Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá část

8. 3. 2014

Zprávy ozdravného referenta 

 

Ošetření kyselinou mravenčí

 

Přednosti ošetření kyselinou mravenčí (KM):

-          nezanechává žádné škodliviny (rezidua) ve vosku ani v medu

-          kleštík včelí (Varroa destruktor) si nevytvoří odolnost (rezistenci)

-          vysoká účinnost, působí i pod víčky na samečky kleštíka

-          působí i proti zvápenatění a nosematóze

-          zvýší čistící pud včel proti virům a nemocem plodu

-          možnost ošetření i ve snůškovém období

-          a nezávislost na distribuci „léčiv“

 

Nejlépe omezovat populaci kleštíka (Varroa destruktor):

-          když je nejzranitelnější (je na včelách, krátce po vyběhnutí z buňky, …)

-          když to včelstvu nejméně škodí (včelstvo je v kondici, není ve snůšce a nevychovává ve větším množství dlouhověké včely, …)

 

Možnosti ošetření KM

  1. jarní ošetření

-             v období rozkvětu meruněk

-             dle spadu odečtených po prvním proletu, jen napadená jednotlivá včelstva!

-             15°C a víc, podněcovací snůška, kritický spad a více V.d. denně

-             dlouhodobý odpařovač do blízkosti plodu nebo nad plod, 180 ml 65 % KM (Lysoň, Nassenheider, Mitte Gone, Formidol forte)

 

  1. po vytáčení řepky

-             ve snůškové přestávce jako diagnostika napadení celého stanoviště

-             krátkodobý odpařovač Formidol  40 ml 85 % KM, houbička 60 – 80 ml 65 % KM, pivní tácek 15 ml 65 % KM (lépe 2 – 3 ks), …, možno po každém vytáčení i 3krát

 

  1. letní ošetření

-            po slunovratu

-            dle denního kritického spadu kleštíka (V.d.)

-            srpen 5, červenec a září 3 a více samičky V.d. denně (odečet v délce 3 – 5 dnů)

-            dlouhodobý odpařovač 200 – 360 ml 65 % KM

 

  1. ošetření mladých včelstev

-            srpen

-            dlouhodobý odpařovač 200 ml 65 % KM

-            možno podruhé i vysoce napadená včelstva (varroasenzitivní – citlivá na V.d.)

-            a vyměnit jim matku oddělkem od nadějných včelstev

 

Při objevení prvních poškozených včel virem deformovaných křídel

(vypadne jedna generace, rozpadne se soudržnost včel, včely nepečují o matku a o plod, nastává loupež a konec) okamžitě odléčit dlouhodobým odpařovačem KM

a poté vyměnit matku od nadějných včelstev.

 

Uzavřít varroadna, očka a zúžit česna na principu vany s vyšší koncentrací KM.

Odpařovač s KM vkládat navečer a pozorovat projevy včelstva na česně – rozrušení.

Matka musí mít prostor pro ústup počátečnímu odparu KM alespoň 1 nástavek.

Odečíst léčebné spady!!!

 

Odpařovač kyseliny mravenčí Lysoň

Odpařovač kyseliny mravenčí Lysoň se vyrábí v Polsku. Skládá se z otevíratelné válcovité nádobky z odolného plastu, která je vyplněna porézní hmotou piaflor (nasákavá hmota na aranžování květin – zelená), do níž se lije KM nebo se nechá nasát ve kbelíku.

 

Pokládá se naplno otevřený odparnými otvory dolů na krmný otvor nebo přímo na horní loučky nad plodiště. Je důležité ponechat vzdálenost 10 – 20 cm od plodu a nepoužívat při tropických teplotách dlouhodobě nad 25°C i v noci, kdy hrozí poškození plodu.

 

Do nádobky se vejde 100 – 120 ml 65 % KM, která při denním odparu 6 g (dle síly včelstva a teploty) postačí na eliminaci roztoče po dobu 15 – 20 dní. Z těchto důvodů se nosič používá při plodování včelstev!

(1 ml 65 % KM odpovídá 1,22 g)

Použijeme – jaro 1 nosič na včelstvo, léto 2 nosiče (dle prostoru úlu a síly včelstva).

 

Bezpečnostní opatření při práci s kyselinou mravenčí (KM)

1)       Pracujte v odolných gumových rukavicích, doporučuji neoprén 0,5 mm.

Dále respirátor, brýle a gumové boty!!!

2)       Při plnění odpařovačů mějte KM co nejdále od obličeje. KM je těžší než vzduch.

Ideální je plnění odpařovačů ve kbelíku pod úrovní pasu.

3)       Při ředění 85% KM na 65 % postupujte tak, že do 1 litru vody nalijte opatrně 3 litry KM.

NIKDY NE OPAČNĚ!!! Vždy kyselinu do vody.

Kdo chce ředit přesně z 85 % koncentrace KM na 65 % koncentraci, tak do 368 ml vody vlijte 1 litr kyseliny. Nebo do 1103 ml vody 3 litry kyseliny.

4)       Mějte při ruce v zašroubované PET-láhvi čistou vodu a potřísněnou část těla kyselinou ihned opláchněte vodou!!! Vhodný je plný kbelík vody poblíž.

5)       S kyselinou manipulujte a odpařovače plňte přímo na stanovišti včelstev pod širým nebem, ne doma.

Jednak je zajištěno větrání a jednak rozlití kyseliny na trávu je mnohem menší problém než totéž v kuchyni.

6)       Skladujte mimo dosah dětí v označených lahvích mimo obytné místnosti.

 

Prosíme včelaře, aby vyplnili jednoduchý dotazník a odevzdali jej funkcionářům.

Při vyšších spadech zaokrouhlete na celé desítky nebo stovky. Uveďte všechna ošetření.

 

Jméno:                                                                  Stanoviště:

 

Datum:                         Počet ošetřených včelstev KM:                  Max. teplota vzduchu:

 

Spady týden před ošetřením:            Léčebné spady:           Spady při následném ošetření:

(průměrný spad za stanoviště, nejnižší spad, nejvyšší spad)

 

Stručné zhodnocení ošetření, připomínky:

 

 

 

Děkujeme za vaši aktivitu.  

ing. Evžen Babík, ing. Jiří Kalenda, Jan Sousedík; Zlín 27. 1. 2013

 

V. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému v Brně

aneb sledováním spadu ke včasnému léčení včelstev pokrokovými včelaři.

 

6. 1. 2013 proběhlo v Brně V. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému.

 

Dopolední blok zahájila RNDr. Tatiana Čermáková, výzkumnice z Liptovského Hrádku a specialistka na pesticidy, z nichž včelaře nejvíce zajímají insekticidy – látky působící na hmyz, které rozdělila do skupin:

  1. organofosfáty

-          nesystémové s rychlým průnikem do pletiv rostlin

-          dotykové, požerákové a dýchací nervové jedy

-          způsobují nevratné poškození nervové soustavy, nepůsobí na vajíčka škůdců

-          rozpustné v tucích, v půdě se rozpadají po 2 – 4 měsících

-          v současnosti málo používané, ochrana brambor

 

  1. syntetické pyretroidy

-          nesystémové nervové jedy, nepůsobí na vajíčka škůdců

-          málo rozpustné ve vodě, foto- a termostabilní

-          vážou se na kutikulu hmyzu a povrch rostlin, nesmyvatelné deštěm

-          vysoce toxické, působí v nižších dávkách, rychleji a dlouhodoběji

-          rychle se rozkládají na metabolity, které jsou ovšem dlouhodobě stabilní

 

  1. neonikotinoidy

-          systémové – pronikají do rostlin, rozpustné ve vodě kolují v celé rostlině

-          vysoká dávka v mořidle na semena zaručuje dlouhodobé působení v rostlině

-          nejvíce toxické pro včely, clothianidin, thiamethoxan, imidacloprid

-          účinkují v nízkých dávkách po dobu měsíců až roků

-          dopad na i na následnou generaci včel krmenou reziduami v pylu

 

Následky otravy insekticidy na včelstvo:

-          snížení vitality včelstva

-          snížení početnosti včelstva

-          snížení délky života včel

 

Pro praxi doporučuje spolupráci včelařů a zemědělců, neboť v současnosti zemědělci potřebují insekticidy na vyšší sklizeň a také potřebují včely na opylení.

 

V následující přednášce MVDr. Martin Staroň z Liptovského Hrádku pojednal o rizicíchkyseliny šťavelové ve směsi léčivých látek nejmenovaného výrobce. Roztok kyseliny šťavelové (KŠ) se při běžné teplotě rozkládá v řádu několika dnů na HMF, který je pro včely jedovatý. Proto je nutné 3,5 % vodní roztok kyseliny šťavelové míchat těsně před ošetřením včel a zbytky roztoku vylít nebo skladovat při teplotě 0°C.

Poukázal na přítomnost kalcium-oxalátových krystalů ve včelách po ošetření KŠ a na potřebu zkoumat vliv krystalů na zdraví včel.

 

Další příspěvek Lukáše Mately „Soužití včel a roztočů“ nás seznámil s populační ekologií. Poukázal, jak ošetřování a léčení včel v současnosti může jít proti přírodní selekci zaměřené na vývoj odolných populací včel, které se dovedou účinně bránit parazitům a na selekci parazitů, kteří svého hostitele nezlikvidují, jinak by vymřeli.

 

Po obědě se věnoval ing. Antonín Přidal problematice změny vyhlášky 299/2003 Sb., části ozdolávání moru včelího plodu, kterou opakovaně připomínkoval při projednávání s veterinární správou jako zástupce Mendlovy společnosti pro včelařský výzkum.

 

Zkušený praktik Jiří Vítámvás, vlastník 150 včelstev vystoupil s metodou ochrany včelstev pomocí 85 % kyseliny mravenčí (KM), ověřenou ve velkoprovozu. Jeho cílem je jednoduchá metoda léčení dostupná pro širokou včelařskou veřejnost a uznání metody dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí za alternativní léčbu. Svůj odpařovač nazval FORMIVAN (form značí kyselinu mravenčí a ivan jeho působiště Ivančice). Zásadní je monitoring – sledování populace kleštíka metodou 3P:    

-          podložka

-          práškový cukr v létě

-          plod trubčí                                                         

Metoda klade důraz na:

-          chemie oslabuje včelstva a šlechtí roztoče, použití pouze ošetření KM

-          vedení záznamů, sledování kleštíka, včas zasáhnout

-          omezení populace kleštíka už v sezóně

-          kontrola reakce včel na ošetření KM a kontrola léčebného spadu kleštíka

-          podzimní aplikace KM do podmetu je účinnější než fumigace

 

Oblasti zamořené kleštíkem dělí na:

1.       malé zamoření – nedochází ke kolapsům včelstev

2.       rizikové zamoření – kolapsy včelstev před zimou

3.       velké zamoření – kolapsy v průběhu srpna

 

Formivan – nosič kyseliny mravenčí:

-        50 g celulózy (2 desky Formidolu)

-        200 g 85 % KM

-        rovnoměrný odpar až 21 dní

-        regulace odparu až 50g za den

-        použití shora, z boku i do podmetu

Účinnost:

-          nad plodem… jaro 90 %, léto 70 %, podzim 20 %

-          podmet… podzim 95 %, léto 50 %

 

Ošetření Formivanem:

1.       jaro

-            jen při kritickém spadu nad 2 ks samičky kleštíka za měsíc

-            denní odpar 10 – 15 g KM dle síly včelstva

-            umístění nahoru 5 – 10 cm od plodu

-            po ukončení spadu nosič vyjmout! (dle příkladu po 5 dnech)

 

2.       podletí

-          jen po testu práškovým cukrem nebo po zvýšených spadech kleštíka

-          denní odpar 15 – 20 g KM dle síly včelstva

-          včelstvo může omezit plodování a více větrá

 

3.       podzim

-          nejdůležitější, od 1. října

-          denní odpar 10 – 15 g KM dle síly včelstva

-          důležitá délka ošetření 20 dnů

 

4.       listopad

-          jen při podezření na reinvazi

-          1-2 denní ošetření

 

Více na www.vcelarstvi-vitamvas.cz.

 

Jakub Dolínek se podělil se svými zkušenostmi vzorkováním smyvem kleštíka z ometených včel při medobraní. Jogurtový kelímek včel usmrtil ve sklenici alkoholu a poté promýval vodou pomocí 2 sít, kdy vrchní síto zachytilo včely a spodní jemné síto smyté samičky kleštíka.

Detaily na http://www.vcelky.cz/videa.htm#smyv-vcel-v-terenu

Oliver Randy odpustí, ale pro lepší pochopení biologie kleštíka včelího do třetice zveřejňuji jeho graf převzatý z Fascinovaného včelaře.

 

Mgr. Bronislav Gruna popsal pozdní plodování včelstev a jeho místo při množení kleštíka včelího.

 

Dále ing. Evžen Babík představil permanentní seminář Hnutí Šance pro včely, jehož cílem je propagace včelaření, které vychází z biologie včely medonosné a z přirozených instinktů včelstva. Podrobně rozebral etický kodex účastníka hnutí ve vztahu ke včelám z pohledu jeho vlastní praxe.

V závěru poukázal na nesplnění cílů předloženého návrhu změn vyhlášky 299/2003 Sb. o zdolávání nebezpečných nákaz (varroáza, mor včelího plodu) a nastínil řešení z pohledu Hnutí Šance pro včely:

 

n  větší samostatnost a odpovědnost včelařů

 

n  dotace směřovat na:

                 - vzdělávání včelařů

                 - šlechtění (podpora vitálních genů)

 

n  důraz klást na:

                 - monitoring – sledování výskytu nákaz

                 - prevenci – snižování infekčního tlaku

                 - vyloučení neživotaschopných genů

 

Ing. Pavel Holub v přednášce „Nové možnosti omezení hromadných úhynů včelstev na varroázu“ se věnoval rozboru současného stavu a upozornil na sníženou genetickou variabilitu včel, na absenci šlechtění na varroatoleranci, degradaci životního prostředí, ostatní včelí nemoci, nevhodné chovatelské postupy a špatnou funkčnost akaricidů.

 

Řešení nachází v:

-          přiměřená velikost včelstev a podchycení rojivosti

-          rozchov místně ověřeného genofondu

-          ošetřování včelstev jako v ekochovech

-          monitoring kleštíka včelího

 

V závěru vystoupil ing. Petr Texl s aktualitami z průběhu jednání o evropských dotacích do oboru včelařství.

 

Pořádající Pracovní společnosti  nástavkových včelařů přináleží poděkování za zprostředkování výměny zkušeností badatelů, zlepšovatelů a nadšenců.

Zapsal ing. Evžen Babík, zdravotní referent ZO Zlín

 

 

RV ČSV, OO ČSV, spřátelené organizace

 

VII. včelařská akademie – 7. duben 2013, Otrokovice (pořádá OO ČSV Zlín)

 

Program přednášek na Včelařské akademii 2013:

 

         9.00 –   9.30         Jaroslav Studeník                           Zahájení

         9.30 – 10.30         RNDr. Václav Švamberk               Pyl a včely

       10.30 – 12.00         RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.        Ošetřování včelstev v nástavkových úlech

       13.00 – 14.40         ing. Dalibor Titěra, CSc.                 Co umí včely

       14.40 – 16.50         MUDr. Radek Hubač                     Vliv včelích produktů na naše zdraví

       16.50 – 17.00         Jaroslav Studeník                           Závěr

 

11. včelařská pouť na Svatém Hostýně

 

Sobota 25. května 2013

12.00 zahájení v Jurkovičově sále, přednáška „Včelí produkty, apiterapie“ – př. Jan Bajza

15.00 přednáška „Nové poznatky ve včelaření, I. část“ – př. ing. František Texl

Neděle 26. května 2013

  8.00 otevření infocentra a zahájení stánkového prodeje, koncert Dechové hudby Lidečanky

10.00 řazení slavnostního průvodu u sochy sv. Ambrože, průvod do baziliky

10.15 mše svatá za živé a zemřelé včelaře a jejich rodiny, celebrovaná arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem

12.00 přestávka na oběd v místních restauracích

13.00 přednáška „Nové poznatky ve včelaření, II. část“ – př. ing. František Texl

14.00 přednáška „Včelaření během roku, srovnání se včelařením v USA“ – př. ing. Pavel Konečný

18.00 předpokládaný závěr; šťastnou cestu domů!

podle informací př. Jana Bajzy z Lidečka napsala Andrea Šimečková

 

 

Nápady, postřehy, zajímavosti, ohlasy...

 

Rozhovor s přítelem Okálem

 

Na schůzi výboru jsme se usnesli, že pro náš zpravodaj vytvoříme rozhovor s „žijící legendou“ zlínského včelařství, př. Josefem Okálem, který v minulém roce oslavil jubileum 80 let života. Tady je výsledek:

 

Kdy a jak jste začal včelařit? Co vás ke včelařině motivovalo?

V roce 1969 jsem začal mít problémy politického rázu v zaměstnání a současně několik úmrtí v rodině (manželka, maminka) a byl jsem z toho tak skleslý, že jsem nevěděl, jak dál. V té době mi jeden dávný přítel řekl, že pokud se z tohoto stavu chci dostat, musím si najít nějakého koníčka, například včelaření. Trochu mě to zaskočilo, ale po krátké úvaze jsem na jeho radu dal a pořídil si nejprve dvě včelstva. Tato činnost mě natolik zaujala, že jsem měl brzy včelstev pět, pak jsem začal stavět kočovný vůz a moje včelařská činnost se rozjela naplno.

 

Kolik jste za sezónu vytočil nejvíce medu? Pamatujete si, který to byl rok?

Asi tak roku 1975, kdy jsem v kočovném voze, který jsem měl u Lukova, vytočil průměrně ze včelstva 40 kg převážně tmavého medu. A při počtu 40 včelstev si dovedete představit, že jsem měl medu bohatě. Práce to sice bylo hodně, ale včely mi při ní dodávaly energii, takže se vše zvládlo.

 

Který med je podle vás nejlepší?

Myslím si, že všechny druhy dobrého medu jsou velmi vzácné. Květový med má více aminokyselin a vitamínů a působí tím pádem vzpruhu organismu. Lesní med má zase více minerálů a je voňavější a pro mnohé lidi chutnější. Ve smíšeném je do určité míry zastoupeno obojí. Myslím si ale, že květový med je z ekologického hlediska pro výživu vhodnější.

 

Co pro vás bylo ve včelařině největším zklamáním?

Největším zklamáním pro mě ve včelařině byla medovice. Někdy v osmdesátých letech přišla snůška, kdy plásty byly plné medu, ale nešlo z nich nic vytočit. A já jako včelař v té době s malými zkušenostmi jsem naložil na vozík asi pět metráků medu, odvezl do Stražiska, kde mi za tyto plné plásty dali alespoň nějaké mezistěny.

 

Jakou včelařství v našich zemích prognózujete budoucnost?

Budoucnost včelaření bude složitá. V zásadě se dá říci, že je zde rozpor mezi dvěma skupinami včelařů. Jedna má snahu ošetřovat včely tak, jak se včelařilo dříve v historii, čili nechat včely přírodě, pokud možno neléčit a zimovat na květovém medu. Druhá skupina se snaží o to, co je běžné i v jiných odvětvích zemědělství, čili o získání maxima produktů ze včel. Dá se říci, že včely se v dnešní době o sebe samy postarat nedokážou, musíme jim maximálně pomoci, aby zůstalo včelaření zachováno. Doufám také, že budou v budoucnu vyvinuta taková léčiva, která nebudou včelám škodit a budou vysoce účinná a ekologická.

 

Zkuste porovnat činnost Základní organizace v době, kdy jste byl jejím předsedou, a nyní.

Do roku 1989 byla činnost všech zájmových organizací státem sledována, takže se moc nového dělat nedalo. Po roce 1989 jsme začali se spoustou činnosti: ať už to byly seance, zájezdy do Polska, Slovenska a Německa, či hojně navštěvované přednášky. Zlatým hřebem byly Slavnosti medu v ZOO Lešná, které měly bohatý program jak kulturní, tak společenský. Na tyto slavnosti spousta lidí vzpomíná dodnes.

V posledních letech bylo úspěchem vytvoření praporu ZO a včelařských krojů, ale zdá se mi, že si jej naši včelaři málo váží, když i na takové akci, jako je výroční členská schůze, jej máme oblečen pouze čtyři z nás. Také účast na přednáškách bývala dříve větší než dnes.

 

Které osobnosti v regionu vás v době vaší včelařské éry oslovily?

Vzpomínám na př. Hrubého, který organizoval léčení včelstev, př. Hrnčiříka, chovatele matek, př. Dohnala, který byl organizačním motorem spolku, př. Šilda, který byl předsedou ZO a také rozchovával matky, a dr. ing. Štefku, který vnášel moderní způsoby včelaření do naší organizace. Těmto všem patří úcta a čest za to, co pro nás v minulosti vykonali.

 

Co byste na závěr popřál včelařům naší ZO?

Moje přání by se spíše týkalo včelařů na celém světě. Přeji jim, aby tato činnost nebyla jen záležitostí komerčních včelařů, ale spíše včelařů, kteří ke včelařině a celkově k přírodě přistupují s láskou, aby je práce ve včelách obohacovala a naplňovala a také aby jejich spolková činnost byla obohacením pro ně i pro jejich blízké.

A konkrétně zlínským včelařům bych chtěl popřát, aby se jim jejich činnost dařila a o svoje zkušenosti se ve větší míře dokázali podělit s veřejností, zejména propagací včelařství a včelích produktů, které slouží našemu zdraví.

 

Já vám také přeji, aby se vám ve vaší včelařské organizaci líbilo, abyste za to, co jste pro ni vykonal, sklízel uznání, a do letošní včelařské sezóny hodně radosti z práce se včelami.

 

Rozhovor vedl Pavel Šimeček

 

Tajemství úlu – 2. část

 

(Borst, P. L.; American Bee Journal, 2010, č. 7, s. 571 – 574)

Souhrn: mateří látka ve včelstvu je šířena tzv. „trofolaxí“ při vzájemném předávání potravy mezi jednotlivými dělnicemi. Má obrovský vliv na soudržnost včelstva.

 

I když ve vědecko-fantastických románech se o hmyzích společenstvích psalo, přešlo ještě mnoho let, než byl u hmyzu objeven skutečný způsob trofolaktické komunikace. V roce 1954 dokázal C. G. Burler, že včelí matky vylučují na povrch svého těla „mateří látku“, kterou se dělnice snaží získat. Psal:

Neustálé předávání potravy mezi dospělými jedinci společenství a snaha o získání mateří látky jsou důležitými faktory pro udržení hroznu, když už se vytvořil.

Burler a jeho spolupracovníci získali patent na „9-oxo-decenovou kyselinu“. V žádosti o něj vysvětloval, že tento produkt bude užitečný při manipulaci se včelami v různých směrech, což povede ke zvýšení medné produkce a k rentabilitě včelaření. I když se snadno dalo dokázat, že přítomnost mateří látky je esenciální pro klidný život včelstva, a že při její absenci začne chov nových matek během několika hodin, později se předpokládalo, že množství této látky by mohlo kontrolovat rojení a výměny matek za náhradní. Jinými slovy předpokládalo se, že když se včelám dostane menší množství této látky, začne se celá organizace úlu hroutit a dělnice začnou stavět matečníky. To by mohlo vést k rojení, kdy stará matka opouští s polovinou včel úl, aby dala vznik novému včelstvu na jiném místě, nebo že včelstvo si může jednoduše vychovat novou matku a staré se zbavit, když zjistilo, že ona už nemůže uspokojit potřeby včelstva.

Burler sám první poukázal na to, že ovládání včelstva není jednoduché, neboť není jasné, kolik mateří látky se dostává k jednotlivým dělnicím. V roce 1960 objevil, že:

Matky v rojích z obrovských včelstev neobsahovaly méně mateří látky než matky ve včelstvech, která se nerojila. Zjištění, že množství matkou produkované mateří látky je úměrné množství, které se z ní dá vyextrahovat, ukazuje, že vlastní produkce mateří látky se nemění s narůstající velikostí včelstva. Burler také testoval rozdíly v reakcích na fixní množství mateří látky mezi dělnicemi z rojivých a nerojivých včelstev a nezjistil žádný rozdíl. To dokazuje, že inhibiční vlastnost mateří látky neklesá s velikostí včelstev.

Dalšími studiemi bylo dokázáno, že mateří látka se ve včelstvu rychle šíří. Včely v nejbližším okolí matku olizují a ošetřují. A pak, při vzájemném sdílení potravy čili trofolaxi, je mateří signál rychle rozšiřován mezi včelami. Není pochyb o tom, že mateří kašička je pojítko, které drží včelstvo pohromadě, ale je spíš medium komunikace než poselství. Specifické znaky, které dělnice dostávají od matky, mohou ale být obsaženy i v tomto materiálu. Nové práce ingredienci, jejichž proporce se ovšem mohou měnit úl od úlu a dávat včelstvu charakteristickou vůni. A dále, úlové včely mohou od matky dostávat různé pokyny, pokud jde o její reprodukční cyklus, které můžou vést k jejich specifickému chování nebo plnit určité požadavky, jako např. stavbu matečníků.

 

Jen obyčejná vanilka?

Výzkumníci identifikovali jeden takový komponent, homovanillyl alkohol; je zřejmé, že mateří látka ovlivňuje putování dopaminu ve včelích mozcích, což vede k regulaci chování a motorické kontrole. Homovanillyl alkohol je zde klíčovým přispěvatelem. Kyle T. Beggs a Kelly A. Glendining, autoři poslední práce na toto téma, píší:

„Tato studie nabízí vzrušující pohledy na mechanismus, kterým QMP (mateří mandibulární feromon) pracuje, a hlubší porozumění schopnosti matky regulovat chování jejího potomstva.“

Už v roce 1959 byl dopamin objeven jako tranzitér v centrálním nervovém systému. Dopamin je v mozku obecně spojen s pocitem radosti a poskytuje posilu lidem provádějícím určité aktivity. Nachází se u mnoha organismů, a to jak obratlovců, tak dopamin hraje kritickou roli při formování paměti u hmyzu. U lidí bylo zjištěno, že droga, která snižuje aktivitu dopaminu, snižuje také motivaci. Výzkumníci dokázali, že přítomnost mateří látky zpomaluje přeměnu mladušek na létavky a že létavky mají vyšší hladinu dopaminu. Mateří látka zjevně reguluje jejich náladovost a schopnost učit se.

Jsme schopni teď uvěřit, že matka kontroluje úl? Není to to, co si staří Řekové mysleli už od začátku a my jsme strávili tak mnoho času rekonstrukcí? Nechtěli jsme si připustit, že včelstvo je superorganismus, kde všechny složky jsou jako buňky živočichů, motivované věčností včelstva a ne jeho individuí? Nevysvětluje to, proč je možné nahradit matku jednoho včelstva? Že včely samy se pouze snaží o zachování včelstva a nestarají se o to, která matka to zajistí? Ale není-li přežití včelstva důvodem, pak co to je?

Určitě se zdá, že hmyz produkuje a konzumuje řadu substancí a názor, že nějak regulují jejich aktivitu, se zdá být v souladu s našimi pozorováními. Chemikálie, které byly až dosud identifikovány, mají velmi univerzální vliv; tj. jsou atraktivní a mají regulační funkci. Zjišťujeme, že některé květní esence a různé vůně jsou nezbytné pro náš život a mnohé z nich lákají i různé živočichy. Homovanillylový alkohol se nachází nejen v mateří látce, ale i v olivovém oleji a v šampaňském víně. Jeho vůně je popisována jako jemná, sladká, jakoby vanilková. Včely produkuji geraniol, který je klíčovou substancí vůně růží. Vůně květů jsou evidentně rozhodující pro reprodukci mnoha živočišných druhů. Bylo zjištěno, že sperma má receptory vůně a jsou přitahována vůni Bourgeonal, parfému, který voní podobně jako konvalinky a také jako čerstvá lidská vajíčka. Je také známo, že ženy žijící pohromadě, často mají synchronizované cykly tvorby vajíček.

 

A znovu čmeláci

Asi bychom se měli znovu blíže podívat na původ včelstva. Pozorování čmeláčí samičky je velmi instruktivní. Víme, že si nejprve vychová několik dělnic, aby jí pomáhaly. Tento počet může ovšem dosáhnout i několika set, takže se začíná podobat více kolonií než rodině. Mohli bychom tedy spekulovat o tom, že tito čmeláci také mají určité své rodiny? Matka je brzdila v růstu malým množstvím přidělované potravy během jejich vývoje, ale jejich mateřské city zůstaly zachovány. Zajímavá paralela se nachází u některých vosích kolonií (Polistes). Matky zde odchovají několik set dělnic, ale pak v pozdním létě začnou samy dělnice vychovávat nové matky. Všechna tato vajíčka mají stejný genetický základ; tj. všechny mají potencionální možnost stát se královnami, ale podle toho, jak a čím jsou krmeny, mohou být nasměrovány na plnění jiných úkolů, potřebných pro kolonii.

Včela medová ohromně zveličila koncept kolonie, která je u čmeláků a v malých hnízdech vos a čítá několik tuctů spíš než set nebo tisíc. Ale přesto tato stvoření se svými malými počty jedinců přetrvávají rok od roku, stejně jako malé hrstky lidí přežívajících v Novém Světě, zatímco velké civilizace kolabovaly vlivem nemocí, válek nebo hladomoru. Ani včelí matka není vždy hlavou obrovského společenství. Apis florea (včela květná) si v tropech staví jen jeden malý plást, na němž je jen několik stovek dělnic. V horkém klimatu je dobré být malý.

Naše včely žijí ale po miliony let v chladném klimatu, kde se cení schopnost produkovat veliká společenství a ukládat veliká množství medu. A k tomu je ještě třeba přidat schopnost včel najít si vhodná místa pro usazení. Včela medonosná málokdy hnízdí v zemi jako mravenci, čmeláci nebo vosy. Vlhké díry, vystavené zaplavení a predátorům, včely nepřitahují. Dávají přednost baldachýnu pralesa, vysoko v dutinách stromů. To demonstroval ve své práci Tom Sealey. Umístil boxy různých rozměrů i velikosti různě vysoko nad zemí a dokázal, že včely preferují ty, které byly na stromech. V tropech ovšem je obvykle vidět včelu obrovskou (Apis dorsata) na horních větvích vysokých stromů a žít volně v přírodě.

 

Ona je královna!

Matka není nějaký nástroj včelstva, ale spíš dělnice jsou její otrokyně, vychovávané od začátku proto, aby ji krmily a chránily. Výměnou mají také nějaká privilegia, dokud jí slouží. Jak stárnou, procházejí mnohými pracemi v úlu až do doby, kdy už uvnitř nejsou potřebné a začínají riskantní práci strážkyň úlu, a pak se změní v létavky a shánějí potravu i vodu daleko od úlu, a v určité době i nové místo pro usazení roje. Mnoho strážkyň umírá už při obraně česna, a ještě více pátraček se ztratí díky větrům, dešti, chladnu nebo i v zobácích ptáků. Někteří výzkumníci předpokládají, že staré a v některých případech i nemocné včely se vydávají na riskantní cesty, neboť nejsou již potřebnými členy společenství. Jsou jako vojáci ochotně zemřít za své společenství.

Dělnice provádějí ve včelstvu heroické kousky. Zásobují včelstvo pylem a nektarem sebraným z milionů květů a nacházejících se mnoho mil od jejich pohodlného obydlí. Neustále čistí a vytmelují vnitřek úlu, zbavují úl vetřelců a nebojácně chrání své zásoby proti kreaturám od malých vos a skunků až po obrovské medvědy, i když nemají šanci zvítězit. Matka na druhé straně je vlastně expert na hledání nejbezpečnější části úlu, kde ji dělnice chrání svými těly, takže i když úl je rozštípán na kousky, matka téměř vždy přežije.

 

Dělnice se také snaží

Bez matky včelstvo rychle slábne. O bezmatečných včelstvech je známo, že hůře chrání hnízdo, hůř staví nové plásty a hnízdo neupravují. Vlastně předvádějí to, co studenti někdy nazývají „skutečným chováním“. Včely ovšem určitě nejsou sentimentální, nelítostně vyhazují neduživce nebo vetřelkyně ze sousedních úlů a hromadně vyhánějí trubce na konci sezóny. Náš dramatik M. Maeterlinck to popisuje následovně: „Dřív než jsou popletení paraziti schopni rozložit zákony města a tím naplnit nejnevhodnějším způsobem svůj osud, je každý z nich napaden třemi nebo čtyřmi vykonavateli práva. Jsou mu odkousávána křídla, překousnuta spojnice mezi hrudí a zadečkem, amputována tykadla a jsou vyhledávána místa spojů jednotlivých článků zadečku, kudy by mohlo proniknout žihadlo.“

Ale při pozorném pohledu pozná každý včelař, že ztráta matky ovlivní včely natolik, že ztrátu cítí. Bezmatečné včelstvo vždy vykazuje určitý neklid, vzrušení a zmatek, který se projeví nejvíc okamžitě po ztrátě matky, nebo lépe tehdy, když tu ztrátu poznají. Včely neklidné a hledající běhají po úlu a hlavně kolem česna, nefalšovaně naříkají, což je slyšet i daleko od úlu. Obvykle radostné hry, kterým se včelstvo tak rádo oddává, u bezmatečného včelstva zcela chybí.

Předcházející odstavec je citován z Dzierzonova díla „Racionalizace včelaření“. Takový lapidární popis včelích pocitů se zdánlivě k němu vůbec nehodí. Byl to racionální Dr. Dzierzon, kdo v roce 1835 učinil objev, že matka oplozuje vajíčka ve svém vlastním těle a že trubci se vyvíjejí z neoplozených vajíček. Dzierzon  také napsal základní práci o mateří kašičce a její roli ve vývoji matek.

Fakt, že matka žije asi padesátkrát déle než typická dělnice, vedlo mnohé k názoru, že mateří kašička je všelék na dlouhověkost. Ale, jak je vidět, není to matka, která žije dlouho, ale dělnice, které žijí krátce. Ovšem pouze letní včely jsou odsouzeny k velmi krátkému životu asi šesti neděl. Včely vylíhlé na podzim žijí šest měsíců i déle, když je potřeba, dokud nejsou nahrazeny další jarní generací včel. Přesto ovšem je to matka, která přežívá až pět let a během této doby může produkovat stovky tisíc včel.

 

 

Mami, setkej se se svou nástupkyní!

Je pravda, že včelaři mohou matku nahradit novou, když se jim zdá, že dělnice nejsou se svou matkou spokojeny. Ale je třeba podotknout, že výměna matky včelařem není věcí obvyklou. Ve skutečnosti dělnice jsou většinou proti a nezkušení včelaři většinou při této práci chybují. Například, když chtivě vhodím cizí matku mezi dělnice v úlu, bude okamžitě napadena a v několika minutách usmrcena, neboť ji dělnice poznají podle vůně. A tato reakce je ještě znásobena, když se matka přidává ke konci sezóny nebo v noci.

Proto je největší naděje na úspěch během velké snůšky. Obrana je na nízkém stupni, staré včely jsou venku za snůškou a v úlu jsou mladé poddajné dělnice. V takovém případě může včelař odebrat starou matku a na její místo dát jinou, ale i v tomto případě je potřebné chránit matku v malé klícce, dokud včely nepoznají, že se jim stará matka ztratila a tato mladá se snaží ji nahradit jako vládkyně v úlu. Po jednom či dvou dnech se nová matka dostane z klícky a, jde-li vše dobře (což často nebývá), je přijata jako nová panovnice.

Co umožňuje tento způsob, je nepochybně mateří látka. Sociální hmyz od mravenců přes termity až k vosám a včelám chce „chutnat“ matku. Předávají si ten zvláštní uhlovodík od úst k ústům a chovají se jako „narkomani“. V každém případě je to zdroj matčina kouzla, a když má být matka nahrazena v úlu jinou, je to přednostně díky faktu, že usurpátorka umí produkovat tuto ambrosii stejně dobře jako ta předcházející. Když ne, tak ji dělnice brzy nahradí jinou, kterou si samy vychovají. Často se to stává tehdy, když matka, kterou včelař dostal, je poslána poštou a je často poškozena, což ale rozpoznají svými smysly pouze včely.

 

Statečný Nový Svět, revize

Takže se včelí úl asi podobá „Statečnému Novému Světu“, jak ho popsal Aldous Huxley. Tisíce a tisíce nestandardních matek jsou chovány, i když naprosto nemají šanci založit si vlastní společenství, nýbrž jsou přinuceny buď násilně, nebo svým hábitem strávit své krátké životy konstrukcí a udržováním ohromné citadely, ve které nebudou moci strávit delší život. Přesto jsou podněcovány důležitými pohnutkami. Kdyby tomu tak nebylo, byly by si samy zvolily starat se tak pečlivě o potomstvo své matky? Asi to nějak pociťují, jako by to bylo jejich potomstvo. Je ovšem fakt, že při ztrátě matky začnou některé z těchto dělnic klást vajíčka, starají se o ně a snaží se z nich vychovat matku novou. To je bohužel pro většinu druhů včel nemožné, neboť nikdy nebyly na snubním letu a mohou proto klást jen neoplozená vajíčka, ze kterých se líhnou trubci.

Kupodivu netýká se to všech Hymenopter. U mnoha druhů existuje u dělnic schopnost klást oplozená vajíčka. U mnoha druhů mravenců je více matek a některé dělnice mají pozoruhodné „mateří“ schopnosti, takže jsou schopné ovládat mnohé další dělnice a mohou se stát a stanou jakýmisi královnami a napadají normální včelstva, uchvacujíce trůn tamní královny. Ovšem s těmito včelstvy je potíž, neprodukují mnoho medu a jsou proto vnímány jako pohroma pro tamní včelaření. A dále, je to zřejmě evoluční konečná, protože se samy nejsou schopny udržet na živu a potřebují normální včelstva jako hostitele.

 

Přeložila: Prof. Sylva KUBIŠOVÁ; OVP 2012 č. 1, str. 156 – 157

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA