Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá část

14. 4. 2012

RV ČSV, OO ČSV a spřátelené organizace

  

Mendelova společnost pro včelařský výzkum

Mendelova společnost pro včelařský výzkum, o.s. (MSVV), se sídlem v Brně, byla založena v únoru 2011. Společnost sdružuje pracovníky univerzit, dalších institucí a pokrokové chovatele včel, kteří se hlásí k odkazu kněze J. G. Mendela, objevitele podstaty dědičnosti a výtečného včelaře.

Společnost se chce podílet na rozvoji včelařství a prioritou je hledání a ověřování alternativních metod chovu včel. Jde hlavně o minimalizaci používání léčiv proti parazitickému roztoči Varroa destruktor s cílem jejich úplného vysazení. V té souvislosti započaly práce na vyhledávání varroatolerantních včelstev na území ČR, jejich chovu a selekci. 

Toliko ze stanov společnosti.

 

Zlínští včelaři byli na 1. konferenci MSVV, která proběhla 15. 10. 2011 v Brně v muzeu Gregora Mendela. Zakládající členové, přední včelařští odborníci, zde přednesli referáty o biologii včel a kleštíka, varroatoleranci a úspěšném šlechtění ve světě, imunitě a výživě včel.

Autoři je postupně zveřejňují v časopise Moderní včelař.

Evžen Babík, Jiří Kalenda

 

 

Proč jsem odstoupil z výboru okresní organizace

Z mého pohledu zde existovaly 2 názorové skupiny. Jedna se zaměřila převážně na propagaci svazu a okresu. Druhá více na práci základních organizací a na zdravé včely. První skupina plně plnila nařízení vyšších orgánů, kdežto druhá zkoušela včelařinu samostatně rozvíjet. Namísto vzájemné spolupráce a respektu došlo k vyhrocení emocí a nepochopení.

Proto odstoupil pokladník, jednatelka a já.

Dalším důvodem bylo přetížení klíčových funkcionářů a z toho plynoucích chyb a honění termínů. Papírování stále přibývá, v dobrovolné organizaci a v čestných funkcích, to mi říká, že je něco špatně.

Za sebe mohu popsat příklad léčení Gabonem, kdy soukromá firma (výzkumný ústav), aby mohla prodat svůj produkt (Gabon), tak mu zákazník zdarma udělá studii účinnosti a funkcionáři jim vše sumarizují a předkládají na stříbrném podnosu.

Z pohledu loňského roku Gabon nejenže přišel pozdě, ale i selhal.

Příklad z praxe – 19. července 2011 na 1 stanovišti dochází po vydatné snůšce ke kolapsu prvních včelstev na varroázu, lépe řečeno na viry, kterým otevřel cestu kleštík včelí. Nejvíc napadené včelstvo se zrušilo, ostatním se odebraly medníky a dostaly Formidol natvrdo (vytažený z obalu v prostoru 3 nástavků), nic jiného nebylo po ruce. Druhý den se sehnal Gabon a začalo se krmit. Gabon srazil roztoče, ale ne viry, a nevrátil dlouhověkost poškozeným včelám, navíc zatíženým zpracováním cukru. Výsledek – 3 včelstva vyloupena při krmení, 3 po fumigaci, další 3 opustila úl v zimě, 3 slaboši a 3 normálně silná včelstva.

Stejný pohled na včelstvo na jiném stanovišti 31. července 2011. Nasazení dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí. Včelstvo se neruší. Reaguje vysokým spadem kleštíka, poškozených mladušek a vytrhaného poškozeného plodu. Zde kyselina zvládla i viry (nabudila čistící pud). Včelstvo bezproblémově zimuje. Pomohlo mu, že nemuselo zpracovávat cukr (zimuje na vlastním medu) a částečná varroatolerance včelstva. Na stanovišti 1 včelstvo opustilo úl v lednu (postupně se vytratilo), další 2 sypou více mrtvolek.

Zde kyselina mravenčí loni zachránila včelstva a dala čas na výměnu matek za nadějné, varroatolerantní.

 

I z těchto důvodů zlínská organizace vyhlásila rok 2012 za rok kyseliny mravenčí. Přes důvěrníky a otevřené včelaře ji chceme více rozšířit při ošetřování včelstev.

Navštivte naše seance a kurzy. Zapojte se také!

 

bývalý zdravotní referent OO

ing. Evžen Babík, ZO Zlín


 Nápady, potřehy, zajímavosti, ohlasy...



Možnosti výskytu škodlivých látek ve včelích produktech

Včely přicházejí do kontaktu prakticky se všemi složkami prostředí – půdou, vodou a vzduchem (obr. 1.), do úlů si přinášejí materiály (voda, pyl, nektar, propolis), které zde uskladňují. Včela je schopná tyto materiály snášet z plochy až 30 km2 od úlu, v závislosti na dostupnosti potravy. Vyskytnou-li se škodlivé látky v prostředí, v němž se včela pohybuje, je pravděpodobné, že se mohou jejich účinky projevit na včelách, jejich vývoji nebo ovlivnit významně kvalitu včelích produktů. Míra negativních účinků pak dána fyzikálně-chemickými vlastnostmi dané škodliviny. Obsah těchto látek ve včelích produktech závisí obvykle na několika faktorech: druhu ošetřovaných zemědělsky významných rostlin opylovaných včelami, koncentraci škodlivých látek v půdě a vodě, a v neposlední řadě koncentraci imisí (prachové částice, aerosoly, atp.) v prostředí, ve kterém se včela pohybuje. Protože je tělo včel pokryto chloupky, na kterých se zachytávají látky, s nimiž přišly včely do kontaktu, mohou se tyto látky dostat přímo nebo nepřímo do včelích produktů. Člověk některé z těchto produktů konzumuje jako potraviny (např. med a pyl) nebo je dále využívá v různých průmyslových odvětvích (vosk, mateří kašička, apod.), a tak přítomnost škodlivých látek může představovat vážné ohrožení lidského zdraví.

Obr. 1. Faktory působící na včelstvo a jeho produktivitu.

Toto je jeden z důvodů, proč se řada vědeckých pracovišť po celém světě již více než 40 let zabývá sledováním škodlivých látek ve včelách a v jejich produktech. Výsledky výzkumů pak obvykle vedou k zavedení přísných limitních hodnot zakotvených v legislativě. V české legislativě lze najít rozdělení škodlivých látek do dvou skupin: rizikové prvky (především kovy: As, Al, Be, Cd, Co, Cr, Cu, F, Fe, Hg, Mo, Ni, Pb, Sn, V, Zn) a rizikové látky (pesticidy, polycyklické aromatické uhlovodíky a další perzistentní organické sloučeniny). Jelikož některé včelí produkty patří mezi potraviny nebo potravinové suroviny, jsou limity škodlivých látek posuzovány podle vyhlášky MZ č. 305/2004 Sb. a podle nařízení EU 1881/2006/ES, 470/2009/ES, 37/2010/ES a 396/2005/ES.

Zdroje škodlivých látek v prostředí mohou být přirozeného původu (pochody zvětrávání hornin a minerálů v půdě) nebo antropogenního původu (vznikly lidskou činností), přičemž v současnosti převládají zdroje antropogenní. Mezi hlavní antropogenní zdroje patří exhalace z průmyslové činnosti, doprava, zemědělství a lesnictví. Minoritními zdroji jsou pozůstatky z minulosti (zbytková rezidua) v přírodě nerozložitelných chemických látek, jako jsou např. DDT, polychlorované bifenyly a další látky, které jsou více než 40 let v EU zakázány.

V současnosti jsou z pohledu včelaře nejvíce problematické škodlivé látky pocházející ze zemědělské a lesnické činnosti. Mezi tyto látky řadíme především různé přípravky na ochranu rostlin (pesticidy) a léčiva (jak veterinární, tak lidská), přičemž první zmínku o použití těchto látek můžeme najít v odborné literatuře okolo roku 1940. Většina úhynů včel v důsledku aplikace pesticidů bývá zapříčiněna nedodržením bezpečnostních pokynů, aplikací v nevhodnou dobu při ošetření kvetoucích rostlin a porostů, úletem postřiku na necílové rostliny, rozkvětem ošetřené kultury nebo plevelných rostlin v době trvání reziduální toxicity, předávkováním přípravku nebo kontaminací vodního zdroje využívaného včelami.

V roce 2010 se Hardstone a Scott pokusili zhodnotit, ke které skupině insekticidů je včela medonosná více citlivá v porovnání s ostatním hmyzem. Zjistili, že ve skupině karbamátů byla nejvyšší citlivost na bendiocarb, ve skupině nikotinoidů byla zvýšená citlivost na nikotin, imidacloprid a dinotefuran. U organofosfátů byla citlivost včel velmi variabilní (nejvyšší byla u forátu a methyl-azinfosu). U pyretroidů byla zjištěna nejvyšší citlivost na pyrethrin, a z ostatních studovaných látek byla nalezena nejvyšší citlivost u spinosadu.

Jiným zdrojem škodlivých látek mohou být sami včelaři, kteří používají akaricidy (někdy označované jako miticidy nebo varroacidy) pro hubení cizopasného roztoče kleštíka zhoubného (Varroa destructor). Druhou skupinou látek, která je aplikována včelaři mimo ČR, jsou léčiva (antibiotika) využívaná při léčení nákaz, např. moru včelího plodu. Účinné látky (kumafos, diazinon, amitraz, fluvalinát nebo pyretroidy) obsažené v komerčních přípravcích samy o sobě nemusí představovat ohrožení zdraví včelstev, při dodržení bezpečnostních pokynů při jejich aplikaci ve vhodnou dobu. Nicméně, nesystémová snaha chránit včely současně před kleštíkem a nákazami, může mít zcela nečekané důsledky, o čemž se přesvědčili například chovatelé včel v USA. V krátkodobém horizontu se účinky látek používaných v boji s nemocemi včel projevovaly na první pohled jako pozitivní. Nicméně, řada těchto látek je rozpustná v tucích a při jejich dlouhodobém používání zůstávaly velmi malé koncentrace ve včelím vosku a v tělech včel. V tomto případě si kleštík zhoubný (Varroa destructor) přivyká postupnému zvyšování koncentrace „léčiva“ a vytvoří si do určité míry toleranci nebo v horším případě úplnou rezistenci k těmto látkám.

V druhém případě je třeba brát v potaz, že ve vosku se může vyskytnout několik škodlivých látek současně. Vosk bývá po dlouhou dobu v kontaktu s medem, a tak mohou tyto látky difundovat (migrovat) do medu nebo mateří kašičky. Přestože tyto látky mohou být přítomny ve velmi nízkých koncentracích, může vzájemnými interakcemi dojít k zesílení jejich toxického účinku na včely, což se projeví poruchami ve vývojových stádiích včel nebo ovlivní celkovou kondici a produktivitu včelstva. V obou případech však výskyt těchto látek ve včelích produktech představuje významné ohrožení kvality včelích produktů, potažmo přímé ohrožení lidského zdraví, jsou-li tyto produkty potravinami. Proto by měli mít včelaři (nejen začátečníci) na paměti několik zásad:

-          pečlivě vybírat stanoviště, kde budou včelstva umístěna,

-          sledovat, jaké látky se používají při pěstování a ošetřování zemědělských plodin v okolí stanoviště,

-          ošetřování včelstev provádět ve správnou dobu a používat jen doporučené dávkování léčiv,

-          vyhnout se používání přípravků zanechávajících rezidua ve včelích produktech.

–

 

Ing. Roman Slavík Ph.D., Ústav inženýrství ochrany životního prostředí, Fakulta technologická,

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 275, 762 72 Zlín

Ing. Markéta Julinová Ph.D., Centrum polymerních systémů, Ústav inženýrství ochrany životního prostředí,

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín

 

O jednom malém, ale možná důležitém, zlepšení včelařského rámečku

Znají to všichni včelaři, nebo se s tím jistě setkali. Celý čas, co včelařím, a je to již hodně let, se rámečky sbíjejí podle vrchního obrázku. Je to dáno tím, že se kupují takto připravené přířezy, tedy dolní loučka svojí délkou přesahuje boční loučky, a tudíž spodní hřebíčky se přibíjejí ve svislém směru. Když se takto sbitý rámeček vloží do úlu, tak se stává, že spodní loučku včely přitmelí a včelař, když vytahuje takto přitmelený rámeček směrem nahoru, tak může dojít, a často také dochází, k vytažení spodních hřebíčků a tím porušení rámečku a eventuelně včelího díla.

Řešení je jednoduché, ale bohužel mimo možností včelaře. Stačí, aby spodní loučka byla kratší a vešla svojí délkou mezi boční loučky. Pak hřebíčky zatloukáme ve vodorovné poloze a vytahování hřebíčků je značně ztížené.  Boční loučky ale samozřejmě musí být o tloušťku spodní loučky delší.

Přemýšlel jsem, proč se přířezy prodávají podle prvního obrázku, a jediné vysvětlení mám ve známé konzervativnosti včelařů. Pokud se včelařilo v zadem přístupných úlech, tak tento problém se nevyskytoval, vznikl až s nástupem úlů horem přístupných. Ale to je již také hodně dávno! To se již včelaři mohli dávno ozvat!

Pokud někdo chcete vyzkoušet takto nařezané přířezy, tak je to možné. Podařilo se mi přesvědčit výrobce, aby mi takto připravené přířezy vyrobil. Jsou tedy u mě ke koupení. Budu rád, když někdo vyzkouší a pak sdělí, jak se tento malý, ale podle mne důležitý zlepšovák osvědčil.

                                                                                              Ing. Jaromír Straka

 

Nejlepší důkaz o kvalitě medu

Vloni o Vánocích jsem se setkal s medem zřejmě nejvyšší kvality a také s důkazem o jeho hodnocení.

Co se stalo? Na Vánoce přijely domů všechny děti, tedy tři, a na snídani jsem na stůl dal sklenici medu, kterou jsem dostal od Jožky Košárka z Hrobic. On totiž věděl, že nemám včely, a tak mně věnoval sklenici medu. Chvíli doma ležela a k použití přišla právě na Vánoce.

A pak přišlo to překvapení. Košárkův med všem tak strašně chutnal, že to u mě až vzbudilo podezření. Ochutnal jsem ho tedy také a opravdu: konzistence výborná, chuť zajímavá, barva správně medová!

A ten důkaz? Celá kilogramová sklenice zmizela během svátků. Při každé snídani byla po ní sháňka a viděl jsem, že i během dne byla navštěvována a med jen tak ochutnáván bez chleba, bez čaje.

A tak jsem si uvědomil! Ve Zlíně včelaři pořádají během roku několik přednášek. Co kdyby pozvali Košárka z Hrobic, aby jim udělal přednášku, jak dělat výborný med! Musí na to mít nějaký „fígl“, jenom včelami či květenou na Hrobicích to být nemůže. Zřejmě celoživotní zkušenost a znalost dělá divy, a to by si Košárek neměl nechávat pro sebe!! A jak ho znám, tak svoje zkušenosti jistě rád předá!

                                                                              Ing. Jaromír Straka

 

 

Pastovaný med získává oblibu, ale …

Proč ty tečky? Protože to má i své problémy.

Poslyšte příběh skutečně ze života, ač se bude zdát vymyšlený. Byl jsem svědkem následující scénky.

Stál jsem u pokladny v supermarketu, přede mnou paní s vyloženým nákupem na pásu. Mezi vyloženým zbožím měla i kilogramovou sklenici s bíložlutým obsahem. Když pokladní vzala sklenici do ruky se snahou ji započítat, tak se paní zeptala: „Prosím vás, ten pastovaný med stojí stejně jako obyčejný med?“ Pokladní se zarazila a překvapené paní opáčila: „Jaký pastovaný med?“ „No ten, co držíte v ruce,“ odpověděla paní. „Ale to je zelí,“ zněla odpověď pokladní.

A tak se rozproudila debata, ve které zákaznice vysvětlovala, že sklenici vzala na paletě s medem, a protože byla bílá, tak si myslela, že to je pastovaný med. Pokladní zase vysvětlovala, že to tam asi nějaký zákazník odložil, když si rozmyslel nákup zelí.

Historka úsměvná, záměna celkem pochopitelná, protože med i zelí byly ve stejných sklenicích, navíc pro zákazníka na místě, kde je vystavený med. Celá situace je ale zajímavá tím, že zákaznice znala pastovaný med, chtěla ho koupit a zřejmě byla i ochotna za něho zaplatit více – nebo méně, když se ptala? To už se nedovíme, protože zelí vrátila.

                                                                                                                              Ing. Jaromír Straka

 

 

Něco pro sběratele kuriozit

Snad by se hodilo dát to jako hádanku: co to je? Na všech předmětech na obrázcích je znázorněno něco, co by mohlo mít něco společného se včelařstvím, alespoň podle obrázků na tom zobrazených. Ale co je na obrázcích znázorněno, by asi mnoha včelařům (hlavně těm mladším) nic neříkalo!! Jsou to totiž náprstky! I po tomto vysvětlení by asi mnoho včelařů kroutilo hlavou.

Náprstek byl v dobách, kdy se šilo hlavně ručně, návlek na prst, který ho měl chránit před popícháním jehlou. Zhotovovaný byl buď z kovu nebo z porcelánu. Snad že tvarem připomínal úl, tedy košnici, tak se zdobil včelařskými motivy.

Sbírka takových „včelařských“ náprstků je předvedena na přiložených obrázcích.

                               Ing. Jaromír Straka

 

Nové krmítko pro včely

Protože otázka vhodného krmítka pro včely je stále předmětem vášnivých debat mezi včelaři, navrhl a vyrobil člen zlínské organizace př. Andrej Kocan krmítko, které splňuje požadavky na jednoduchost obsluhy, snadné pozorování obsahu bez vyrušování od včel, jednoduché doplňování bez nebezpečí kontaktu se včelami a snadné vkládání a odstraňování krmítka z prostoru úlu.

Krmítko sestává z cca pětilitrového boxu, prodávaného k ukládání potravin. Vnitřní prostor boxu je rozdělen přepážkou na dvě poloviny a ta polovina, která je přístupná včelám, je vyplněna plovoucími předměty pro zabránění topení včel. Tato část je pro včely přístupná k boxu přistavěným „komínkem“, který se jednoduchým pohybem naplněného boxu – krmítka mezi vodícími lištami nasune nad otvor ve strůpku, přičemž zároveň odsune plexisklo, a tak otevře přístup včelám do krmítka. Celé krmítko je včelotěsně uzavřeno, a proto nedochází ke kontaktu se včelami.

Do přístupového komínku je možno zavěsit gabonové pásky a tím zajistit vnášení léčivé látky do včelstva. Krmítko má již jednu úspěšnou sezonu za sebou a je třeba říci, že s dobrými výsledky. Krmítko bylo předváděné na výroční členské schůzi v lednu 2012. Pro ty, kteří na schůzi nebyli: bližší informace je možné získat na tel. 739 903 630 (autor Andrej Kocan).

                                               Ing. Jaromír Straka – Zlín, stras@post.cz

  

První pomoc při bodnutí

Žihadlo po vbodnutí zůstává živým orgánem, který stále pracuje. Bodla žihadla asi ještě minutu zavrtávají stále hlouběji do rány žihadlo, které pomocí vratizoubků stále pevněji drží v pokožce. Přitom se jed z jedového váčku postupně přečerpává do rány. Čím déle je žihadlo v ráně, tím větší jsou následky. Proto je velmi důležité žihadlo z rány rychle odstranit – nejlépe, dokud se ještě neoddělilo od těla včely. Pokud žihadlo zůstane v ráně, ihned je odstraňte vyškrábnutím nehtem, obráceným nožem, pinzetou apod.

 

Zásady první pomoci při bodnutí včelou

Pokud se nejedná o alergika a žihadlo není v jazyku, v ústech nebo v rohovce oka, pak stačí šetrně seškrábnout žihadlo, a to tak, abychom nezmáčkli jedový váček na konci žihadla a nevyprázdnili jeho obsah do rány. Místo vpichu neutralizujeme potřením cibulí, čpavkem, medem (vhodné je použít přípravek Fenistil gel, který jednak zneutralizuje včelí jed, ale zároveň i tlumí svědění i tvorbu otoku), na ránu přiložíme studený obklad (tím se sníží prokrvení a zpomalí se další reakce). Postiženému se má podat dostatek tekutin a umožnit odpočinek. Důležité je kontrolovat, zda nedochází k otoku, který by ohrozil dýchání. V takových případech je nezbytná rychlá lékařská pomoc. Většinou dojde pouze k zarudnutí kůže, jejímu svědění a otoku v místě vpichu. Tato kožní reakce může být někdy poměrně rozsáhlá – až do velikosti plochy, kterou pokryjí dvě mužské dlaně. Pokud se tato reakce odehrává jen v okolí vpichu, nejde o alergickou reakci i při jejím značném rozsahu (do popisované velikosti dvou mužských dlaní).

Alergii na včelí žihadlo nebo včelí jed je nutno prokázat kožními testy. Pokud se alergie prokáže, je nutné postiženého vybavit průkazem alergika a léky pro nezbytnou první pomoc.

                Pokud žihadla způsobí těžko snesitelné svědění (dochází k tomu občas pravděpodobně tehdy, když včela žihadlem zasáhne nervovou dráhu), zná lidová zkušenost (pro dospělé) účinný lék: skleničku rumu nebo jiného silného alkoholického nápoje. Svědění zmizí během několika vteřin.

 

                Zásady první pomoci u alergické reakce na včelí bodnutí jsou tyto:

                Snažíme se rychle seškrábnutím odstranit žihadlo, postiženého odvedeme do klidné místnosti a uložíme. Místo vpichu po potření Fenistil gelem chladíme studeným obkladem. Je-li bodnutí na končetině, můžeme zatáhnout paži nebo stehno širším pruhem látky nad ranou asi na 5 minut. Potom podáme základní léky proti vzniku alergické reakce. Jde-li o dospělou osobu, podáme jednu tabletu Zyrtecu a jednu tabletu Medrolu (pozor, nezaměňte jej s Medrinem!), kterou pacient může déle cumlat. Potom přivoláme lékařskou pomoc. Postiženého neponecháváme o samotě, stále jej sledujeme. Naše jednání by mělo být klidné, rozhodné, beze stop paniky.

Jestliže jde o dítě do 10-ti let, postupujeme stejně, jen dávky léků volíme poloviční.

Pokud jsme se drželi tohoto doporučení, udělali jsme pro postiženého vše, co je v silách předlékařské první pomoci. Není chybou, jestliže léky podáme tam, kde si nejsme jisti, zda jde o alergika, případně postižený dostal žihadlo poprvé a jeho jednání má hysterické rysy.

 

                Fenistil gel lze bez receptu koupit v každé lékárně, je vhodný i na reakce po štípnutí komárem, vosou, ale i na bolestivé spáleniny po sluníčku a podobně. Na Zyrtec a jemu podobné léky (např. Zodac nebo Claritine) nepotřebujete lékařský recept, na Medroljiž ano.

dodal Josef Košárek (zapsáno podle přednášky MUDr. Texla na Svatém Hostýně 2011)

 

 

Děti dostaly chuť na med, zničily dvacet včelích úlů

Dvě děti a jejich mladistvý kamarád zničili v Rohatci na Hodonínsku dvě desítky včelích úlů. Malí vandalové policistům řekli, že dostali chuť na med. Zničením úlů a usmrcením včelstev způsobili škodu přibližně za třicet tisíc korun. Případ se odehrál loni na začátku prosince. "Místní včelař a majitel úlů našel dvacítku příbytků včel shozených z podstavců a poničených na zemi. Navíc došlo k úhynu včelstev," popsal policejní mluvčí Petr Zámečník. Policisté začali ihned zjišťovat, kdo má vandalský čin na svědomí. Podezření nejprve padlo na místní mládež, nakonec se ale v hledáčku strážců zákona ocitla trojice chlapců.

Všichni tři se přiznali a popsali, co se toho dne odehrálo. "Když přišli na místo, kde stály úly, napadlo je ochutnat med. Proto začali shazovat úly na zem a napáchali takovou škodu," uvedl Zámečník.

Policisté jednání mladých vandalů kvalifikovali jako trestný čin poškození cizí věci. Vzhledem k jejich věku nebudou dva chlapci stíháni vůbec, jejich starší kumpán vyvázne s mírnějším trestem. V krajním případě mu hrozí půl roku vězení.

Převzato z MF Dnes, leden 2012, dodal ing. Jaromír Straka

 

Vyluštění křížovky z minulého čísla

Přijde spokojený včelař po prohlídce úlů za manželkou do chaty a říká:

„Letos je docela dobrá snůška.“

Manželka na to:

„Ty máš pořád jenom ty včely, ale víš, jak dlouho už jsme si nikam nevyrazili?“

Odpověď včelaře: „Zítra to roztočíme, drahoušku!“


Děkujeme všem 11 luštitelům, kteří odevzdali vyluštěné křížovky, a blahopřejeme vylosovaným výhercům!

 

 Okénko poezie 


Včelař a jeho pět smyslů

 

Viděl jsem plástve plné medu,

však básnit o nich nedovedu.

 

Slyšel jsem bzukot v korunách stromů

a neměl jsem co dodat k tomu.

 

Když jsem však chutnal čerstvý med,

na tu chuť pěl bych ódu hned.

 

Ba i můj čich si přišel na své

nad vůní z úlů člověk žasne.

 

Ale co hmat, mne napadlo,

a vtom jsem dostal žihadlo.

 

Ing. Jaroslav Matoušek

 

 

Včelka

Zlatý paprsek sluníčka

polechtá včelku na líčka.

„Vstávej, má milá včeličko,

vždyť už je ráno, raníčko!“

Vyletí včelka z pelíšku,

posnídá nektar z kalíšku.

Zahradou, sadem poletí,

tu cestičku zná zpaměti.

Nikdy se venku neztratí,

s plnou mošnou se navrátí.

A v úlu? Co tam? Kdo to ví?!

Slaďounký med nám vyrobí.

Jak tak létá za nektarem,

pro stromy je velkým darem,

vždyť hrušky, třešně, jablíčka

nám opylila včelička.

Monika Matúšová



Poděkování  

 

Děkujeme tímto Magistrátu města Zlína, odboru životního prostředí a zemědělství, za přízeň naší organizaci a finanční podporu, bez níž bychom velmi těžko mohli zajistit léčení našich včelstev. Tato podpora trvá již spoustu let a jsme za ni velmi vděčni.

ZO ČSV Zlín

 

šššššššššššššššššššššššš

 

Milí čtenáři, přejeme Vám i Vašim rodinám

šťastné prožití velikonočních svátků

a hodně radosti s Vašimi včeličkami

v celé této sezóně

 

 


Zpravodaj zlínských včelařů: vychází 2x ročně.

Vydávání schváleno členskou schůzí.

Názory přispěvatelů nemusejí odpovídat názorům redakce.

Předáno do tisku: březen 2012.


Redakční rada: Andrea a Pavel Šimečkovi, Ing. Evžen Babík, Ing. Pavel Hurta, Ing. Jiří Kalenda, Ing. Jaroslav a Anna Matouškovi, Jan Sousedík.

Pro členy ZO ČSV Zlín bezplatné – hrazeno z členských příspěvků.

Uzávěrka příštího čísla: 31. října 2012.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA