu, kakao, kokosy, boby apod. Právě tyto plodiny představují nejrychleji rostoucí a nejcennější část světového zemědělského trhu. A zhruba 80 – 90% potřebného opylení zajišťují domestikované včely medonosné. Ostatní hmyz není schopen opylovat velké plochy.

V USA počet včel na hektar poklesl takřka o 90%. Počet včelstev v USA klesal dokonce i předtím, než udeřila epidemie CCD, a sice kvůli levným dovozům asijského medu, které poškodily americké včelaře.

Nicméně i Čína má své vlastní problémy. Pesticidy používané v hrušňových sadech v 80tých letech vyhubily včely v některých částech provincie Sečuan. Plodiny jsou tam teď opylovány ručně péřovými štětečky, což je pracný proces, zatímco jediné včelstvo může opylit až 300 milionů květů za den.

Německo, Francie a Itálie zakázaly některé pesticidy, zejména neonikotinoidy, které poškozují paměť včel. Sdružení britských včelařů vyzvalo k „neprodlenému přehodnocení“ používání těchto chemikálií v obavě, že bez něho by během jedné dekády mohlo dojít k úplné ztrátě všech včelstev. Podobné výzvy zaznívají i z USA. Laboratoř amerického ministerstva zemědělství nalezla důkazy o tom, že i nízká hladina těchto pesticidů snižuje odolnost včel proti houbovým patogenům. Rabobank vyzývá k přelomové změně v globálním přístupu k tomuto problému, a mezitím k zavedení přísnějších pravidel, tak aby včelaři nemuseli bojovat sami.

Mizení včelstev představuje bezprostřednější hrozbu než globální oteplování a lze je vyřešit, jenže zatím se sotva objevuje na obrazovce politického radaru. To je nepochybně omyl.

Einstein se vždycky nemýlil.

Zkrácený článek:

Ambrose Evans Pritchard: Einstein was right – honey bee collapse threatens global food security

                                (uveřejněno v Britských listech 8. 2. 2011)


Vyluštění skrývačky z minulého čísla

1.            Při svařování dáme do vína skořici.                                             medovina, med

2.            Pro jednou snad nebude tak zle.                                                   roj, (roje), jed

3.            Děvče líné, takhle to daleko nedotáhneš.                                   včelín

4.            Letos je med o více než dvacet korun dražší než loni.               let, medovice

5.            A propo, listy toho kaštanu jsou napadené klíněnkou.            propolis, lis

6.            Už nekuř, akorát přijíždí autobus!                                                 kuřák

7.            Říkáš, chlapče, s novým rokem novou lásku?                            česno, úl

8.            Beze mě letos ten včelařský ples nebude.                                   měl, let, les, (včela, včelař, země)

9.            Dole taková zima nebyla jako nahoře.                                         dolet, leták

10.         Chloroform i do lékařských zákroků značně zasáhl.                  Formidol, lék

11.         Viděl jsi už ten film „Dneska to roztočíme, drahoušku?“          roztoč, med, toč, (točíme)

12.         Svar i dole na konstrukci musí být kvalitní.                                Varidol, Dol

 

Úspěšní luštitelé: Petr Ponížil (22 slov), Ing. Jaromír Straka (19), Josef Okál (18), Bulantovi, Zdeněk Barvík, Martina Bursová, Ivana Drgová. Děkujeme, že jste se zapojili!

 

 

Milí čtenáři, přejeme Vám i Vašim rodinám

požehnané a krásné Velikonoce

a hodně radosti s Vašimi včelkami.

 

 

Zpravodaj zlínských včelařů: vychází 2x ročně

Vydávání schváleno členskou schůzí.

Předáno do tisku: březen 2011


Redakční rada: Andrea a Pavel Šimečkovi, Ing. Evžen Babík, Ing. Pavel Hurta, Ing. Jiří Kalenda, Ing. Jaroslav a Anna Matouškovi, Josef Okál, Jan Sousedík.

Pro členy ZO ČSV Zlín bezplatné – hrazeno z členských příspěvků.

Uzávěrka příštího čísla: 1. října 2011

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA